Podmořská jeskyně Blue Hole na Sinaji dostala přezdívku Hřbitov potápěčů. Je považována za nejnebezpečnější potápěčskou lokalitu světa

Možná jste svoji dovolenou trávili nedaleko: azurové moře, klidná hladina a hřejivé slunce Sinaje si v takovém případě umíte velmi dobře představit. Severně od městečka Dahab, jen pár metrů od břehu, se však do korálového útesu zakusuje temný, téměř dokonalý kruh. Říká se mu Blue Hole (v překladu Modrá díra). A to je hodně speciální místo.

Modrá díra se představuje

Blue Hole je opravdu krásné místo, o tom není pochyb. A neplatí to jen při pohledu shora. Sjíždějí se sem potápěči z celého světa. Mnoho z nich si ale nepřipouští realitu a bagatelizuje skutečnost, že Blue Hole patří k nejnebezpečnějším potápěčským lokalitám světa.

Hlavním lákadlem a zároveň největším zabijákem v Blue Hole je útvar zvaný Arch (česky Oblouk). Jde o obrovský podmořský tunel, který spojuje samotnou Modrou díru s otevřeným oceánem. Horní hrana tohoto tunelu se nachází v hloubce kolem 56 metrů, což už napíná limit toho, kam se mohou rekreační potápěči vydávat.

Právě proplavání tímto tunelem do volného moře je považováno za mimořádný potápěčský zážitek. Světlo pronikající tunelem ze strany volného moře vytváří jedinečnou atmosféru a pobyt v samotném tunelu je přirovnáván k pobytu v podmořské katedrále. Jenomže tenhle sportovní výkon je těžší, než by se mohlo zdát.

The blue hole in Dahab, South Sinai, Egypt
One of the most beautiful diving spots on the planet #redsea #sea #diving #scuba #world #egypt pic.twitter.com/nvWChNEyfo

— This Is Wonderful Egypt (@ThisIsWonderfu1) May 19, 2022

Rizika Modré díry

Mnoho obětí Blue Hole tvoří zkušení potápěči, kteří přecenili své síly, nebo rekreační potápěči, kteří se nechali zlákat ke zbytečnému riskování. Bezpečně proplout Obloukem není snadné, vyžaduje to technické potápění. Konkrétně jde o použití speciálních směsí plynů a přísné dodržení dekompresních zastávek při návratu na hladinu.

Pokud se do této hloubky vydá někdo s pouhým stlačeným vzduchem, riskuje nejen dusíkovou narkózu, sedativní účinky, ale také kyslíkovou toxicitu, která způsobuje náhlé křeče a bezvědomí. Jakmile potápěč v této hloubce propadne panice nebo mu dojde plyn, cesta zpět už prakticky neexistuje. Rychlý výstup bez dekomprese znamená fatální následky (tzv. nemoc z dekomprese), setrvání v hloubce zase jisté utonutí.

To je tedy otázka hloubky. U toho to ale nekončí. Méně zkušení potápěči, tím spíše pokud už se o ně pokouší dusíková narkóza, zde mohou snadno ztratit orientaci. Samotný tunel je 26 metrů dlouhý a skloněný. Navíc v něm působí proud vody z vnějšího moře. Výsledkem je nutnost podat větší plavecký výkon, než se zprvu zdálo.

Hřbitov potápěčů

Důkazem toho, že Blue Hole neodpouští chyby, je samotné pobřeží kousek od vstupu do vody. Skalní stěna je zde poseta desítkami pamětních desek se jmény těch, kteří se z modrých hlubin již nevrátili. Mezi nejznámější tragické příběhy patří ten Jurije Lipského, instruktora potápění, který v roce 2000 natočil svou vlastní smrt na kameru připevněnou k helmě. Video, které dodnes slouží jako mrazivé varování v potápěčských kurzech, ukazuje, jak ho dusíková narkóza a dezorientace stáhly až do hloubky přes 90 metrů.

Egyptské úřady v průběhu let zpřísnily pravidla. Dnes je vstup do Blue Hole bez certifikovaného průvodce zakázán a rekreační potápěči jsou přísně hlídáni, aby nepřekračovali bezpečné limity.

Zdroje informací: Poznat Svět, National Geographic, msdiving, Wonderful Egypt