Defenestrace jsou ryze českou záležitostí. Ovlivnily však historický vývoj v celé Evropě

Defenestrace patří k našim dějinám tak pevně, že na nich vlastně ani nevidíme nic zvláštního. Jde však o české specifikum, které nemá jinde po světě příliš obdoby. Vyhození z oken navíc neovlivňovalo jen české dějiny, ale mělo zásadní vliv na vývoj v celé Evropě. Vždyť právě pražská defenestrace zahájila třicetiletou válku, do té doby nejhorší válečný konflikt na evropském kontinentu.

Defenestrace jako vyjádření vůle lidu

Téměř jistě se při revolucích, válkách či městských násilnostech stávalo a stává, že nepřátelé byli vyhozeni z oken či ze střech a takto zraněni či zabiti.

České defenestrace jsou však něčím jiným než pouhou hrubou násilností. Jde totiž o politický akt. Defenestrace v českém pojetí znamenala vypovězení poslušnosti, ukázku vzdoru nebo dokonce vyhlášení války.

V tom je její specifikum, které jinde ve světě příliš nenacházíme.

První pražská defenestrace

Poprvé došlo k defenestraci v roce 1419. Situace v Českém království byla velmi špatná, neboť tu docházelo k silným rozbrojům mezi husity a katolíky. Problémy se táhly už od upálení mistra Jana Husa a stále se stupňovaly.

Král Václav jmenoval novoměstské radní, kteří se rozhodli rozpoutat proti kališníkům represe. Dav vedený radikálním kazatelem Janem Želivským došel až k radnici, do jejíchž prostor posléze pronikl a vyházel radní z oken. Konšelé při této události přišli o život.

Šlo o jednoznačný vzkaz pro krále: nenecháme se obírat o svá práva!

Mezihra v roce 1483

Podobně zrežírovaná byla i defenestrace v roce 1483. Kališníci se opět cítili zahráni do kouta Vladislavem Jagellonským, a tak mu defenestrací pražských radních připomněli, že může dojít k velkým náboženským válkám, jako se tomu stalo v roce 1419.

Tuto defenestraci někdy historici mezi ty „opravdové“ defenestrace nepočítají, ale stejně jako v případech těch dalších jde o vyjádření vůle lidu a o politický nátlak na vrchnost, proto jsme se ji rozhodli do našeho výčtu zapojit.

1618: tady začala válka

Když se podíváme na dvě předchozí defenestrace, zjistíme, že vždy šlo nejen o spor mezi husity a katolíky, ale částečně také mezi šlechtou a panovníkem. Ne jinak se tomu stalo i v roce 1618. Představitelé českých stavů, mezi nimi šlechtic a vojenský velitel Jindřich Matyáš Thurn, se rozhodli doslova a do písmene vypovědět Matyáši Habsburskému válku.

Z oken tentokrát letěli královští místodržící a sekretář. Akce byla dopředu připravená a dobře promyšlená. Byl to začátek české války, která sice skončila pro Čechy drtivou porážkou na Bílé hoře, ale pokračovala tragickou a krvavou třicetiletou válku, jež byla tím nejhorším válečným konfliktem, který Evropa do té doby zažila. V některých ohledech jde o první moderní válku a její hrůzy překonala až o několik staletí později první světová válka.

Zdá se až neuvěřitelné, že to všechny začalo tím, že se v Praze pár lidí rozhodlo, že vyhodí nepříjemné úředníky z okna!

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz; memento-historia.cz; stoplusjednicka.cz