Spojte se s námi


Politika

Končícího Hamáčka chce v čele ČSSD nahradit Maláčová

Publikováno

dne

Jana Hamáčka stál debakl ČSSD v posledních volbách místo předsedy strany. Ministr vnitra Jan Hamáček v pondělí oznámil, že rezignuje na post předsedy strany, toho by chtěla v čele ČSSD nahradit Jana Maláčová.

ČSSD ve sněmovních volbách naprosto propadla, když se nedostala ani přes pět procent potřebných pro vstup do sněmovny. Po letech ve vládě je tak ČSSD definitivně v úpadku.

Po ohlášení výsledků voleb Jan Hamáček avizoval své odstoupení z funkce předsedy strany. To nyní potvrdil na pondělním jednání předsednictva ČSSD. Na postu předsedy strany vydržel Hamáček tři a půl roku.

Kdo by se mohl stát jeho novým nástupcem? Kandidaturu obratem ohlásila Jana Maláčová, která by chtěla stranu především sjednotit.

Maláčová se chce poté zasadit o posílení spolurozhodování členské základny a činnost strany postavit na programové a spolkové činnosti a politickém aktivismu. Mimo jiné pak Maláčová prosazuje, aby se sjezd strany konal v prosinci.

Zdroj: Novinky.cz, Jana Maláčová

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Filmy a seriály

Všichni proti Agnieszce. Polská politická elita si před volbami našla národního nepřítele

O filmu Hranice režisérky Agnieszky Holland jste už možná slyšeli, ale téměř jistě jste ho neviděli. To proto, že ještě nebyl ani v polských kinech. To však nezabránilo polským představitelům, aby proti snímku spustili rozsáhlou antikampaň.

Publikováno

dne

O filmu Hranice režisérky Agnieszky Holland jste už možná slyšeli, ale téměř jistě jste ho neviděli. To proto, že ještě nebyl ani v polských kinech. To však nezabránilo polským představitelům, aby proti snímku spustili rozsáhlou antikampaň.

Hranice mezi státy, hranice lidskosti

Už když se o snímku Hranice (v polském originálu Zielona granica) začalo mluvit, bylo zřejmé, že půjde o třaskavé téma. Známá režisérka ověnčená řadou mezinárodních filmových ocenění Agnieszka Holland si za námět svého snímku vybrala neutěšenou situaci na polsko-běloruských hranicích.

Běloruský režim tu využívá vlny migrantů z Afriky či Blízkého východu k tomu, aby vytvářel tlak na Polsko a evropské země. Bělorusové vozí migranty k hranicím, Poláci se je (často nepříliš lidsky, jak bylo zdokumentováno) snaží udržet mimo svou zemi, migranti zůstávají uvěznění mezi dvěma mlýnskými kameny v drastických podmínkách a mezi tím vším se pohybují zoufalí humanitární pracovníci.

Film tak nezkoumá jenom hranici jako čáru mezi státy, ale také hranici lidskosti nebo osobní morálky.

Přirovnání k nacistické propagandě

Přestože bylo jasné, že film vyvolá společenskou debatu, nikdo zřejmě nečekal, jak tvrdá kampaň se strhne ještě před začátkem promítání.

Film totiž poprvé vstoupil v Polsku do kin 22. září. Již několik dnů před tím se k němu však začali vyjadřovat polští politici. A to velmi tvrdě.

Ministr spravedlnosti snímek přirovnal k nacistické propagandě a ministr obrany režisérku obvinil z urážky polské armády. Polští pohraničníci se sešikovali v tvrdé kampani a některá kina před spuštěním filmu promítala spot věnovaný právě útvarům pohraniční stráže.

To, že film Hranice vyhrál Zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Benátkách situaci vůbec nepomohlo, spíš naopak. Situace se v Polsku natolik vyhrotila, že režisérka potřebuje osobní stráž.

Česká stopa

K Hranici jako snímku se ještě sluší dodat, že má i svou českou stopu. Film totiž produkovala česká společnost Marlene Film Production, se kterou Holland spolupracuje i na dalších projektech. U nás by měl mít snímek premiéru 19. října.

Souvislost s volbami?

Takový snímek by v Polsku vyvolal prudkou diskuzi (a téměř jistě nevoli) za každých okolností. Nyní však vstupuje do kin v období předvolebního boje, neboť Polsko čekají 15. října zásadní volby do Sejmu i do Senátu.

Režisérka Holland se tak se svým snímkem nachomýtla jako terč v tvrdé volební kampani. Především členové vládnoucí PiS ji obviňují z toho, že se chová protipolsky a předhazují ji svým voličům jako národního nepřítele. Prezident Duda dokonce neváhal použít heslo spojované s tímto filmem „Jen svině sedí v kině,“ jako protipolský snímek označil i neformální polský vládce Kaczyński. Opět připomeňme, že se tak dělo v době, kdy diváci film v Polsku ještě neviděli.

Kinematografie na pranýři

Přestože v jiných demokratických zemích je podobná nenávist vůči filmu či umělci podporovaná z nejvyšších pater politiky krajně neobvyklá, v Polsku se to pomalu stává tradicí. Jakmile se objeví film, který se chce vyrovnávat s temnými místy polské historie nebo společenskými tabu, obvykle se strhne podobná bouře.

Vzpomeňme například snímky věnované tématu osudů polských Židů za druhé světové války (Dozvuky, Ida) nebo filmy s námětem (nejen) sexuálních skandálů v polské katolické církvi (Klér).

Zdroj: seznamzpravy.cz, irozhlas.cz, csfd.cz

Pokračovat ve čtení

Cestování

Americký sen? Spíše noční můra aneb Pracovní podmínky v USA

Ve Spojených státech se honba za americkým snem často protíná s hroznými pracovními podmínkami. Přestože jsou USA globální ekonomickou velmocí, zaostávají v poskytování základních výhod pro své občany, jako jsou dovolená, mateřská dovolená, přiměřená pracovní doba a spravedlivá náhrada za přesčasy.

Publikováno

dne

Ve Spojených státech se honba za americkým snem často protíná s hroznými pracovními podmínkami. Přestože jsou USA globální ekonomickou velmocí, zaostávají v poskytování základních výhod pro své občany, jako jsou dovolená, mateřská dovolená, přiměřená pracovní doba a spravedlivá náhrada za přesčasy.

Zatímco Spojené státy se mohou pochlubit pověstí prosperity a pokroku, jejich pracovní podmínky často vykreslují jiný obrázek. Od absence povinné placené dovolené a mateřské dovolené až po neomezeně dlouhé pracovní doby a neplacené přesčasy.

Dovolená je téměř sprosté slovo

Jedním z pozoruhodných aspektů práce v USA je nedostatek povinné placené dovolené. Na rozdíl od mnoha jiných rozvinutých zemí, kde jsou týdny placené dovolené zaručeny zákonem, se mnoho amerických pracovníků snaží najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem kvůli absenci takových benefitů. Oproti tomu českých pět týdnů placené dovolené zní Američanům jako sen.

Otázka mateřské dovolené je dalším nepříjemným bodem. Na rozdíl od mnoha zemí, které nabízejí prodlouženou placenou mateřskou dovolenou, americké matky se často musí vrátit do práce hned pár týdnů po porodu, a to jen v případě, že mají štěstí na dobrého zaměstnavatele, někdy se totiž vrací hned následující den. To má dopad nejen na zdraví matek, ale také připravuje novorozence o důležitý čas pro spojení s rodiči.

Dlouhé pracovní doby a neplacené přesčasy

V USA převládá kultura dlouhé pracovní doby, která vede k syndromu vyhoření a nepříznivým zdravotním následkům. Standardní 40hodinový pracovní týden zde často vůbec nefunguje a mnoho zaměstnanců tak odpracovává podstatně více hodin. Není neobvyklé, že mají Američané dokonce několik prací, aby byli schopni poplatit veškeré výdaje.

Neplacené přesčasy jsou realitou pro mnoho amerických pracovníků. Zatímco federální pracovní zákony vyžadují pro oprávněné zaměstnance mzdu za přesčas, často existují mezery nebo výjimky, které společnosti využívají. S panující hustle kulturou a touhou po povýšení se zaměstnanci často ani nemají zájem bránit a práci zdarma vykonávají dobrovolně.

Nedostatek rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

Boj o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem je pro mnoho amerických pracovníků téměř hmatatelný. Absence přiměřené doby dovolené, dlouhé hodiny a náročné pracovní vytížení často ponechává lidem omezený čas, který mohou trávit s blízkými, věnovat se osobním zájmům nebo se prostě jen uvolnit. Tato nerovnováha může mít za následek chronický stres a celkovou sníženou kvalitu života.

Konvergence těchto náročných podmínek si vybírá daň na zdraví a pohodě pracovníků. Nemoci související se stresem, problémy s duševním zdravím a obecný pocit nespokojenosti jsou až příliš běžné výsledky systému, který upřednostňuje zisk před blahobytem zaměstnanců. Nedostatek podpůrných systémů tyto problémy pak dále prohlubuje.

Přesto, že se život v USA může mnoha Čechům zdát jako sen, ve skutečnosti tomu tak není. Našich pět týdnů placené dovolené, mateřská dovolené, omezená délka pracovní doby a placené přesčasy jsou něco, co často považujeme za samozřejmost. Přitom jsou to podmínky, o kterých si mohou Američané pouze nechat zdát.

Zdroje: Money.com, USA Link System, Career Change

Pokračovat ve čtení

Hudba

Guns N‘ Roses a AC/DC v dobré společnosti? Ukrajinský prezident Zelenskyj prozradil, co mu pomáhá zvládnout těžké časy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prožívá už déle než rok velice hektické období. Jeho země se musí bránit ruské invazi a vede si nad očekávání dobře. Diktátor Vladimir Putin dozajista až takový odpor nečekal. Jak si hlava Ukrajiny pomáhá se zvládnutím těžkých časů?

Publikováno

dne

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prožívá už déle než rok velice hektické období. Jeho země se musí bránit ruské invazi a vede si nad očekávání dobře. Diktátor Vladimir Putin dozajista až takový odpor nečekal. Jak si hlava Ukrajiny pomáhá se zvládnutím těžkých časů?

20. května roku 2019 se Volodymyr Zelenskyj coby bývalý herec, scenárista či televizní moderátor stal prezidentem Ukrajiny. V té dobře ani netušil, jak těžkým časům bude muset čelit.

Od 24. února 2022 totiž Ukrajina musí bránit svou zemi před invazí ruských teroristů, kteří se neštítí ničeho, páchají nechutná zvěrstva, dopouštějí se válečných zločinů a útoků na civilní obyvatelstvo.

Rusové očekávali, že se jim podaří dosáhnout svých cílů na Ukrajině rychleji, nicméně Ukrajinci už déle než rok a čtvrt statečně vzdorují. Těžké období se ovšem podepisuje už jen na tom, jak Zelenskyj vypadá.

A jak těžké časy vlastně ukrajinský prezident zvládá? V rozhovoru pro CNN prozradil, že je pro něj důležité být příležitostně o samotě. V tom mu pomáhá hudba, dokonce zmínil konkrétní interprety.

„Mám ohromně rád AC/DC! Samozřejmě mám rád také ukrajinskou hudbu v mém rodném jazyce, rozumíte nejen té hudbě, ale i slovům. U AC/DC sice nerozumím všem slovům, ale líbí se mi jejich energie,“ nechal se slyšet Zelenskyj.

Mimo to zmínil také legendy jako Guns N‘ Roses či Erica Claptona. Prý si hudbu pouští v šest či v sedm hodin ráno, když cvičí. Dodal, že právě to mu dodává energii na celý den.

Na sociálních sítích toto přiznání rezonovalo, všimli si jej i členové AC/DC a Guns N‘ Roses. Druhá zmíněná kapela dokonce na Twitteru sdílela odkaz na rozhovor s radostným popiskem, že se nachází v dobré společnosti.

Zdroj: CNN, Twitter, Kerrang

Pokračovat ve čtení

Oblíbené