Atentát na Augusta Gölzera: Zapomenutá brněnská akce na konci války

O atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se žáci učí už na základní škole. Jeho smrt odstartovala krvavý teror, jehož výsledkem byly stovky popravených českých občanů a vypálené Lidice. Málo se ale ví o atentátu na druhého nejvyššího představitele nacistické organizace SS, ke kterému došlo na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, a to 7. února 1945 v Brně. Zastřeleným byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer.

Kdo byl August Gölzer

August Gölzer pocházel z německého Lauffen am Neckar. Už ve svých 21 letech se stal členem NSDAP a o devět let později vstoupil do SS. Absolvoval obchodní školu a stal se odborníkem na účetnictví. Nejprve působil na doplňovacím velitelství štábu Hlavního úřadu SS v Berlíně.

Po okupaci Československa byl ale převelen do Prahy a v roce 1944 do Brna na nově vzniklé velitelství. Brno se mu stalo osudné, protože jeho dalším a konečným působištěm byl už jen vojenský hřbitov Lauffen v Německu.

Atentát, ale na úplně někoho jiného

Za vraždou Augusta Gölzera stála ilegální protifašistická skupina Předvoj hlásící se k myšlenkám komunismu. Původně plánovala atentát na brněnského kriminálního radu gestapa Ottu Koslowského. Ten byl trnem v oku brněnského odboje, protože se významně podílel na represích po smrti Reinharda Heydricha, a tudíž byl značně nebezpečný. Nakonec ale atentát skupina spáchala na již zmíněného Augusta Gölzera, vysoce postaveného důstojníka SS.

Úkol provést atentát padl na osmnáctiletého pekařského učně Aloise Bauera a jeho bratrance, čtyřiadvacetiletého Vladimíra Blažka, který měl už bojové zkušenosti ze Slovenského národního povstání a v Brně působil jako partyzánská spojka pod krycím jménem poručík Poruba. Oba od začátku roku 1945 byli ve skupině Předvoj aktivními členy a spolupracovali i s Ing. Arch. Vladimírem Tišnovským, velitelem branného referátu skupiny. Ten v jejich příběhu sehrál poměrně zásadní úlohu.

Několik výstřelů a jedna kulka, která zasáhla cíl

Dne 7. února 1945 si na ulici v Ebner- Eschenbachgasse (v dnešní Nerudově ulici) před domem, kde bydlel, na Gölzera počkali, až se vrátí z úřadu domů. Padlo pár výstřelů z pistole, z nichž jeden Gölzera zranil. Jeho manželce se podařilo zraněného dostat až do bytu v 5. patře, odkud pak zavolala lékaře a záchrannou službu. Ta odvezla Gölzera do nemocnice na Žlutém kopci, kde byl operován a kde půl hodiny po půlnoci na následky střelného zranění zemřel.

Uvědomme si, v jakou dobu k atentátu došlo. Psal se rok 1945, únor a fronta se blížila. Gestapo proto na tuto událost uvalilo informační embargo, protože se obávalo toho, že by Gölzerova smrt mohla vyprovokovat odbojáře k protifašistické činnosti. O co méně o případu gestapo hovořilo, o to více se snažilo dopadnout atentátníky. A to se mu i podařilo, když jejich jména získalo od jejich kolegy Vladimíra Tišnovského. K zatčení Blažka s Bauerem došlo 22. března 1945.

Jen dva týdny do osvobození

Blažek i Bauer byli brutálně mučeni a z příkazu státního ministra K. H. Franka byli odsouzeni k trestu smrti. Ten byl vykonán 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí. Oba byli zastřeleni ranou do týlu. Popravu provedl kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, tedy původně zamýšlený terč atentátu. Stalo se to pouhých 14 dní před osvobozením Brna.

Zdroj: autorský text, denik.cz, wikipedia.org