Edward Kelley: Alchymista, šarlatán nebo nevysvětlitelná česká záhada?

Jméno Edwarda Kelleyho je dodnes opředené tajemstvím. Anglický dobrodruh a alchymista, který působil v Praze po boku císaře Rudolfa II., je spojován s pokusy o výrobu zlata, s elixírem věčného života, ale i s podvody a černou magií. Někteří jej vidí jako geniálního kouzelníka, jiní jen jako podvodníka s dobrým divadlem. Faktem zůstává, že Kelley patří k nejzáhadnějším postavám české historie – a jeho příběh dodnes fascinuje záhadology, historiky i spisovatele.

Od Anglie do Prahy: cesta kouzelníka

Edward Kelley se narodil v roce 1555 v anglickém Worcesteru. O jeho mládí panují dohady – prý přišel o uši jako trest za padělání listin. Do Prahy se dostal spolu s Johnem Dee, slavným učencem a astrologem královny Alžběty I. Společně se snažili komunikovat s anděly skrze tzv. „scrying“ – pozorování krystalů a zrcadel. Právě tato okultní stránka Kelleyho života dodnes působí jako magnet pro záhadology.

Rudolf II. a alchymisté na jeho dvoře

Kelley se stal jedním z nejznámějších alchymistů císaře Rudolfa II., který byl posedlý magií, astrologií a hledáním elixíru života. Praha konce 16. století se tak proměnila v hlavní město evropského okultismu. Kelley měl podle dobových svědectví ukázat císaři, jak proměnit kov ve zlato – a právě tím si získal Rudolfovu přízeň i bohatství. Podobné pokusy ale často končily spíše ve sféře legend než skutečné vědy.

Zlato nebo podvod?

Existují svědectví, že Kelley skutečně předvedl transmutaci kovů ve zlato. Někteří tvrdí, že používal tajný prášek, jiní mluví o chytrých trikách. Záhadologové rádi připomínají, že v té době bylo více alchymistů, kteří podobné „zázraky“ předváděli, například Michael Sendivoj nebo Oswald Croll. Skutečný důkaz o Kelleyho schopnostech však nikdy nebyl nalezen. Historici se proto kloní spíše k verzi, že šlo o sofistikované podvody, které mu zajistily bohatý život.

Hrad Křivoklát a Kelleyho pád

S Kelleyho jménem je pevně spjat hrad Křivoklát. Právě zde byl uvězněn, když ztratil císařovu důvěru. Podle legend se snažil o útěk, při němž si zlomil nohu – a na následky zranění nakonec zemřel. Hrad Křivoklát dnes jeho příběh připomíná turistům jako jednu z největších záhad české historie. Dodnes se říká, že v prostorách hradu přebývá Kelleyho duch, a někteří návštěvníci dokonce tvrdí, že zde cítili nevysvětlitelné jevy.

Kouzla, lektvary a česká magie

Edward Kelley nebyl jen alchymista – byl také spojován s magií a kouzly. Některé pověsti říkají, že uměl vyvolávat duchy a připravovat lektvary s neuvěřitelnými účinky. V Praze se o něm dokonce vyprávělo, že dokázal zaklít člověka tak, že mu narostly oslí uši. Tento motiv se objevuje i v lidových historkách a dodává Kelleyho příběhu punc strašidelného kouzelníka.

Kelley a další slavní alchymisté

Kelley nebyl v Praze jediným alchymistou. Rudolf II. hostil i další postavy – například Michaela Sendivoje, který prý měl recept na výrobu zlata, nebo doktora Tychona Brahe, slavného astronoma. Spolu s nimi vytvářel atmosféru, díky níž se Praha stala centrem vědy, magie i umění. A právě toto spojení skutečných vědců a „kouzelníků“ činí dobu císaře Rudolfa II. tak přitažlivou i dnes.

Flamel, Golem a Kelleyho odkaz

Kelleyho jméno se někdy srovnává s dalším legendárním alchymistou – Nicolasem Flamelem, o němž se také tradovalo, že objevil elixír věčného života. V českém prostředí pak Kelley bývá spojován s příběhem o Golemovi, kterého měl údajně vytvořit rabín Löw. Přestože se jedná o mýty, ukazují, jak hluboce se alchymistické příběhy zapsaly do české kultury.

Záhadologové a domněnky dodnes

Moderní záhadologové si Kelleyho všímají s velkým zájmem. Jedni v něm vidí podvodníka, který uměl využít Rudolfovy posedlosti tajemnem. Jiní nevylučují, že mohl skutečně disponovat znalostmi, které dnes nejsme schopni pochopit. O jeho „prášku na zlato“ se dodnes píše a některé teorie dokonce naznačují spojení s tajnými řády či okultními společnostmi.

Edward Kelley jako literární hrdina

Kelleyho příběh inspiroval spisovatele i filmaře. Objevuje se například v legendárním českém filmu „Císařův pekař a pekařův císař“, kde vystupuje jako komická postava. V literatuře i populární kultuře ale zůstává symbolem temného kouzelníka a alchymisty, který stál na hranici mezi vědou a magií.

Tajemství bez konce

Ať už byl Edward Kelley génius, nebo šikovný podvodník, jeho příběh dodnes fascinuje. Spojuje se v něm historie, tajemno i lidská touha po nesmrtelnosti a bohatství. Jeho jméno se navždy zapsalo nejen do českých dějin, ale i do dějin světové alchymie. A možná právě proto stále láká záhadology, historiky i návštěvníky hradů, kde působil.

Zdroje: Wikipedia, Deník, Město Most, Hrad Křivoklát, Časopis Vesmír, Náš region