Gama nůž aneb Cesta radiochirurgického přístroje k těžce nemocnému Míšovi, který mu prodloužil život o 30 let

Na začátku 90. let se těžce nemocný chlapec z Československa Míša stal symbolem přístroje gama nože Elekta a jeho život zachraňujícího významu. Díky fundraisingové kampani, do které mimo jiné přispěla světoznámá švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová, mohl Míša podstoupit operaci ve Stockholmu. To byl také výchozí bod pro nákup renomovaného radiochirurgického systému pro nemocnici v Praze, první v bývalých komunistických státech východní Evropy.

Míša

Tento skutečný příběh začal v červnu 1990 dopisem Lars-Åke Nilssonovi, švédskému velvyslanci v Praze. Dopis přišel od manželů Budínských ze slovenského města Martina, kteří žádali o pomoc pro svého dvanáctiletého syna Michala. Míša částečně ochrnul po krvácení do mozku způsobeném cévním onemocněním. V případě dalšího krvácení existovalo vážné riziko, že Míša zemře.

Chlapcův lékař se domníval, že by mohla pomoci operace gama nožem, ale tento typ léčby v Československu neexistoval. Chirurgové v nemocnici Karolinska v Solně ve Švédsku byli ochotni Míšu operovat, ale náklady by v tehdejší peněžní hodnotě přesáhly 84 000 švédských korun. Velvyslanec Nilsson na tuto záležitost upozornil švédsko-českého jaderného fyzika Františka Janoucha. Ten vedl Chartu 77, nadaci založenou jako hnutí za občanská práva za komunismu a nyní pracovala na budování svobodného a demokratického Československa.

Finance

Organizace neměla vlastní finanční prostředky, aby mohla pomoci, a tak se rozhodla zorganizovat sbírku na zaplacení operace. Podpora přišla prostřednictvím švédských večerníků Expressen, které zveřejnily bezplatnou reklamu. Kromě toho bylo firmám a sympatizantům rozesláno několik stovek dopisů s nabídkou finanční pomoci. Jedna odpověď však “vyčnívala”. Přišla totiž od dětské autorky Astrid Lindgrenové, světoznámé svými příběhy o Pipi Dlouhé Punčoše a Karlssonovi na střeše. Poslala 4 000 švédských korun (zhruba 200.000 Kč).

V červenci byl vybrán zbytek částky a do konce srpna byl Míša letecky převezen do Stockholmu na operaci v nemocnici Karolinska. Zpráva se dočkala velké mediální pozornosti a Míša se stal celebritou. Není divu, že Chartu 77 rychle oslovili další lidé, kteří hledali peníze na operace. Problém byl v tom, že chyběly zdroje na organizaci veškeré potřebné pomoci. Bylo nutné systematičtější řešení.

Další řešení

Organizace kontaktovala Elektu, aby zjistila, kolik by stálo vybavení. Tři miliony dolarů byly astronomickou částkou vzhledem k ekonomické situaci v Československu, jen krátce po sametové revoluci. Ministr zdravotnictví země však byl k nákupu pozitivní, stejně jako lékařští experti a čeští neurochirurgové. Brzy se dospělo k závěru, že zařízení by mělo být umístěno v relativně nově vybudované nemocnici Na Homolce v Praze.

František Janouch kontaktoval prezidentovu manželku Olgu Havlovou, která předsedala nově vzniklé organizaci Výbor dobré vůle. Její jméno otevřelo další dveře. Byl založen fundraisingový účet, „Míšův účet“ a byl vytvořen maskot, malý plyšový medvídek s Míšovým jménem. Samolepky s Míšovým medvědem byly lepeny na auta, brány, poštovní schránky a další.

Mnoho novin a časopisů publikovalo bezplatné inzeráty. Firmy a organizace darovaly peníze v poměru k počtu zaměstnanců. Soukromé osoby darovaly ze svých úspor. Příkladů bylo mnoho a byly dojemné.

Nákup 

Gama nůž, který byl nakonec zakoupen a umístěn v Praze, se stal prvním ve východní Evropě. Celostátní sbírka údajně dokonce překonala sbírku určenou na rekonstrukci Národního divadla v Praze po jeho zničení požárem v roce 1881. Dne 5. listopadu 1992 byla nová klinika slavnostně otevřena za přítomnosti prezidenta Václava Havla. O tři roky později navštívila nemocnici Na Homolce švédská královna Silvie, která si prohlédla vybavení a dozvěděla se o úspěšných výsledcích.

Ozývaly se i kritické hlasy, které se domnívaly, že nákup gama nože byl plýtváním penězi. Tvrdily, že ročně by se mohlo ošetřit pouze asi sedmdesát pacientů. Vybavení, které bylo zakoupeno prostřednictvím účtu Míša, však v letech 1992 až 2009 pomohlo více než deseti tisícům pacientů. V roce 2009 byl systém gama nože nahrazen moderním modelem.

František Janouch

František Janouch (zemřel v lednu 2022 ve Stockholmu) byl v době normalizace vyhoštěn a zbaven občanství. V roce 1978 ve Stockholmu spoluzaložil a předsedal Nadaci Charty 77 na podporu československých signatářů Charty 77 ze zahraničí.

Později vzpomínal: „Historie pražského gama nože je tak neuvěřitelná, že i já, který jsem se účastnil prakticky každé fáze, mám potíže uvěřit, že se všechno v tomto skutečně stalo. Jsem rád, že se to vše tak krásně stalo.“

Co se týče Míši, ten zemřel v roce 2018 ve věku 40 let, ale operace mu prodloužila život o téměř třicet let.

Historie a vývoj gama nože

Historie gama nože začala ve švédském Stockholmu, kde švédský chirurg Lars Leksell se svým kolegou radiobiologem Borje Larssonem začali v roce 1951 vyvíjet koncept neinvazivní metody schopné s maximální přesností a s minimálním poškozením okolních tkání likvidovat zhoubná ložiska v mozku. S vývojem přístroje pro aplikaci této metody skončili až v roce 1968. Přístroj používá záření gama a skládá se z kobaltových zářičů, název gama nůž dostal až později.

Tento asi dvacetitunový přístroj funguje na principu polosféry. Jedná se o helmu, do které je upevněná hlava. V helmě je umístěno 192 kobaltových zářičů, které jsou všechny zaměřeny na jedno místo, které ozáří. Díky malé intenzitě záření z jednotlivých zdrojů se ale nepoškodí okolní tkáň; léčebné účinky má jen na místo, kam směřují všechny zářiče.

Zdroje:

Stockholm Review – The Misha Story.

www.elekta.com

Český rozhlas