Komentář: Změna menu ve školních jídelnách měla být dětem ku prospěchu. Některé ale raději přestaly na obědy chodit

S tou obezitou u dětí je třeba něco udělat, řekli si lidé na Ministerstvu zdravotnictví České republiky a ve Státním zdravotní ústavu. Zakážeme jim knedlíky a slazené čaje, ubereme červeného masa a přidáme luštěniny a ryby. Rozhodně je tím naučíme zdravějšímu stravování, mínili ti stejní lidé. A tak vznikla reforma školního stravování a nová vyhláška, která změnila složení spotřebního koše. V platnost vešla v září loňského roku a už přináší první ovoce. Jak se ale zdá, je nahnilé.

My jsme to mysleli dobře

Odborníci na výživu dětí to mysleli dobře, bohužel se jim to nějak nepovedlo. Dětí, co odmítají chodit na školní obědy po revoluční změně jídelníčku, přibývá. A ty které zůstaly, stejně polovinu svého obědu, ne-li rovnou celý, hodí do odpadků. Z jednoduchého důvodu – protože jim to cizrnové kari, pohanková kaše, špagety s čočkou nebo kuskus se zeleninou prostě nechutnají. A proč tomu tak? Protože na takový druh jídel většinou nejsou zvyklá z domova.

Kdo si myslel, že jeden zdraví prospěšný oběd denně ve školní jídelně změní myšlení a chutě dětí, tvrdě narazil. Některé teprve tam poprvé měly tu čest poznat, co to ta pohanka vlastně je. Když se chutně upraví, vznikne z ní opravdu chutné jídlo. To ale zpravidla ocení jedinec, který má zdravou výživu rád.

Někde se stala chyba

Aby se dítě naučilo jíst zdravě, což je podstatné pro jeho vývoj, mělo by se s takovým jídlem pravidelně setkávat. Nejlépe ovšem v rodinném kruhu, kdy vidí, že i ostatní členové rodiny ho s chutí jedí a že na takové cizrně vlastně není nic divného.

Jestliže přijde dítě z prostředí, kde se konzumují hlavně párky, chléb se salámem, smažený sýr a hranolky, pizza, cola, tak sotva s radostným úsměvem ve tváři ve školní jídelně pozře dušenou rybu s dýňovým pyré a zapije to čistou pramenitou vodou. Místo toho na oběd nepůjde, stravenky si nekoupí a peníze od rodičů vydá za nákup chipsů nebo bagety z automatu.

Zdravá strava je drahá

Kdo se někdy o zdravé stravování zajímal, tak musel nutně zjistit, že kupodivu takové potraviny jsou mnohem dražší než ty běžné. Zatímco dříve bývala pohanka, celozrnná mouka, jáhly a podobně jídlem chudých vrstev, dnes abyste na to pobírali málem průměrnou mzdu.

Myslím si, že kuchařky v jídelnách ani neumějí zdravou stravu pořádně připravit. I taková jídla musejí být dobře ochucena. Jestliže se ale kuchařky potýkají s nedostatkem financí na provoz jídelny, tak sotva mohou uvařit chutný zdravý oběd. Pak se ovšem nemohou divit, že jim ho děti nechtějí jíst a jídlo končí v koších.

Začít by se mělo v rodinách

Podle mého, pokud se nezačne zdravě stravovat celá rodina, škola to sotva nahradí. Obědy ve školních jídelnách bývají konzumovány zpravidla kvapně, není čas je nějak pořádně vychutnat, protože se u jídla musí vystřídat spousta žáků. Některým začíná po obědě odpolední vyučování, tak také musejí s jídlem pospíchat, aby to stihli.

Školní prostředí je už ze své podstaty stresující, když tam po vás chtějí výkony a co nejlepší známky. Mnohé děti jsou od přírody nejedlíci a na jídlo potřebují klid, který ale ve školní jídelně chybí. Když jim k tomu na tác přibude něco, s čím se nikdy nesetkaly, sotva to s chutí snědí.

Ministerstvo zdravotnictví svou revoluční změnu spotřebního koše ve školních jídelnách určitě myslelo dobře, ale se zlou se potázalo, jak ukazují dosavadní pozorování. On totiž ten skokový přechod z tradiční české kuchyně na alternativní moderní zdravou stravu nebyl ideálním řešením. A propos – jestlipak by si dámy a pánové z ministerstva zdravotnictví takovou zdravé jídlo ze školní jídelny dle nových standardů s chutí dali?

Zdroj: autorský článek, svet-potravin.cz, tn.nova.cz