Spojte se s námi


Historie

Jak vypadal život žoldnéřů za 30leté války? Byli krutí a ničeho se neštítili. Při výpravách je doprovázely prostitutky, žold jim byl zadržován

Jak vypadal život žoldnéřů za 30leté války? Byli krutí a ničeho se neštítili. Vojsko doprovázely prostitutky a na pořádek dohlížel šikovatel kurev

Publikováno

dne

Třicetiletá válka probíhala v letech 1618–1648 a byla vyvrcholením sporů mezi římskokatolickou církví a přívrženci luteránů s kalvinisty. Najatí žoldnéři byli krutí a neštítili se ničeho.

Žoldnéři: Oběti v řadách vojska i u nepřítele

První roky zdlouhavé války probíhaly na území Českého království a Rakouského arcivévodství. Po vítězství katolíky se boje přesunuly do Svaté říše římské, kde vládli protestanti. Táhnoucí se rozsáhlá válka přenášela v důsledku nedostatečné hygieny tyfus i mor. Výjimkou nebyly ani neštovice či syfilis. Udává se, že počet obyvatel na zasažených územích v průměru poklesl až o třicet procent.

Mocenské státy najímaly žoldnéře, protože jen s početným vojskem měly šanci na vítězství. O žoldácích se vědělo, že nestraní nikomu. Zajímala je hlavně výše úplaty, za kterou byli najímáni. Pročež jejich prvotním cílem bylo hlavně obohacení. Bez uzardění přešli k „nepříteli“, když jim nabídl vyšší žold.

Jaké byly role žen a dětí u vojska?

Na vojenská tažení se žoldnéři vydávali mnohdy s celými rodinami. Mimochodem ženy a děti byly leckdy považovány za přívažek. Právě z toho důvodu, že byla potřeba je krmit. Tím se dostávalo samotným vojákům menšího přídělu. Ale na druhou stranu se ženy o muže staraly.

Za pomoci křesadla rozdělávaly oheň. Na ohni vařily jídlo, nosily vodu, praly a spravovaly vojákům prádlo, připravovaly nocleh. Spalo se ve stanech pod houněmi. Postaraly se i o raněné či uklízely vojenský tábor.

Žoldnéři: Víno na kuráž a pomilovat markytánku…

Tak sice zní známá píseň, ale markytánky měly jinou pozici v batalionu, než se traduje. I když leckterá možná nastavila svou náruč vyprahlému žoldnéři. Především byly bystré a šikovné obchodnice, které se staraly o zásobování. Táhly s sebou hory jídla, pití i tabák jež vojákům následně prodávaly.

Když neměl žoldák svou ženu, najal si markytánku, která mu za peníze vyprala anebo uvařila. V trénu nechyběly ani prostitutky. Víno zpravidla ve chvílích volna teklo proudem a žoldáci vyhladovělí po dlouhém trmácení a bitvách rádi spočinuli v náručí lehké ženy. A nechávali si hýčkat své mužství.

Markytánky přezdívali „ženy ze železa“

Původní význam slova markytánka pochází z němčiny „der Market“, což znamená trh, obchod. Markytánky byly tedy trhovkyně, jež obchodovaly se zbožím nebo poskytovaly vojákům placené služby.

Musely snášet kruté podmínky dlouhých vojenských tažení. Prodírat se blátem s naloženými zavazadly. Nebrblaly na počasí. Zvládaly jak kruté mrazy, tak sluneční výheň. K trénu (zásobovací  nebojový oddíl) patřili nejen markytánky, ženy a děti vojáků, ale i řemeslníci. Ti se nechávali najímat k tzv. artilerii. Dělostřelectvo nebývalo běžnou součástí vojska, ale když už děla a houfnice měly být použity, byli najímáni právě cechovní řemeslníci.

Na jeden pěší pluk o síle 3000 mužů připadalo až 2000 žen včetně dětí

Je více než jisté, že zhuštění takového množství lidí, kde převažovaly ženy, s sebou neslo i mínusy. Ženy sice pomáhaly žoldákům seč jim síly stačily, avšak někdy až nelidské podmínky přežití si vybíraly svou daň. Docházelo k věčným konfliktům a hádkám zakončovaných šarvátkami.

Proto na pořádek dohlížel důstojník nazývaný Hurenweibel, v překladu „šikovatel kurev“. Nicméně měl nelehký úkol. Velel neorganizované části armády. Načež kontroloval, zda ženy vykonávají svěřené práce řádně. Například do čištění latrín se ženy zrovna nehrnuly. Nicméně na tyto činnosti dohlíželi drábové právě spolu s Hurenweibelem.

Žold byl vojákům běžně zadržován a výplata se oddalovala

Žoldnéři si proto pomohli po svém. Kam vojsko vstoupilo, nenechalo kámen na kameni. Plenili celé vesnice a jejich obyvatelé se jen třásli, aby si zachovali alespoň holý život. Žoldáci byli krutí a rozsévali smrt, nic jim nebylo svaté. Živili se krádežemi a rabováním. Po jejich odchodu zanechávali vypleněné vesnice a znásilněné ženy.

Armádu v době třicetileté války tvořila pěchota, jezdectvo a dělostřelectvo. Žoldnéřství dosáhlo svého vrcholu právě v době třicetileté války. Válka skončila uzavřením Vestfálského míru v roce 1648. S ukončením války došlo i k zániku žoldáků, jelikož nově začaly vznikat stálé armády. S nimi přichází řád a uniformy.

Zdroje: stoplusjednicka.cz, idnes.cz, Wikipedia.org

Oblíbené