Budoucnost ukrytá v drogách i ve střevech. Řekové a Římané věštili budoucnost podivnými způsoby

Jaká budoucnost na mě čeká? Jak se správně rozhodnout, když jsem se ocitl na životní křižovatce? Má mě rád, nemá mě rád? Můžu jí věřit? Takové a podobné otázky si lidé kladli, co je svět světem. Naše budoucnost nám však stále zůstává skrytá. Přesto ji toužíme spatřit, stejně jako naši předci v antice. Jak věštili budoucnost v antickém Řecku a Římě?

Delfy, Kassandra, Pýthie, Sybilla…

Kdybychom na vás vypálili otázku, jak to měli staří Řekové s věštěním, asi byste rychle nenašli odpověď. Jakmile o tom ale začnete přemýšlet, možná vám naskáčou v mysli jména a místa spojená s antickými věštbami.

Předpovídání budoucnosti či získávání informací z nadpřirozeného zdroje bylo v antice velmi časté a prorostlo nejen do tehdejší kultury, ale také do té naší.

Zřejmě nejznámější věštírna se nacházela v Delfách. Tam „pracovala“ věštkyně jménem Pýthie. Dnes se domníváme, že šlo spíše o titul, který nosilo více žen-věštkyň. Do Delf se sjížděli lidé i z velké dálky, aby si vyslechli věštbu. Často přitom šlo o nesrozumitelné shluky slov, přesto si v nich „klienti“ věštírny často dokázali najít odpověď, pro kterou si přišli. Dnes předpokládáme, že pýthie věštily pod vlivem omamných výparů, které vycházely z puklin v zemi v delfské jeskyni.

Podobné to bylo i se Sibyllou – i tam šlo spíše o titul a osob nesoucích toto označení zřejmě historií prošlo mnoho.

Játra, játra, ukažte mi budoucnost!

Šokující pro nás může být antická praktika věšteb z vnitřností. Souvisela s kultem obětování zvířat různým božstvům.

Pokud někdo zvíře (například býka, berana, ptáka apod.) obětoval za nějakým účelem, předpokládalo se, že ve vnitřnostech usmrceného zvířete se ukáže, jak přání dopadne. Pravda se hledala především v játrech, ale třeba také v srdci.

Traduje se, že věštba z vnitřností předpověděla Caesarovu vraždu.

Tajemné hvězdy

Noční obloze a pohybu vesmírných těles věnovaly pozornost snad všechny starověké civilizace. Ne jinak tomu bylo v antickém Řecku a Římě a na starověké tradice navazovali pozdější učenci, kteří chtěli poznat tajemství sluneční soustavy i astrologové, které zajímala budoucnost a lidská povaha vepsaná do hvězd.

Báje plné věšteb

Řecké báje jsou věšteb plné. Nejznámější příběh, ten o trójské válce vlastně věštbou začíná. Věštkyně Kassandra předpoví pád Tróji, ale nikdo jí nevěří, neboť to je trest za to, že nesplnila slib daný bohům.

Zásadní roli hraje věštba také v případě Oidipa. Tomu věštba předpověděla, že zabije otce a počne děti s vlastní matkou. Oidipus se takovému osudu logicky snažil uniknout, ale nepodařilo se mu to. Věštba se naplnila.

Zdroj: stoplusjednicka.cz; E. Petiška: Staré řecké báje a pověsti