Loupež v Muzeu Isabelly Stewart Gardnerové: Prázdné rámy čekají na obrazy už přes 35 let

Dva falešní policisté, 81 minut v tichém muzeu a třináct uměleckých děl, která od té noci nikdo neviděl. Loupež v bostonském Muzeu Isabelly Stewart Gardnerové patří k největším záhadám světa umění. Víte, proč na zdech dodnes visí prázdné rámy?

Psal se 18. březen 1990 a Boston slavil svátek svatého Patrika. Krátce po půlnoci zazvonili u služebního vchodu Muzea Isabelly Stewart Gardnerové dva muži v policejních uniformách. Tvrdili, že přijeli kvůli hlášenému incidentu, a jeden z hlídačů je v rozporu s předpisy pustil dovnitř.

Uvnitř byli jen dva mladí strážní, jednomu bylo 23 a druhému 25 let. Falešní policisté je odlákali od jediného tlačítka, kterým se dala přivolat policie, spoutali je, oblepili páskou a nechali ve sklepě. Pak měli budovu na 81 minut jen pro sebe a skutečná policie dorazila až ráno.

Rembrandt, Vermeer a záhadný orel

Zloději odnesli celkem třináct předmětů, jejichž hodnota se odhaduje na více než 500 milionů dolarů. Mezi nimi je Vermeerův Koncert, tři Rembrandtova díla včetně Bouře na Galilejském moři, Manetův obraz Chez Tortoni, několik kreseb Edgara Degase, starověká čínská nádoba a bronzový orel z vrcholu napoleonské vlajkové žerdi. Rembrandtovu Bouři přitom jednoduše vyřízli z rámu.

Výběr je dodnes zarážející. Proč by někdo bral ozdobného orla, a přitom nechal na místě cenná díla Raffaela, Michelangela nebo Tiziana? Podle mnoha znalců to naznačuje, že pachatelé nebyli odborníci na umění a možná ani nevěděli, co přesně berou.

Do muzea se dodnes nevrátil ani jeden kus a nikdo nebyl obviněn. Promlčecí lhůta pro samotnou krádež už vypršela, kdo by ale díla vědomě držel, stíhání riskuje i dnes.

Stopa vede k mafii, pak se ztrácí

V roce 2013 oznámila FBI, že zná totožnost obou zlodějů, jména ale nezveřejnila. Mělo jít o místní kriminálníky, kteří krátce po loupeži zemřeli. Díla podle vyšetřovatelů putovala kruhy organizovaného zločinu až do Filadelfie, kde se stopa kolem roku 2003 ztratila.

V souvislosti s případem padla jména řady lidí z podsvětí, například Roberta Gentileho nebo Roberta Guarenteho, nic se jim ale neprokázalo a většina z nich už nežije. Muzeum stále nabízí odměnu 10 milionů dolarů za informace, které povedou k vrácení děl. Bezpečnostní ředitel muzea Anthony Amore v roce 2025 uvedl, že vyšetřování je stále aktivní.

Proč na zdech visí prázdné rámy

Zakladatelka Isabella Stewart Gardnerová, která muzeum otevřela v roce 1903, zanechala přísnou poslední vůli: ze sbírky se nemá nic prodávat, nic nového přikupovat ani přesouvat. Proto na místech ukradených obrazů visí prázdné rámy jako tichá připomínka a zároveň výzva, aby se díla jednou vrátila. Muzeum je dokonce nechává restaurovat, v roce 2025 představilo opravený rám po Rembrandtově Bouři. Kdo ví, třeba se do něj jednou obraz opravdu vrátí.

Zdroje: Boston Globe, East Idaho News, Everything Everywhere