Jak a proč zemřel americký diplomat a aktivista Charles Jordan, jehož tělo se našlo v 60. letech ve Vltavě? Okolnosti jeho smrti nejsou dodnes objasněny

Charles Jordan byl z dobrého důvodu známý jako „otec uprchlíků“. Během nejbouřlivějších let 20. století zasvětil svůj život pomoci Židům a později Palestincům, Vietnamcům a dalším uprchlíkům před válkou, útlakem a konflikty a získal si celosvětovou reputaci za formování chápání uprchlíků a problémů spojených s jejich přesídlením, rehabilitací a reintegrací…

Charles Jordan byl výkonným místopředsedou Amerického židovského společného distribučního výboru (JCD). Naposledy byl viděn živý večer 16. srpna 1967, když odcházel z hotelu Esplanade, kde s manželkou bydlel. Údajně proto, aby si koupil noviny. Nikdy se nevrátil. Jeho tělo bylo nalezeno o čtyři dny později. Bylo mu 59 let.

V průběhu desetiletí se k záhadě Jordanovy smrti přidávala různá vysvětlení. Někteří ji sváděli na blízkovýchodní teroristy, na neúspěšnou záchrannou operaci v utajení, na tajnou špionážní hru nebo na předávkování psychotropními drogami. To vše umocňovalo utajování české vlády v železném sevření Sovětského svazu.

Rané mládí

Charles Jordan se narodil dne 7. února 1908 ve Filadelfii do židovské rodiny. Dětství však prožil se svojí matkou v Berlíně, kam se s ní a její sestrou (po rozpadu manželství rodičů) přestěhoval a kde absolvoval i svá středoškolská studia (maturoval na gymnáziu). V Berlíně také zahájil univerzitní studium. Na konci 20. let 20. století byl zaměstnán na funkci zástupce firmy „Ohrenstein und Koppel“ v Československu.

Na dovolené v krkonošském městečku Krummhübel (dnes se jedná o polské lázeňské městečko Karpacz) se seznámil s dcerou majitele penzionu – slečnou Elizabeth Nemela a v roce 1931 se s ní oženil. Rodina opustila Německo v roce 1933 poté, co byla napadena protižidovskými nacistickými ozbrojenci. V červenci 1933 se Jordanovi přestěhovali do Dlouhé ulice v Praze a Charles Jordan se pak dlouze snažil získat americký pas.

Po rok trvajícím statusu uprchlíka dostala i jeho manželka americké vízum. Nakonec se jim oběma podařilo do USA vycestovat a humanitární činnost s uprchlíky se až do konce Jordanova života stala jeho hlavní náplní. Ačkoli on a jeho manželka neměli žádné děti, jednou dle přítomných svědků poznamenal: „Potřebuji vlastní děti, když jich mám po celém světě tisíce?“

Jeho mise a práce

Jeho dlouhé spojení s JDC ho zavedlo po celém světě. Na Kubu, kde pomáhal uprchlíkům, kteří uprchli z nacistického Německa. Do Šanghaje, kde pomohl poskytnout pomoc a rehabilitaci 15 000 Evropanům. Do Paříže, kde spolupracoval s vládními a mezinárodními agenturami na nalezení bezpečných útočišť pro tisíce dalších.

Charles Jordán byl častým návštěvníkem Izraele, kde žilo mnoho těch, kteří přežili díky jeho humanitárním aktivitám. Po Šestidenní válce v červnu 1967 (Izrael dobyl území s více než milionem palestinských uprchlíků) vydal na začátku července 1967 Charles Jordan k problému oficiální tiskovou zprávu. V této zprávě požadoval řešení budoucnosti palestinských uprchlíků pod mandátem vysokého komisaře pro uprchlíky a ukončení jejich zvláštního statusu, bránícího zrušení uprchlických táborů.

Ačkoliv tuto zprávu podpořil tehdejší vysoký komisař Sadruddin Aga Khan, vyvolala Jordanova tisková zpráva nesouhlas jak z arabské, tak i z židovské strany. Jordanův plán byl založen na podpoře malého a středního podnikání bývalých uprchlíků. Tato podpora měla trvat několik desítek let dokud by si uprchlíci nezajistili svoji ekonomickou soběstačnost. Detaily a financování tohoto plánu se měly projednat v sídle OSN v New Yorku na konci srpna roku 1967, ale tohoto zasedání se již Charles Jordan nedožil.

Praha – srpen 1967

Jako důsledek Šestidenní války vypověděly země sovětského bloku (s výjimkou Rumunska) diplomatické styky s Izraelem. V arabských zemích vypukly pogromy proti Židům včetně vypalování synagog. Charles Jordan cestoval horečně mezi Izraelem, New Yorkem a Ženevou. V srpnu 1967 společně s manželkou odjel nejprve do Bukurešti a odtud dne 14. srpna 1967 na krátkou dovolenou do Prahy. Tam se ubytovali jako turisté v hotelu Esplanade ve Washingtonově ulici. Bylo to v době těsně před jeho návštěvou Izraele, kam měl doručit závěrečný projev na konferenci Židovských komunálních služeb.

Letní návštěva Prahy byla prezentována jako součást dovolené, ale někteří pochybují, že to skutečně byl důvod, vzhledem k nestabilní politické situaci Židů jen několik měsíců po rychlém ponížení arabských armád Izraelem v šestidenní válce. Objevily se dokonce zprávy, že Jordan byl varován, aby do Prahy necestoval. Navíc byl součástí kontroverzního projektu trvalého usazení palestinských uprchlíků v dalších zemích Blízkého východu, který nebyl u arabských vlád populární.

Odchod z hotelu

Během svého pražského pobytu navštívil Charles Jordan dvakrát americkou ambasádu a židovskou obec. Paní Jordanová ohlásila jeho zmizení 17. srpna 1967 ráno poté, co večer kolem 22. hodiny dne 16. srpna 1967 odešel z hotelu. Údajně „aby si koupil noviny nebo cigarety“, aniž byl kýmkoliv při odchodu z budovy viděn.

V této záhadě se skrývají i lákavá tajemství. Okna hotelového pokoje, kde Jordan bydlel, směřovala na egyptské velvyslanectví. V hotelu byla i kancelář United Arab Airlines a jejich sekretářka byla bývalá agentka izraelské tajné služby, která kromě svého jazyka hovořila anglicky a také česky, jak bylo později zjištěno.

Jeho tělo bylo nalezeno ve Vltavě po poledni 20. srpna 1967. Zachyceno na jezu mezi Střeleckým ostrovem a Karlovým mostem. K prvotnímu ohledání zemřelého Charlese Jordana byla přivolána lékařka Záchranné služby hlavního města Prahy, která na místě konstatovala, že s největší pravděpodobností nastala smrt utopením, a to maximálně před jedním týdnem.

Zevním ohledáním nenalezli lékaři na mrtvém těle žádné stopy násilí. Přesto byla vyšetřovatelem nařízena soudní pitva. Charles Jordan neměl u sebe dioptrické brýle, které běžně stále nosil a nebyl okraden. Měl u sebe odpovídající množství československé měny v několika bankovkách a drobných mincí, jakož i hodinky značky Rolex.

Pitva a vyšetřování

Mrtvé tělo Charlese Jordana bylo převezeno do Ústavu pro soudní lékařství Univerzity Karlovy v Praze 2. Pitva skončila shodným konstatováním, že na těle nebyly nalezeny žádné známky viditelného násilí. Dále lékaři konstatovali, že příčinou smrti Charlese Jordana bylo udušení z utonutí. Při pitvě byl zjištěn také krevní výron v mělkých pokrývkách lebních v čelní krajině vlevo. U toho uvedli vysvětlení, že se mohl při pádu uhodit do hlavy o kámen.

Pražská kriminální policie měla hned zpočátku obtížnou vyšetřovací pozici. Američané  považovali československé kriminalisty za komunistické vyzvědače, kteří tají důležitá fakta. Příslušníci StB kapitalistickým detektivům z principu nevěřili. Jak vyšlo později najevo, krátce před opuštěním hotelu Esplanade měl Charles Jordan telefonický hovor. Nikdo ale nevěděl s kým, ani jeho manželka.

Verze Josefa Frolíka

Jednu z možných verzí smrti Charlese Jordana předestřel bývalý špión Josef Frolík (agent Stb, který v roce 1969 emigroval do USA). Podle Frolíkovy verze se z hotelu Esplanade Charles Jordan vydal pěšky Washingtonovou ulicí směrem k Václavskému náměstí. Tam byl záhy přepaden čtveřicí mužů, kteří Jordana obstoupili a přinutili nasednout do předem připraveného auta, jež mělo patřit diplomatovi z egyptského velvyslanectví.

Charles Jordan byl totiž i coby turista na krátkém odpočinku v Praze sledován Stb (snahou bylo zjistit skutečný záměr Jordanovy cesty do Prahy), která dostala hlášení od KGB, že Jordan byl v hledáčku arabského komanda již v Bukurešti, ale Rumuni neumožnili Arabům jeho zabití. Dle Josefa Frolíka Jordanův únos sledovalo několik ozbrojených československých zpravodajců, ale jejich případná intervence by mohla ohrozit československo–arabské přátelství (a z něj plynoucí masivní československé zbrojní dodávky na Střední východ).

Stb měla probíhající dění kolem Jordana pouze dle svých možností monitorovat a zaznamenat, ale nevměšovat se do nich. Odposlech egyptského vyslanectví údajně potvrdil, že Charles Jordan byl podroben mnohahodinovému výslechu. V jeho důsledku nejspíše zemřel. Infrakamery měly zachytit, že před svítáním bylo Jordanovo bezvládné tělo vyneseno z ambasády. Diplomatický vůz s ním měl vzápětí odjet proti toku Vltavy. 

Skutečný úkol Charlese Jordana v Praze

Nezodpovězenou otázkou zůstává, co konkrétně Charles Jordan v Praze zařizoval. Během konfliktu ukořistil Izrael na Sinaji několik stovek bojeschopných sovětských tanků. Část z nich pocházela z vojenských dodávek z Československa. Izrael tyto tanky hodlal zařadit do své vojenské výzbroje a nutně pro ně potřeboval nejen náhradní díly, ale i munici.

A právě Charles Jordan mohl být oním schopným vyjednavačem, který mohl v Praze skrytě dojednat tajnou dodávku patřičných komponent, jakož i střeliva pro Izraelem ukořistěné tanky. V soudobých západních tiscích se objevovaly reportáže ve znění: “Charles Jordan byl unesen a mučen Egypťany se souhlasem československé tajné policie”.

Další…

Na památku po Charlesi Jordanovi je v Praze pojmenován domov sociální péče. Jedná se o Penzion Charlese Jordana (domov pro seniory), který se nachází na adrese: Janovského 992/46, 170 00 Praha 7 – Holešovice. Zařízení provozuje sociální oddělní Židovské obce v Praze.

V polovině července roku 2007 americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová obdržela výzvu organizace Joint Distrubution Committee (JDC), aby požádala Českou republiku o obnovení vyšetřování úmrtí Charlese Jordana v Praze v létě roku 1967. Konkrétně se jí zabývá Ústav pro odhalování zločinů komunismu. Investigativní vyšetřování vedl také český dokumentarista, scenárista a novinář Martin Šmok.

Zdroje: 

MARILYN, H. Cold Case – Charles Jordan. 

www.cnn.com

www. theguardian.com 

FROLÍK, J. Špión vypovídá.