Kvíz: Jak dobře umíte převést jednotky míry?

Ač se jednotky míry, váhy, objemu obsahu atd. v matematice či fyzice jevily jako jednodušším tématem ke studiu, lze se setkat také s určitou záludností. Ta však většinou souvisí s nedostatečným propočítáním si “kolik a na kolik”. Jak jste na tom byli ve škole vy?

Tento kvíz se zaobírá jednotkami míry. Jak dobře je umíte převádět? Otestujte své znalosti ze školy v tomto kvízu!

Starodávné míry a váhy používané na území Rakousko-Uherska (1715)

Na území Rakouska a Uherska existovalo množství používaných vah a mír, které byly rozdílné prakticky v každém regionu monarchie. Zejména městské trhy byly místem, kde se mohl vyskytnout konflikt v důsledku používaných vah a mír. Trhovci, kteří prodávali na trhu zboží, přicházeli z okolních míst, ve kterých se používaly různé délkové, hmotnostní či objemové míry. Mezi nejvíce používané patřily například palec, píď, loket, sáh, holba, pinta, tucet, džber atd.

Jelikož jednotný metrický systém byl u nás zaveden až koncem 19. století bylo třeba vystavit na tržišti míry platné ve městě. Rozdílné měřící jednotky však způsobovaly potíže i v rámci mezinárodního obchodu a proto bylo žádoucí je sjednotit i na této úrovni.

Metrologická reforma v Rakousko-Uhersku (1756)

Metrologickou reformu iniciovala tehdejší panovnice Marie Terezie, jejímž cílem bylo sjednocení používaných vah a mír na území Rakousko-Uherska. Začala nařízením o používání určených vah a mír z roku 1756. Zavedena byla takzvaná Dolnorakouská soustava vah a mír.

Cimentní patent (1777)

V roce 1777 vstoupil v platnost tzv.. cimentní patent (Zimentierungs patent), tedy zákon o ověřování měřidel a zřídila se tzv. „cimentní komise“ se sídlem ve Vídni. Vydání tohoto dokumentu předcházela důkladná příprava, která trvala několik let a principy v něm uvedené jsou platné dodnes. Cimentní patent je strukturován do sedmnácti článků, které podrobně stanoví povinnosti státních úředníků a uživatelů měřidel.

Na aktivity Marie Terezie se pokusil v roce 1784 navázat její syn Josef II. Avšak již o tři roky později tento panovník zrušil všechny kalibrační úřady včetně povinnosti opětovného kalibrace ve dvouletém intervalu. Kromě toho převedl dozor nad mírami a váhami do působnosti magistrátů. V roce 1787 je Josefem II. formálně povoleno i používání starých jednotek. V letech 1790 a 1793 bylo cejchování opět obnoveno ve dvouletém intervalu podle cimentního patentu z roku 1777.

Metrický systém (od 1790)

V roce 1871 Franz Josef I. zavedl do používání metrický systém na území Rakousko – Uherska, který však vznikal ve Francii již od roku 1790 a schválen k používání byl v roce 1795. Bizarní bylo, že týden měl mít podle něj deset dní, den deset hodin a hodina sto minut. Teprve protesty na ulicích docílily zachování sedmidenního týdne. Metrický systém postupně přijaly všechny země světa s výjimkou Barmy, Libérie a USA.

V květnu 1790 obdržela Francouzská akademie věd pověření od vlády k zavedení centrálního měřicího systému. Jelikož v daném období byla geodetická měření považována za nejpřesnější, přesnější než měření jakékoli jiné veličiny. V květnu 1793 akademie předložila zprávu, v níž navrhovala přijmout jednu desetimiliontinu zemského kvadrantu jako délku „metru“, což je termín odvozený z řeckého „metron“ (mi).

Přijetím této nové měřící jednotky i desítkového dělení, doporučeného již v roce 1790, byla zákonem z 1. srpna 1793 přijata právě metrická soustava. Nové měřící jednotky se nazývaly „metr“, „gravet“ (později gram) a „cade“ (později metr krychlový). Díky napoleonskému válečnému tažení se desítkový metrický systém později rozšířil po celé Evropě.

Metrická konvence (1875)

Za účelem usnadnění mezinárodního obchodu došlo k vytvoření mezinárodní smlouvy, která stanovovala používání metrického (desítkového) systému. Základem byly jednotky metr a kilogram. K podpisu této smlouvy – Metrické konvence došlo dne 20. května 1875. Za Rakousko-Uhersko ji podepsal hrabě Apponyi, diplomat a tehdejší velvyslanec působící ve Francii.

Soustava SI (1960)

Jak bylo zmíněno, původně rozsah působnosti Metrické konvence pokrýval pouze jednotky hmotnosti a délky. V roce 1921, na šestém zasedání Generální konference pro váhy a míry (CGPM). To je vrcholný řídící orgán metrické konvence, byla konvence změněna o jiné oblasti fyziky. V roce 1960 na jedenáctém zasedání CGPM byla její soustava jednotek pojmenována Mezinárodní soustava jednotek (Système international d’unités, zkráceně SI).

Redefinice jednotek Soustavy SI (2019)

V roce 2019 došlo k redefinici některých jednotek Soustavy SI tak, aby byly všechny základní jednotky soustavy SI definovány pomocí neměnných vlastností přírody. Konkrétně došlo ke změně definic pro čtyři jednotky – kilogram, ampér, kelvin a mol. Změny byly odhlasovány na 26. zasedání CGPM ve Versailles v roce 2018, avšak v platnost vstoupily 20. května 2019.

Předmět změn základních měřicích jednotek spočíval v dokončení přeměny definic jednotek opírajících se o materializovanou podobu etalonů na nové definice jednotek. Ty se mají opírat o samotné fyzikální fundamenty, reprezentované základními fyzikálními konstantami. V nově definované SI soustavě jednotek platné od 20. května 2019 je fixně definovaných sedm fyzikálních konstant. Jejich hodnoty se deklarují jako přesná čísla, která se již dále nebudou měnit a upřesňovat (mají nulovou nejistotu).

Důvody

Důvodem těchto změn byl záměr zcela vyloučit z definic základních jednotek SI fyzické etalony, které mohou z dlouhodobého hlediska podléhat změnám. Jde o požadavky z oblasti nejmodernějších technologií a průmyslu na zvýšení přesnosti a rozsahu měření. v nanotechnologiích, mikroelektronice, přesném strojírenství, kosmickém a leteckém průmyslu, chemii a v mnoha dalších oblastech lidské činnosti.

Zdroje:

JÍRA, K. Historie měření. 

KLOSTERMAN, T. Jak se měřilo, vážilo, kupovalo a mezinárodně obchodovalo za Rakousko-Uherska?