Tragický příběh Íránky Mony Heydari: Bylo jí dvanáct, když se vdávala, a sedmnáct, když ji manžel zavraždil

Případ Mony Heydari ukazuje temnou realitu dětských manželství a domácího násilí v Íránu. Přečtěte si tragický příběh o této íránské ženě.

Když se narodíte v Íránu jako žena, nečeká vás většinou zrovna lehký život. O vašem osudu totiž rozhodují muži. Nejprve otec, pak manžel. Otec vás navíc může provdat už ve věku, kdy si holčičky spíš hrají s panenkami, než aby pomýšlely na manželství.

Íránská dívka může být provdána už od 13 let. Se souhlasem soudu a otce dokonce i dřív. Není proto výjimkou, když se v této zemi setkáte s osmi či devítiletou nevěstou. Statistiky ukazují, že zhruba 17 % žen ve věku 20-24 let uzavřelo sňatek ještě před dovršením osmnácti let. Ročně se v Íránu registruje více než 27 000 manželství dívek pod 15 let. A to nemluvíme o těch, které nikde evidované nejsou. Zhruba pětina všech manželství je tak uzavřena s nevěstou v dětském věku. A stejně tomu bylo i u Mony Heydari.

Dvanáctiletá nevěsta

Moně domluvil sňatek, jak už to tak bývá, její otec. Ženichem byl bratranec Sajjad Heydari, bezpochyby šlo o ekonomicky výhodný svazek. Jiné faktory se často vůbec nezohledňují. Co na tom, že nevěstě bylo pouhých dvanáct let? Jednoduše se vdala a nastěhovala do domu svého muže – vystrašené dítě, které se ve čtrnácti stalo matkou. Mona porodila chlapečka, ale nejspíš už v té době myslela na jediné – útěk! Manžel ji fyzicky i psychicky týral. Dožadovala se rozvodu, ale o tom násilník samozřejmě nechtěl ani slyšet.

Útěk do Turecka

Jako zázrakem se Moně podařilo i s dítětem uprchnout do Turecka. Brzy ale zjistila, že život samotné ženy s dítětem v cizí zemi bude nejspíš nad její síly a možnosti. Spojila se se svou rodinou a byla ujištěna, že se může vrátit do Íránu a oni se postarají o její bezpečí. Dnes už bychom těžko spekulovali, zda to byla jen snaha dostat ji zpátky k manželovi, nebo ji rodiče, resp. otec opravdu chtěli ochránit. Mohlo v tu chvíli někoho napadnout, že Moně zbývá jen několik posledních dnů života?

Čtrnáctiletou oběť brutálního vraha identifikovali po 41 letech. Rodina znásilněné dívky se konečně dozvěděla pravdu

Vražda ze cti

Byla jen pár dnů zpátky v rodném Íránu, když ji manžel a jeho bratr svázali a usekli jí hlavu. Tělo pohodili venku a s hlavou mladé dívky v ruce procházel Sajjad ulicemi Ahvazu. V druhé ruce stále ještě držel zakrvácený nůž. Krátce na to ho zadržela policie.

Za svůj brutální čin byl Sajjad Heydari odsouzen k sedmi a půl letům vězení za vraždu a k osmi měsícům za napadení. Čekali byste trest smrti? Ten byl samozřejmě ve hře. Íránské zákony stanovují, že úmyslná vražda se trestá smrtí, pokud rodina oběti vrahovi neodpustí. Z toho asi jasně vyplývá, jak se rodiče nebohé Mony k celé tragédii postavili. Sajjadův bratr byl za spoluúčast na vraždě odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 45 měsíců.

Svět, kde život ženy nemá žádnou cenu

Zdá se vám, že zde zcela selhal soudní systém? Bohužel tomu tak není. V mnoha zemích na Středním východě, v severní Africe a dalších regionech jsou zákony takto nastavené a jednoznačně straní mužům bez ohledu na spáchanou trestnou činnost. To samozřejmě skýtá obrovský prostor pro genderově motivované násilí.

Případ Mony Heydari není jen tragickým příběhem jedné dívky, ale důkazem, jak nebezpečná může být kombinace dětských manželství, patriarchální kultury a právního systému, který ženy nedokáže – nebo nechce – chránit. Dokud budou dívky považovány za majetek rodiny a manželství za nástroj kontroly, budou se podobné příběhy opakovat. Mona neměla šanci rozhodovat o svém životě ani o své budoucnosti. Vinu na její tragické smrti nenese jen krutý manžel, ale i systém, který jí od dětství upíral právo na rovnoprávné postavení ve společnosti.

Zdroje:

https://www.bbc.com/news/world-middle-east-64319487

https://www.rferl.org/a/iran-women-honor-killing-gender-violence/33300465.html

https://childmarriagedata.org/country-profiles/iran-islamic-republic-of