Kvíz: Poznejte, čemu se věnují méně známé obory

Věda jako celek je systematický způsob empirického a racionálního poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy). Předmětem vědeckého poznání jsou objekty a procesy reálného světa.

Předmět zkoumání

Předmětem zkoumání jsou např. procesy ve vesmíru, vlastnosti a vztahy mikročástic hmoty, procesy myšlení nebo procesy a vztahy v lidské společnosti. Do vědy zahrnujeme i abstraktní exaktní svět vytvořený lidským intelektem. Je to matematika, formální logiky, geometrie a další. Vztah obou těchto světů je ten, že za jistých podmínek může být reálný svět modelován exaktním světem. Jinými slovy, věda je matematizována.

Vědou často rozumíme i jednotlivé vědní obory obvykle charakteristické svou metodou a předmětem (oblastí zkoumání). Výsledky věd mohou sloužit i k různým aplikacím, například technickým, společenským, ekonomickým, pedagogickým nebo válečným. Nové poznatky ve vědě jsou rozvíjeny výzkumem vědců.

Věda je propracované a obecné empirické a rozumové poznávání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu. Věda je systém metodicky podložených, objektivních vět o určité předmětné oblasti. Předmětem může přitom být každý fakt uchopitelný buďto bezprostředně, anebo pomocí instrumentálních, pomocných prostředků.

Další definice

Nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Na rozdíl od běžného poznávání jde ve vědě o systematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti.

V širokém smyslu jde o nepřetržitý společensky podmíněný proces systematického racionálního poznávání přírody, společnosti a myšlení, při němž vzniká stále bohatší a přesnější odraz objektivní reality ve vědomí. Věda také znamená stále hlubší chápání a pronikání od povrchových jevů k jejich příčinám, což umožňuje stále rozsáhlejší využívání a ovládání přírodních i společenských procesů a stále účinnější praktické přetváření světa člověkem. Její výsledky jsou i nenahraditelnou kulturní hodnotou.

Dělení

V evropském novověku se věda rozdělila na jednotlivé vědy, když se už v pozdním starověku začala oddělovat od filozofie, podobně jako se řecká filozofie kdysi oddělila od mytologie a náboženství. Na rozdíl od umění, jež si osvojuje pouze určité aspekty reality, spjaté s životem člověka obraznou formou s emocionálním zaměřením, činí věda předmětem své poznávací výzkumné činnosti veškerou skutečnost. Své poznatky formuluje v logické podobě pojmů, hypotéz, teorií a zákonů. Přičemž se snaží řídit požadavkem objektivity čili nestranného zkoumání „podle věci samé“ (Platón). Zahrnuje axiomatické vědy (matematika, logika, právo), převážně empirické nauky o hmotě, vesmíru a přírodě a vědy o společnosti, včetně její minulosti a kultury.

Někteří autoři zahrnují do vědy také filozofii jako racionální, soustavnou a kritickou reflexi vědomí a poznávání (epistemologie), kdežto jiní ji z historických i metodologických důvodů od speciálních věd odlišují. Vědy charakterizují teorie a hypotézy, metody, metodologie a techniky. V oblasti empirických věd se rozlišuje výzkum základní a aplikovaný, jímž se zabývají diferencované skupiny věd technických, zemědělských i lékařských. Z půdy filozofie jako svého základu se speciální vědy historicky vyvinuly a zůstávají s ní v té, či jiné podobě spojeny.

Jsou to prostě „ologie“

Přípona “ologie” pochází z řeckého slova “logos”, což znamená věda, nauka či řeč. Běžně se používá k označení vědního oboru. Kromě známých věd jako biologie či psychologie, existuje řada méně známých odborných zaměření. Vaším úkolem v tomto kvízu bude uhodnout nebo odhadnout, co se za danou “ologií” ukrývá. Připraveni?

Zdroje:

MACHEK, V. Český etymologický slovník.

REJZA, J. Řecké termíny.