Je to mýtus, nebo nechutná realita? Římané a zvracení během hostin

O opulentních hostinách starověkých Římanů se tradují různé historky. Jednou z nich je, že obvyklým chováním bylo zvracení, když byl host již jídlem přecpán až k prasknutí, aby si udělal místo pro další porci dobré krmě. Co je na tom pravdy?

Antičtí Římané se uměli bavit. I když neměli televizi ani internet, o zábavu rozhodně nouzi neměli. Stačí si vzpomenout na souboje s divokými zvířaty nebo mezi gladiátory v amfiteátrech, surové popravy odsouzených či různé sportovní hry. Vlastně jim televize ani nechyběla, protože všechno měli zprostředkováno živě, na vlastní oči.

K zábavám rozhodně patřily i honosné hostiny bohaté aristokracie se spoustou dobrého jídla, které trvaly celé hodiny. Jejich součástí totiž bylo nejen jezení, ale také konverzace a poslech hudby.

Prst do krku vyřešil vše

Už od 19. století se má za to, že když už byl Říman všeho přejedený, ale rád by v jídle ještě pokračoval, protože neochutnal všechny nabízené lahůdky, tak prostě jen strčil prst do krku a vyzvracel se. Žaludek byl najednou prázdný a mohlo se pokračovat v konzumaci.

Těžko říct, kdo na tuto tezi v předminulém století přišel. Ale pravdivá rozhodně není. Pokud by se takového excesu Říman na hostině dopustil, spíš by došlo k tomu, že by se totálně znemožnil a příště by si hostitel moc dobře rozmyslel, jestli ho ještě někdy k sobě pozve.

Společenské normy a rituály

Ano, hostiny byl přepychové s takovým množstvím jídla, že se pod nimi až stoly prohýbaly. Ale Římané si potrpěli na dodržování společenských norem a rituálů. Měli čas určený k jídlu i k poslechu zpěvu a hudby či konverzaci. Jejich hostiny si udržovaly určitou úroveň.

To samozřejmě neznamená, že se někdy některý patricij nepozvracel, když to s jídlem přehnal. Není to nic, co by se opravdu stát nemohlo. Ale běžné to rozhodně nebývalo, spíše skandální.

Asi omyl překladatele

Jestli si to náhodou v 19. století nespletli. Ke zmatečnému podání průběhu římské hostiny možná přispělo slovo vomitorium. Dlouho se věřilo tomu, že to byla chodba, respektive průchod, připojená k jídelně, kudy se chodilo do místnosti určené ke zvracené.

Vomitorium je opravdu chodba, ale v amfiteátrech, divadlech a jiných veřejných budovách, která byla postavena tak, aby umožnila rychlý únik davům lidí. Latinské slovo vomitorium je odvozeno od slovesa vomere, které znamená chrlit či zvracet. Nejspíš si někdejší překladatel toto slovo mylně vyložil.

Zdroj: storicang.it, wikipedia.org, Lifee.cz