Attila: Neslavný konec slavného hunského válečníka

Ve 4. století se daly do pohybu jednotlivé evropské národy, když na jejich území vpadli kočovní hunští bojovníci z Asie a z jejich domoviny je vyhnali. Toto období známe jako stěhování národů. Jedním z jeho výsledků byl vznik hunské říše ve střední a východní Evropě sjednocené nejmocnějším hunským náčelníkem Attilou. Přestože tento muž byl obávaným protivníkem Západořímské i Východořímské říše a v bojích si počínal udatněji než jeho vojáci, jeho konec byl všechno jiné než hodný slavného vojevůdce.

Spojenectví mezi bratry

Attila nastoupil na hunský trůn v roce 434 společně se svým starším bratrem Bledem po smrti jejich strýce Rugily. Smyslem jejich životů se staly výboje do okolních zemí a rozšiřování říše. Ohrožovali Konstantinopol, vpadli do Thrákie, do Galie, napadli Perskou říši. Východořímská říše raději začala platit Attilovi tribut, aby se zbavila jeho výbojů. Bratrské spojenectví Attily a Bleda vydrželo do roku 445, kdy Attila svého bratra zabil a trůn si uzurpoval jen pro sebe.

Attilův sen bylo podmanit si celou Evropu a snažil se pro to udělat všechno. Stal se z něho obávaný dobyvatel a válečník, před kterým se třásli Římané, Frankové, Alani, Ostrogóti i Vizigóti. Společnými silami se jim podařilo odrazit Attilovo vojsko v bitvě na Katalaunských polích v roce 451, která do historie vstoupila jako bitva národů. Toto místo byste snad našli poblíž dnešního francouzského města Chalons-en-Champagne, i když archeologické nálezy o tom doposud mlčí.

Bitva národů

V bitvě se střetlo na 150 tisíc Hunů se 100 tisíci Římanů a jejich spojenců a jejím výsledkem bylo, že postup Hunů směrem do Galicie byl zastavený. Když se Attilovi nepodařilo dobýt dnešní Španělsko, tak aspoň o rok později vydrancoval Apeninský poloostrov. V plenění měla jeho vojska velké zkušenosti a nikdo si před nimi nebyl jist životem.

Zabili každého, na koho hunští bojovníci narazili. Důsledkem tohoto hunského plenění byl pozdější vznik Benátek, když se pronásledování Římané šli schovat na malé ostrovy v Benátské laguně.

Krasavec k pohledání

Attila byl by býval pokračoval dál a nespokojil se pouze s dobytým územím ve střední a východně Evropě. Jenže se mu zachtělo další manželky, v pořadí již sedmnácté. Co na něm ty ženy viděly, těžko říct. Vysoký nebyl, krásný také ne.

V obličeji se mu zračily výrazné asijské rysy, měl velikou hlavu a prořídlý vous. Prostě krasavec k pohledání. Jenže byl nebývale mocný, což se ženám líbí v každé době, nejen v raném středověku.

Další svatba na obzoru

Na začátku roku 453 proto Attila uspořádal svatební hostinu na oslavu jeho posledního sňatku. Nevěstou tentokrát byla Ildico, dívka snad gótského původu. Ráno po svatební noci našli Attilu mrtvého v kaluži jeho vlastní krve. Pro jeho smrt existuje několik vysvětlení.

Jedno říká, že ho probodla jeho manželka. Další jeho smrt vysvětluje masivním krvácením z nosu, v důsledku čeho se Attila udusil. Mohl ho ale také zabít prasklý jícnový varix, což by nebylo nic divného, když Attila té noci konzumoval velké množství alkoholu.

V každém případě smrt hunského náčelníka Attily nebyla na bojišti, jak by si byl možná sám přál, ale v jeho loži. Jak potupné pro vojevůdce jeho velikosti.

Zdroj: britannica.com, wikipedia.org