Baltské moře a jeho zajímavosti: Kdysi bylo jezerem a pravděpodobně jím bude i v budoucnu

Pobřeží Baltského moře spojuje devět zemí. Tato vodní plocha, která byla kdysi jezerem, je dnes jedním z nejrychleji oteplujících se moří na světě. Baltské moře se nám mění před očima, ale jsou o něm zajímavá fakta, která vás možná překvapí. Představujeme vám pohled na Baltské moře, který je méně známý i neobvyklý.

Baltské moře je jednou z oblíbených dovolenkových destinací Poláků. Trojměstí a ostrov Wolin jsou jen několika příklady toho, jak rozmanité je toto pobřeží. Stojí za to dozvědět se některé méně známé zajímavosti o Baltském moři, které uvádíme níže.

Zeměpisná fakta o Baltském moři

• Baltské moře je poseto tisíci ostrovy. Mezi nimi jsou opravdové perly, které nabízejí krásné pláže, nádhernou vegetaci a nedotčené výhledy. Poláci nejlépe znají ostrovy Wolin a Uznam.
• Baltské moře je velmi málo slané. Průměrná slanost Baltského moře je pouhých 7 promile. To je několikanásobně méně než v oceánech. V některých částech Baltského moře – například v Botnickém zálivu – klesá slanost na rekordně nízkou hodnotu pouhých 1-2 promile. Tato nízká slanost Baltského moře je ovlivněna především velkým množstvím sladké vody, která do něj přitéká, a klesajícím množstvím přítoku slané vody ze Severního moře.
• V Baltském moři se vyskytují bouře. Průměrný počet dní s bouřkovými větry je v západní části asi 45 za rok, ve střední části 55 a ve východní části našeho moře 48. V západní části moře se vyskytují bouřkové větry, které se v průměru vyskytují v několika dnech. Nejvíce bouří v Baltském moři se vyskytuje v chladné polovině roku, tj. od října do března. Nejvyšší četnost je zaznamenána v listopadu, lednu a březnu.
• Baltské moře bývalo dříve jezerem. Stalo se tak v době, kdy nemělo spojení se Severním mořem. Tato situace by se mohla v budoucnu opakovat. Pak by Baltské moře bylo pravděpodobně největším jezerem na světě. Prozatím však tento titul náleží Kaspickému moři. V rozporu se svým názvem je to jezero.

Baltské moře – přírodní zajímavosti

• Před 100 lety se odhadovalo, že v celém Baltském moři žije asi 90-100 000 tuleňů, z toho asi 1 000 tuleňů v úseku, který se nachází mimo jiné podél pobřeží, jež je nyní na území Polska. Dnes jsou tito mořští savci mnohem vzácnější a vyžadují ochranu.
• Sviňucha obecná je jediným druhem kytovce, který se trvale vyskytuje v Baltském moři. Početnost populace tohoto příbuzného delfína v Baltském moři se odhaduje na přibližně 450 jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej zařadil na seznam kriticky ohrožených druhů. V Baltském moři se příležitostně objevují také delfíni.
• V Baltském moři žijí medúzy. Nejčastěji se vyskytují malí plejtváci. Jejich tělo se skládá z více než 90 % z vody. Proto po vyplavání na břeh (což se stává poměrně často) rychle vysychají. Pro člověka nejsou nebezpečné, i když dotyk s nimi není nijak zvlášť příjemný.
• Baltské moře má na hladině zvláštní vířící skvrny. Výzkum ukázal, že je tvoří pyl borovice. Nejjasnější snímky vírů byly pořízeny v květnu. Tehdy začínají pylovat borovice rostoucí na pobřeží Baltského moře.
• V zimě se nad Baltským mořem někdy objevují desítky ledových koulí. Jedná se o takzvané „mořské víry“. Vznikají v důsledku silných mrazů a silného větru. Přesněji řečeno, když se smísí přechlazená voda, břečka nebo sníh a ledová tříšť neboli tzv. proudový led.
• V zimě se na pobřeží Baltského moře může objevit i tzv. ledová pláž. Setkat se s ní můžeme např. v oblasti ostrova Sobieszewska v Gdaňském zálivu.
• Na dně Baltského moře leží přibližně 50 000 tun chemických zbraní a 500 000 tun konvenčních zbraní. Potopené lodě představují velké nebezpečí pro ekosystém Baltského moře. Uniká z nich například palivo. Největší nebezpečí však představují chemické zbraně. Kontejnery s nimi ležící v Baltském moři jsou ze 70-80 % zkorodované.

Turistické zajímavosti o Baltském moři

• Baltské pláže oceňují nejen Poláci, ale i turisté ze zahraničí. Celková rozloha polských pláží je pouhých 20 km². Ročně je navštíví přibližně 8 milionů lidí. V průměru má jeden opalující se k dispozici plochu 10 metrů čtverečních.
• Na polském pobřeží Baltského moře se nachází 15 majáků. Devět z nich je již automatizováno. Navštívit je můžete po Cestě majáků. Je uspořádána v mírné linii, která vede od západní k východní hranici Polska. Celkem je dlouhá více než 600 km.
• Zimní surfování na Baltu je výzvou. Mimo jiné to znamená bojovat s nízkými teplotami vody a vzduchu. Ačkoli je Baltské moře relativně mělká a malá vodní plocha, v zimě dokáže díky pravidelně se vyskytujícím bouřím vytvářet dostatečně velké a rovnoměrné vlny, které si kvalitou někdy nezadají s těmi, které se vyskytují na oceánu.
• Při cestě podél pobřeží Baltského moře narazíme na mnoho příkladů skvělé pobřežní architektury. Takovou cestu můžeme podniknout na kole. Německá část cyklotrasy kolem Baltského moře je součástí mezinárodní trasy EuroVelo 10.

Zdroje: redakce, nationalgeographic, onet