Charlie Hebdo: 11 let od teroristického masakru v Paříži

Dne 7. ledna 2015, přibližně v 11:30 dopoledne v Paříži, se zaměstnanci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo stali terčem teroristického útoku spáchaného dvěma alžírskými muslimskými bratry francouzského původu, Saïdem Kouachim a Chérifem Kouachim. Vyzbrojeni kulomety a dalšími zbraněmi, zavraždila tato dvojice 12 lidí a 11 dalších zranila.

V kostce

Po střelbě útočníci uprchli, což spustilo pátrání, a 9. ledna byli zabiti skupinou GIGN (tj. francouzskou elitní protiteroristickou jednotkou). Bezprostředně po útoku bratrů Kouachiů následovalo několik souvisejících islamistických teroristických útoků v celém regionu Île-de-France mezi 7. a 9. lednem 2015. Včetně obléhání supermarketu Hypercacher, při kterém malijský muslim francouzského původu vzal rukojmí a zavraždil čtyři lidi (všechny Židy), než byl zabit francouzským komandem.

Rozsáhlé pátrání vedlo k odhalení podezřelých, kteří zahájili přestřelku s policií. Bratři 9. ledna zajali rukojmí ve firmě na výrobu reklamních poutačů v Dammartin-en-Goële a byli zastřeleni, když vyšli z budovy a stříleli.

Dne 11. ledna se v Paříži sešlo asi dva miliony lidí, včetně více než 40 světových lídrů, na demonstraci národní jednoty a 3,7 milionu lidí se připojilo k demonstracím po celé Francii. Fráze Je suis Charlie (Jsem Charlie) se stala běžným sloganem podpory na demonstracích a na sociálních sítích. Zaměstnanci Charlie Hebdo pokračovali ve své práci a následující číslo se prodalo v nákladu 7,95 milionu výtisků v šesti jazycích, oproti typickému nákladu 60 000 výtisků pouze ve francouzštině.

Pozadí

Charlie Hebdo byl vydáván v letech 1969 až 1981 a znovu vychází od roku 1992. Časopis má za sebou historii kontroverzí. V roce 2006 islámské organizace podle francouzských zákonů o nenávistných projevech neúspěšně žalovaly noviny kvůli opětovnému zveřejnění karikatur Mohameda. Kancelář novin byla bombardována a jejich webové stránky byly napadeny hackery. Během roku 2012 noviny publikovaly sérii satirických karikatur Mohameda, včetně karikaturníh aktů.

Několik dní po vydání došlo k násilným útokům na francouzská velvyslanectví na Blízkém východě. Údajně mělo jít o reakci na protiislámský film Nevinnost muslimů, což vedlo francouzskou vládu k uzavření velvyslanectví, konzulátů, kulturních center a mezinárodních škol v přibližně 20 muslimských zemích. Zásahová policie obklíčila kancelář novin, aby je ochránila před možnými útoky.

Karikaturista Stéphane „Charb“ Charbonnier byl od roku 2009 ředitelem vydavatelství Charlie Hebdo. Dva roky před útokem prohlásil: „Musíme pokračovat, dokud se islám nestane stejně banálním jako katolicismus.“ Podle dodatečných zjištění ho v roce 2013 al-Káida zařadila na svůj seznam nejhledanějších osob spolu se třemi zaměstnanci dánského karikaturního plátku Jyllands-Posten: Kurtem Westergaardem, Carstenem Justem a Flemmingem Rosem. Charb požádal o povolení k nošení střelné zbraně pro sebeobranu. Žádost však zůstala bez odezvy.

Dánský plátek

Ve stejnou dobu byla odhalena řada násilných plánů souvisejících s karikaturami Jyllands-Posten, zaměřených především na karikaturistu Westergaarda, redaktora Roseho a majetek nebo zaměstnance Jyllands-Posten a dalších novin, které karikatury tiskly. Westergaard byl terčem několika útoků a žil pod policejní ochranou.

Dne 1. ledna 2010 došlo k pokusu o vraždu v jeho domě, kdy byl pachatel nakonec zneškodněn a odsouzen k devíti letům vězení. V roce 2010 byli zatčeni tři muži pro podezření z plánování teroristického útoku proti Jyllands-Posten. Dva z nich byli odsouzeni.

Sekularismus a francouzský zákon proti hanobení

Francouzský zákon o hanobení zanikl s postupnou emancipací republiky od katolické církve v letech 1789 až 1830. Ve Francii byl princip sekularismu (laïcité – oddělení církve od státu) zakotven v zákoně o oddělení církví od státu z roku 1905. V roce 1945 se stal součástí ústavy. Podle jeho podmínek se musí vláda a všechny veřejné správy a služby zdržet jakéhokoli projevu náboženství. Ale fyzické osoby a soukromé organizace mohou svobodně praktikovat a vyjadřovat náboženství dle vlastního výběru, kde a jak si přejí (ačkoli diskriminace na základě náboženství je zakázána).

Autoři, humoristé, karikaturisté a jednotlivci mají právo satirizovat lidi, veřejné činitele a náboženství, což je právo, které je vyváženo zákony o pomluvě. Tato práva a právní mechanismy byly navrženy tak, aby chránily svobodu projevu před místními mocnostmi, mezi nimiž byla i tehdy mocná katolická církev ve Francii.

Ne všem se to líbí…

Ačkoli samotné zobrazování Mohameda výslovně nezakazuje, prominentní islámské názory se již dlouho staví proti lidským zobrazováním, zejména proroků. Takové názory si získaly podporu mezi militantními islámskými skupinami. Někteří muslimové proto zastávají názor, že satira islámu, náboženských představitelů a především islámských proroků je v islámu rouháním trestaným smrtí.

Tento názor se nejznámějším způsobem projevil při vraždě kontroverzního nizozemského filmaře Thea van Gogha, jehož filmy obsahovaly “sdělení” v souvislosti s nebezpečím Nizozemců marockého původu. Podle BBC Francie zaznamenala „zjevnou touhu některých mladších, často nespokojených dětí nebo vnoučat imigrantských rodin nepřizpůsobovat se západnímu, liberálnímu životnímu stylu. Včetně tradic náboženské tolerance a svobody projevu“.

Útok na Charlie Hebdo

Ve středu ráno 7. ledna 2015 se zaměstnanci Charlie Hebdo shromáždili na adrese 10 Rue Nicolas-Appert v 11. pařížském obvodu na týdenní redakční schůzi, která začala kolem 10:30. Časopis se přestěhoval do neoznačené kanceláře na této adrese poté, co v roce 2011 došlo k bombovému útoku na jejich předchozí prostory kvůli původní satiře Mohameda.

Kolem 11:00 hodiny vtrhli dva ozbrojení muži s kapucemi na hlavách na špatnou adresu, křičeli a vyhrožovali lidem kolem. Poté, co si uvědomili svou chybu a vystřelili kulku skrz skleněné dveře, odešli na adresu 10 Rue Nicolas-Appert. Venku narazili na karikaturistku Corinne „Coco“ Reyovou a její malou dceru. Pod pohrůžkou zastřelení ji donutili zadat přístupový kód do elektronických dveří.

Muži po vstupu do haly začali střílet. První obětí se stal údržbář Frédéric Boisseau. Ozbrojenci pod pohrůžkou smrti Reyovou dále přiměli, aby je odvedla do kanceláře ve druhém patře. Tam se právě 15 zaměstnanců účastnilo první pracovní porady v novém roce. Ozbrojenci vtrhli do zasedací místnosti. Střelba trvala pět až deset minut. Stříleli do novinářů hlava nehlava, dvěma přítomným se podařilo zachránit schováním se pod stůl. Podle jejich výpovědí utíkali se zvoláním „Alláhu Akbar! Alláhu Akbar!“

Útěk

Vrazi poté opustili místo činu a podle jiných svědků křičeli: „Pomstili jsme proroka Mohameda. Zabili jsme Charlie Hebdo!“ Utekli v únikovém autě a jeli směr Porte de Pantin. Ihned po útoku začalo masivní pátrání. Jeden podezřelý nechal svůj občanský průkaz v dalším únikovém autě, které bylo plné džihádistických vlajek a Molotovových koktejlů.

Policie během pátrání po dvou hlavních podezřelých zadržela několik osob. Třetí podezřelý se dobrovolně přihlásil na policejní stanici poté, co se dozvěděl, že je hledán, ale nebyl obviněn, jelikož prokázal alibi. Policie popsala útočníky jako „ozbrojené a nebezpečné“. Francie zvýšila stupeň teroristické pohotovosti na nejvyšší a nasadila vojáky v regionech Île-de-France a Pikardie.

V 10:30 dne 8. ledna, den po útoku, byli dva hlavní podezřelí spatřeni v Aisne severovýchodně od Paříže. Ozbrojené bezpečnostní síly, včetně Národní zásahové skupiny četnictva (GIGN) a Intervenčních sil národní policie (FIPN), byly nasazeny k pátrání. Později téhož dne se policejní pátrání soustředilo na Pikardii, zejména na oblast kolem Villers-Cotterêts a vesnice Longpont, poté, co podezřelí vyloupili čerpací stanici. Následně se ukryli v lese poblíž Longpontu. Policie hledala vrahy v tomto lese pod názvem Forêt de Retz (130 km²), jednom z největších ve Francii.

Pronásledování a zneškodnění

Pátrání jednotek pokračovalo objevením dvou podezřelých na útěku brzy ráno 9. ledna. Kouachiovi unesli Peugeot 206 poblíž města Crépy-en-Valois. Policejní auta je pronásledovala přibližně 27 kilometrů na jih po dálnici N2. V určitém okamžiku opustili své vozidlo a poblíž obce Dammartin-en-Goële, 35 kilometrů severovýchodně od Paříže, došlo k přestřelce mezi pronásledující policií a bratry. Saïd Kouachi utrpěl lehké zranění krku.

Ráno v 9:30 dne 9. ledna 2015 bratři Kouachiové uprchli do kanceláře společnosti Création Tendance Découverte, která se zabývá výrobou reklamních poutačů a nachází se v  průmyslovém areálu v Dammartin-en-Goële. Tam se ukrývali. Obléhání trvalo osm až devět hodin. Kolem 16:30 došlo v blízkosti budovy k nejméně třem výbuchům. Kolem 17:00 přistál tým GIGN na střeše budovy. Než se k nim jednotka mohla dostat, dvojice vyběhla z budovy a zahájila palbu. Bratři vyjádřili touhu zemřít jako mučedníci a obléhání skončilo, když byli oba zastřeleni.

Saïd Kouachi byl pohřben za přítomnosti policistů do neoznačeného hrobu v Remeši a jeho bratr Chérif v muslimské sekci hřbitova v pařížském předměstí Gennevilliers.

Nevyjasněné okolnosti

Zvláštní na tom všem je, že francouzský policejní komisař Helric Fredou, který vyšetřoval okolnosti útoku, ve večerních hodinách 9. ledna 2015 spáchal ve své kanceláři sebevraždu. Fredou byl součástí týmu vyšetřujícího případ Charlie Hebdo. Večer, kdy se střelba v Charlie Hebdo konala, vyslal tým policejních úředníků pod svou jurisdikcí, aby vyslechli příbuzné jedné z obětí a čekal na návrat svého týmu.

Ihned po policejním rozboru začal připravovat svou zprávu a zůstal dlouho na policejním ředitelství, aby ji sepsal. Kolega ho našel zastřeleného ve čtvrtek v jednu hodinu ráno a zpráva, kterou rozepsal, se nikdy nenašla. Fredouovi bylo 44 let a byl svobodný. Rodák z Limoges zahájil svou kariéru v roce 1997 jako policista v regionální kanceláři justiční policie ve Versailles, než se do Limoges vrátil. V roce 2007 se po dvou letech ve škole Saint-Cyr Mont-Dore stal komisařem, než byl jmenován vedoucím bezpečnosti departmentu Haute-Vienne. V září 2010 začal sloužit jako komisař ve městě Cherbourg, než se v srpnu 2012 vrátil do Limoges. Tam byl jmenován zástupcem ředitele regionální policejní služby.

Takže sebevražda?

Policejní mluvčí tvrdí, že se jednalo o sebevraždu a že byl postřelen vlastním služebním revolverem. V prvních zprávách o Fredouově smrti limoýská policie prohlásila: „Důvody jeho činu nejsou v současné době známy.“ Pitva provedená v univerzitní nemocnici v Limoges sebevraždu potvrdila. Francouzská policie uvedla, že nelze propojit případ s Charlie Hebdo.

O rok dříve Fredou sám objevil třetího velitele limožské justiční policie mrtvého za podobných okolností. I tato smrt byla označena za sebevraždu bez motivu.

Je zvláštní, že francouzská média příběh Fredouovy smrti pohřbila. Ve francouzském tisku se o jeho smrti objevily pouze tři nebo čtyři články, všechny v malých regionálních novinách. Naproti tomu se v anglických, německých a tureckých médiích objevily desítky článků na toto téma, z nichž mnohé popisovaly okolnosti Fredouovy smrti jako podezřelé. Podezřelé zůstaly dodnes. Ve vzduchu totiž visí otazník, kam se poděla ona zpráva a dále fakt, že oba vrazi vyrůstali a studovali v jurisdikci Limoges, tak jako on…

Zdroje: 

www.bbc.com

LORIN, T. Charlie Hebdo attack.

La Parisien – Al-Kaidá took responsibility.