Bludičky jako světýlka nad bažinami, která v pověstech lákala poutníky do záhuby. Věda se tuto záhadu pokouší rozluštit

Dlouhá staletí si lidé vyprávěli o světýlkách, která se v noci vznášejí nad močály a lákají pocestné z cesty. Byly to bloudící duše, nebo jen hra přírody? Podívejte se, co o bludičkách tvrdí pověsti a co o nich zjistili vědci.

Představte si noční krajinu, mlhu nad bažinou a v dálce slabé namodralé světlo, které se pohybuje sem a tam. Kdo by nezatoužil zjistit, co to je? Právě o tom ale staré příběhy varují, protože kdo šel za světýlkem, často skončil v bahně. Latinsky se jevu říkalo ignis fatuus, tedy zhruba pošetilý oheň.

Co o bludičkách vyprávějí pověsti

Podobné příběhy zná celá Evropa. U našich sousedů, Lužických Srbů, se věřilo, že bludičkami se stávají duše dětí, které zemřely nepokřtěné. Podle tamních vyprávění dokázaly zbloudilého pocestného za malou minci dovést domů, ale toho, kdo je ošidil, zavedly do vody nebo z cesty.

Ve Švédsku se v nich také viděly duše nepokřtěných, zatímco ve Finsku měla světýlka ukazovat cestu k pokladu. Anglická pověst vypráví o zlém kováři Willovi, který musí bloudit světem se světlem z pekla. Z irské verze o Jackovi se pak podle všeho vyvinula i halloweenská dýně se svíčkou.

Bažinný plyn, nebo jiskry v bublinách?

Vědci se snažili záhadu rozluštit už v 18. století. Italský fyzik Alessandro Volta, známý z hodin fyziky, přišel s myšlenkou, že jde o hořící metan z bažin. Háček je v tom, že metan se sám od sebe nezapálí, takže potřeboval nějakou jiskru.

Další vysvětlení počítá s fosfanem a difosfanem, plyny, které vznikají při rozkladu organické hmoty a na vzduchu se mohou samy vznítit. Pokusy v laboratořích ale dávaly plameny s jinou barvou a s kouřem, zatímco očití svědkové popisovali bělavé nebo namodralé světlo bez kouře. Úplně tedy nesedělo ani tohle.

V roce 2025 přišli chemici ze Stanfordovy univerzity s novou teorií. V laboratoři ukázali, že drobné bublinky metanu a vzduchu ve vodě mohou mezi sebou vytvářet nepatrné elektrické výboje. Takové „mikroblesky“ by teoreticky mohly bažinný plyn zažehnout.

Proč je dnes skoro nevidíme

Ani tato teorie ale nepřesvědčila všechny. Kritici upozorňují, že pokus probíhal pod vodou, kdežto bludičky se vznášejí ve vzduchu, a že laboratoř není skutečná bažina.

Zpráv o bludičkách navíc ubývá. Jedno z vysvětlení je prosté: mnoho mokřadů v blízkosti lidských sídel bylo vysušeno, a tím zmizely i podmínky, ve kterých mohla světýlka vznikat. Možná tedy záhada bludiček zůstane ještě dlouho nevyřešená.

Zdroje: Science News, ExplorersWeb, Gods and Monsters, Chemistry World