Komentář: Pracujete 170 hodin měsíčně, ale penězům nevěnujete ani hodinu. Tady je návod, jak to změnit

Do práce chodíme kvůli penězům, ale s tím, jak s nimi zacházet, se většina lidí nikdy neučila. Výsledkem je, že na konci měsíce nezbývá nic. Pomůže jednoduché pravidlo 50/30/20 a hlavně ochota podívat se, kam peníze doopravdy mizí.

Chodíme do práce proto, abychom vydělali peníze. Při plném úvazku tam strávíme zhruba 170 hodin měsíčně, tedy většinu svého aktivního času. Kolik času ale věnujeme tomu, abychom s vydělanými penězi uměli správně zacházet? U většiny lidí je odpověď nula. Výplata dorazí na účet, během pár týdnů je pryč a na konci měsíce zbývá jen pár stovek.

Pravidlo 50/30/20

Dobrým začátkem je jednoduché pravidlo 50/30/20, které rozdělí čistou výplatu na tři části. Polovinu (50 %) tvoří nutné výdaje, tedy bydlení, jídlo, energie nebo doprava do práce. Dalších 30 % je prostor pro radosti, jako jsou oblečení, drahé restaurace, nový iPhone nebo výlety. Tuto část můžete utratit bez výčitek, protože je na to vyhrazená.

Zbývajících 20 % je určeno pro vaši budoucnost a záleží na tom, v jaké situaci jste. Pokud máte dluhy, splácejte z nich. Pokud je nemáte, začněte spořit na finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních výdajů. Teprve když ji máte, dává smysl peníze investovat, například do akcií nebo fondů. Rezerva vás ochrání před tím, že budete muset investice prodávat ve špatnou chvíli, třeba když přijdete o práci nebo se vám rozbije auto.

Moje zkušenost

Tématu osobních financí se věnuji zhruba deset let. Pravidlo 50/30/20 beru jen jako orientační vodítko, striktně se jím řídit nejde, každý má jiné příjmy i výdaje. Mám ale nastavený měsíční rozpočet, díky kterému mi na konci měsíce vždy něco zbyde. Z toho si tvořím finanční rezervu, krátkodobé a dlouhodobé spoření a nakonec krátkodobé a dlouhodobé investice. Až když máte takto srovnané základy, můžete s kapitálem opravdu pracovat.

Největší problém: nevíme, za co utrácíme

dle mě je největším problémem to, že lidé většinou nevědí, za co přesně utrácejí. Typickým příkladem je předplatné. Spotify za dvě stovky, Netflix za čtyři stovky a další služby po pár stovkách vypadají nevinně, ale dohromady dávají poměrně velkou částku měsíčně. Často přitom ani nevyužíváme všechny. Proto je prvním krokem zamyslet se, jestli nemáme zbytečně mnoho předplatných, která prakticky nepoužíváme.

Druhým krokem je zapisovat si výdaje. Ideálně celý měsíc, protože se výdaje opakují v cyklech, ale pomůže i týden či čtrnáct dní. Teprve když si výdaje sepíšete, uvidíte, kde vám peníze skutečně mizí. Můžete třeba zjistit, že máte nevýhodný úvěr na auto a vyplatí se ho refinancovat. Každý to má trochu jinak, ale vždy se vyplatí začít u sebe a podívat se na svou situaci realisticky.

Nejdřív dluhy, potom investice

Nemá cenu investovat, když nevíte, kam vám peníze mizí. A už vůbec nedává smysl investovat, když zároveň splácíte drahou půjčku. Pokud platíte úrok 10 až 13 % (u rychlých půjček i kolem 20 %) a investujete s očekávaným výnosem například 8 až 10 %, vlastně jen přicházíte o peníze. Výnos z investic navíc nikdy není zaručený, zatímco úrok z půjčky platíte jistě. Proto je prvním krokem zbavit se drahých dluhů.

Nejde ale o to, abyste se všeho vzdali. Nejsem zastáncem toho, že si máte vyškrtat všechno, co máte rádi. Spíš si určete priority a ujasněte si, co vám opravdu dělá radost. Pokud rád chodíte na kávu a díváte se na Netflix, nechte si to. Ostatním věcem dejte nižší prioritu a klidně je vyřaďte. Smyslem celého pravidla není se omezovat, ale usměrnit peníze správným směrem a vědět, za co je utrácíte.

Jde o autorský text s obecnými vzdělávacími informacemi, nikoli o investiční doporučení.

Zdroje: Autorský text, vlastní zkušenosti autora