Cesta vody z přehrady do kohoutku je propracovaná. Praha je zásobována převážně z Želivky

Otočíte kohoutkem v kuchyni a teče pitná voda. Vteřinu řešíte jen teplotu a tlak a pak už je to zase „normální“. Jenže tohle „normální“ stojí na systému, který je tak velký, že si ho většina lidí neumí vůbec představit. Voda z Želivky totiž jde do Prahy velmi propracovanou a konkrétní cestou: nádrž, úpravna, podzemní přivaděč, vodojem a teprve pak městská síť.

Kde se v Praze bere pitná voda

Když někdo hledá „odkud je pitná voda v Praze“, nejpřesnější odpověď zní: z více vodních zdrojů najednou. Podle Pražských vodovodů a kanalizací se Praha obvykle zásobuje zhruba ze 63 % z úpravny vody Želivka, z cca 25 % z Káraného a z cca 12 % z Podolí.

Pro běžný život je to důležité hlavně proto, že voda v různých částech města může mít trochu jiné vlastnosti. PVK přímo uvádí, že voda z Káraného má charakter podzemní vody a bývá tvrdší než voda ze Želivky a Podolí, přičemž se distribuuje hlavně do severní části Prahy.

Vodní dílo Švihov: začátek cesty, která živí město

Největší část tohohle příběhu začíná na Vysočině u vodní nádrže Švihov na Želivce, která slouží jako klíčový zdroj surové vody pro úpravnu Želivka. V nádrži jsou dvě odběrné věže, každá s pěti odběrnými místy, a voda se bere z té hloubky, kde má zrovna nejlepší kvalitu.

Pod hrází dlouhou 860 metrů je čerpací stanice a surová voda se odtud čerpá do úpravny v množství až 7,7 m³ za sekundu. To je ten moment, kdy se z vody v nádrži stává „surovina“, která teprve projde tím nejdůležitějším: úpravou na pitnou.

A ještě jeden detail, který si lidi často neuvědomí: nádrž Švihov leží v ochranném pásmu, takže pohyb v jejím okolí je omezený. Policie popisuje, že jde o první pásmo hygienické ochrany a platí zákaz koupání i rybolovu.

Úpravna vody Želivka: co se s vodou děje, než ji pijete

V úpravně se z vody udělá pitná voda tak, aby splnila požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost. PVK popisují, že velkou část technologie tvoří písková filtrace a „třešničkou“ je filtrace přes granulované aktivní uhlí.

Právě filtrace přes granulované aktivní uhlí hraje roli i v tom, že se při úpravě odstraňují některé nežádoucí látky včetně tzv. mikropolutantů (PVK to zmiňují u procesu na Želivce i v Podolí). Nejde o detail pro techniky, spíš o dobrý pocit: systém neřeší jen „aby voda byla čirá“, ale i to, co v ní nechcete mít v stopách.

PVK navíc kontrolují kvalitu vody průběžně po celé cestě: od vstupu do úpravny, přes technologický proces, vodojemy a distribuční síť až po kontrolu „v kohoutku“ u zákazníka.

Štolový přivaděč: podzemní dálnice dlouhá téměř 52 kilometrů

Teď přichází část, kterou si lidé nejvíc pamatují, protože zní skoro neuvěřitelně. Pitná voda z úpravny Želivka jde do Prahy štolovým přivaděčem dlouhým 51,97 km, který vede do vodojemu Jesenice I u obce Vestec. PVK k tomu doplňují, že maximální možný průtok přivaděčem je 6700 litrů za sekundu a v průměru jím proteče kolem 2200 litrů za sekundu (podle aktuální potřeby zásobování).

Modelový příklad, ať si to jde představit: představte si, že si v bytě v Praze napouštíte konvici na čaj. Ta voda mohla začít jako surová voda v nádrži Švihov, potom ji čerpadla poslala do úpravny, kde prošla filtrací. Pak se vydala podzemím téměř 52 kilometrů směrem k Praze, aby se ve vodojemu „připravila“ na rozvod do městské sítě. Až na konci téhle cesty se z toho stane obyčejný proud vody, který berete jako samozřejmost.

Já jsem si to poprvé reálně uvědomila ve chvíli, kdy jsem doma jen tak napouštěla sklenici a došlo mi, že to není „voda z Prahy“, ale voda, která má svůj původ, systém a trasu. Ne dramaticky, spíš takovým tím tichým wow momentem: tohle všechno běží každý den, i když o tom nikdo nemluví.

Proč někde chutná voda jinak a co s tím má společného Želivka

Jestli se vám někdy stalo, že „u rodičů v jiné části Prahy chutná voda jinak“, často za tím není magie, ale zdroje. PVK uvádějí, že Káraný dodává tvrdší podzemní vodu a jde hlavně do severní části Prahy. Zatímco Želivka a Podolí mají jiné vlastnosti a část Prahy dostává směs.

To je mimochodem hezké propojení s běžným životem: někde se rychleji dělá vodní kámen, jinde si ho lidé všimnou míň. Ne vždy je to jen spotřebičem nebo „špatnou baterií“, někdy je to jednoduše tím, jaké vlastnosti má voda, která k vám zrovna teče.

Jak si ověřit, odkud teče voda právě u vás

Pokud vás zajímá zásobování Prahy pitnou vodou víc prakticky, PVK mají mapu kvality vody a zároveň popisují, že kvalitu sledují po celé cestě až ke spotřebiteli. A když chcete jít „do hloubky“ bez složitého studování, hodně napoví i základní věc. Jestli bydlíte spíš na severu Prahy, častěji k vám půjde voda z Káraného, jinde může být výraznější podíl Želivky nebo směsi.

Želivka voda není jen název na mapě. Je to jeden z hlavních pilířů toho, že v Praze otočíte kohoutkem a teče pitná voda. Cesta vede od vodního díla Švihov přes úpravnu vody a štolový přivaděč dlouhý téměř 52 kilometrů až do pražské sítě. A i když to celé funguje tiše, je dobré vědět, že za „obyčejnou vodou z kohoutku“ stojí obří, promyšlená infrastruktura.

Zdroje: Pražské vodovody a kanalizace, Vodní strážci, H2Ospodář