Operace Isotope aneb Příběh izraelských premiérů, kteří zlikvidovali únosce letadla a osvobodili rukojmí

Izrael se od svého vzniku potýkal jak s plnohodnotnými útoky arabských států, tak s terorismem. Ten v 60. a 70. letech mířil nejednou na civilní letadla a jejich cestující. V roce 1972 izraelské speciální jednotky poprvé úspěšně zlikvidovaly únosce přímo na palubě uneseného stroje. Útoku se účastnili dva budoucí premiéři, Ehud Barak a Benjamin Netanjahu.

Únos letu 571

Psal se 8. květen 1972 a Boeing 707 belgické letecké společnosti Sabena se vydal na cestu vedoucí z vídeňského letiště Schwechat na letiště Lod v Tel Avivu (dnes nese letiště název Ben Gurion). Na palubě bylo 94 cestujících a 7 členů posádky. Ve chvíli, kdy letadlo startovalo, nikdo netušil, že mezi pasažéry jsou i čtyři lidé s falešnými izraelskými pasy. Ve skutečnosti šlo o členy teroristické organizace Černé září.

Jejich cílem byl únos letadla a výměna rukojmí za propuštění 315 Palestinců v izraelských věznicích. Asi 20 minut po startu se únosci zvedli, vytáhli zbraně a oznámili posádce, aby pokračovala do Tel Avivu, nicméně oni přebírají kontrolu nad strojem.

Za řízením letadla seděl Reginald Levy. I přesto, že na zátylku cítil chladný kov pistole a mezi cestujícími seděla jeho manželka, zcela klidným hlasem pronesl k cestujícím tento veterán náletů na Německo za druhé světové války dnes již památnou větu:

„Jak můžete vidět, na palubě jsou s námi i naši přátelé“

Únosci, dva muži a dvě ženy, měli kromě ručních zbraní a granátů i pásy se semtexem. Všichni byli také připraveni zemřít. Podle Theresy Halsy, poslední žijící členky skupiny únosců, bývalé zdravotní sestry narozené v Izraeli do rodiny arabských křesťanů, o tom nemáme ani na minutu pochybovat.

Vyjednávání a zásah speciální jednotky

Po přistání v Tel Avivu letadlo zastavilo na ranveji a na místo okamžitě dorazil ministr obrany Moshe Dayan i ministr dopravy Shimon Peres, budoucí premiér a prezident Izraele. Další dva budoucí premiéři měli ale teprve dorazit a sehrát ještě důležitější úlohu.

Vyjednávání s únosci si kladlo za cíl získat čas. Mezitím se totiž k útoku na letadlo připravovalo 16 členů speciální jednotky Sayeret Matkal. Operace dostala krycí jméno „Isotope“. Velitelem jednotky byl budoucí premiér Ehud Barak a velitelem jednoho z družstev potom další premiér Benjamin Netanjahu.

Kapitán Levy byl teroristy vyslán do budovy terminálu se vzorky výbušnin, aby bylo jasné, že jsou únosci opravdu vyzbrojeni a myslí to vážně. Šlo ale o chybu únosců, neboť kapitán mohl bezpečnostním složkám prozradit vzorce pohybu teroristů po letadle. Také prozradil, že nouzové východy nic neblokuje. Při plánování to bylo pro Baraka, Netanjahua a jejich muže neocenitelné.

V noci předtím se k letadlu nepozorovaně přiblížili sabotéři, kteří poškodili hydrauliku a pneumatiky. Kapitán Levy oznámil únoscům, že ministr obrany souhlasí s jejich požadavky, ale stroj není letuschopný. Současně také přesvědčil únosce, aby otevřeli dveře, neboť je v letadle příliš velké horko. Vše bylo připraveno. Šestnáct členů jednotky Sayeret Matkal včetně dvou budoucích ministerských předsedů se blížilo k letadlu v přestrojení za mechaniky. Zbraně měli pod bílými overaly. „Mechanici“ se strategicky rozmístili kolem letadla.

V příhodnou chvíli přišel rozkaz a muži vnikli z několika směrů do interiéru letadla. Celkem 10 vteřin trvala střelba, po které padli mrtví dva mužští únosci, jedna teroristka byla raněna, stejně jako několik cestujících. Ze sedmi raněných jedna mladá žena později zemřela v nemocnici. Benjamin Netanjahu potom schytal kulku do ruky.

Šlo o první úspěšnou izraelskou operaci pro osvobození uneseného letadla. Černé září však jen o několik málo měsíců později provedlo svoji nejznámější operaci, konkrétně útok na izraelské sportovce na Olympijských hrách v Mnichově.

Zdroje: The Guardian, Times of Israel, Independent, Český rozhlas