Kaspar Hauser: Nalezenec z Norimberku, jehož původ nerozluštila ani DNA

Jednoho květnového dne roku 1828 se v Norimberku objevil mladík, který skoro nemluvil a v ruce svíral podivný dopis. O pět let později byl mrtvý a jeho příběh dodnes rozpaluje fantazii. Byl to ztracený princ, nebo podvodník? Moderní genetika přinesla odpovědi, ale ne všechny.

Dne 26. května 1828 se na norimberském náměstí objevil asi šestnáctiletý chlapec, který vešel do dějin jako Kaspar Hauser. Působil zmateně, uměl napsat jen své jméno a opakoval prý naučenou větu, že chce být jezdcem jako jeho otec. Kromě ní znal sotva pár slov.

U sebe měl nepodepsaný dopis, údajně od nádeníka. Ten psal, že chlapce převzal 7. října 1812, aby ho naučil číst, psát a křesťanské víře, ale celou dobu ho držel pod zámkem. Druhý list, údajně od matky, uváděl jeho jméno, datum narození a tvrdil, že otcem byl zesnulý jezdecký důstojník.

Život v temné kobce

Kaspar později vyprávěl, že vyrůstal v malé tmavé místnosti, spal na slámě a žil jen o chlebu a vodě. Svého věznitele nikdy neviděl. Nejdřív s ním úřady jednaly jako s tulákem, pak se ho ujal pedagog Georg Daumer.

V roce 1829 se Kaspar objevil se zraněním na čele a tvrdil, že ho napadl neznámý muž. Jeho příběh mezitím zaujal britského hraběte Stanhopa, který ho vzal pod svou ochranu a poslal do Ansbachu. Tam Kaspar pracoval jako písař v kanceláři významného právníka Anselma von Feuerbacha.

Dne 14. prosince 1833 přišel Kaspar domů s bodnou ranou. Tvrdil, že mu cizí muž podal sáček a pak ho bodl. V sáčku se našel vzkaz psaný zrcadlově. O tři dny později zemřel a dodnes se vedou spory, zda šlo o vraždu, nebo si zranění způsobil sám.

Ztracený princ z Bádenska?

Už za jeho života se šířila fáma, že Kaspar je unesený dědic bádenského trůnu, syn velkovévody Karla a Stéphanie de Beauharnais. Podle této teorie měli novorozeného prince vyměnit za umírající dítě. Do hry se později zapojila i genetika: v roce 1996 laboratoř v Mnichově zkoumala krev ze spodního prádla připisovaného Kasparovi a shodu s Bádenskými nenašla, jenže se objevily pochybnosti, zda krev opravdu patřila jemu. Analýza vlasů v Münsteru na počátku tisíciletí naopak shodu ukázala.

Co prozradila studie z roku 2024

Jasno přinesla až studie publikovaná v roce 2024 v časopise iScience pod vedením Walthera Parsona z rakouského Innsbrucku. Tým citlivější metodou rozebral mitochondriální DNA z několika pramenů Kasparových vlasů. Vyšel typ W, zatímco bádenská linie nese typ H, a výsledek nezávisle potvrdila i laboratoř v Postupimi.

Teorie o bádenském princi tím padla. DNA ale umí Kaspara zařadit jen obecně mezi lidi západoevropského původu, takže odkud skutečně přišel, nevíme dodnes. Jako by se naplnil nápis na jeho náhrobku, který ho nazývá hádankou své doby.

Zdroje: CNN, Britannica, Encyclopedia.com