Let 450 z Jadranu v roce 1975: Největší letecká katastrofa v Československu

Příští měsíc (konkrétně 30. října) to bude již 50 let, co se v roce 1975, při přistání v Praze zřítil let 450 společnosti Inex-Adria Aviopromet. Letadlem zapojeným do nehody byl čtyřletý letoun McDonnell Douglas DC-9-32 s registrační značkou YU-AJO. Let tehdy řídil 40letý kapitán Miodrag Marović, kterému asistoval 49letý první důstojník Rade Popov.

Návrat z dovolené 

Let 450 společnosti Inex-Adria Aviopromet byl charterový let přepravující české turisty, kteří trávili svoji dovolenou u Jadranského moře. Let vzlétl ráno z letiště Tivat v Černé Hoře na hodinu a třicet minut trvající let směr Praha – Ruzyně, dnešní letiště Václava Havla v Praze.

Když letadlo překročilo vzdušný prostor Československa, převzalo ho v 9:01 hodin místní řízení letového provozu (ATC). Po identifikaci si piloti vyžádali meteorologickou zprávu a bylo jim sděleno, že viditelnost v Praze je 1524 m. Řízení letového provozu poté piloty informovalo, že elektronický přístrojový přistávací systém (ILS) na dráze 24 (některé dokumenty uvádějí dráhu 25). Radar pro přesné přiblížení (PAR) jsou mimo provoz.

Záznamy a nehoda

Podle záznamů víme, že:

Pilot se zeptal: „Rozumím, ale co teď budeme dělat?“ Řízení letového provozu odpovědělo: „Můžete pokračovat do Prahy nebo se přesměrovat na jiné letiště.“
„Prosím, počkejte,“ odpověděl pilot.
Po krátké pauze pilot řekl: „Takže viditelnost 1100 metrů a ILS a přibližovací světla mimo provoz?“
Řízení letového provozu odpovědělo: „ILS je mimo provoz. Přibližovací světla a světla dráhy fungují. V provozu jsou také majáky (NDB).“

Na základě těchto informací se posádka rozhodla pokračovat v přistání.

Když se letadlo blížilo k majáku PG NDB ve výšce 5 000 metrů od jihovýchodu, řízení letového provozu nařídilo pilotům, aby pokračovali k majáku. Poté měli provést standardní přiblížení k přistání na dráze, která je nyní ranvejí 24.

Piloti se neotočili, když měli

Poté, co dostali povolení k poklesu do výšky 567 metrů, piloti zadali doporučovaný přistávací postup. Když však letadlo přelétávalo nad obcí Vodochody, nestihlo provést pravou zatáčku. Po provedení širší než obvyklé zatáčky, piloti zahájili finální přiblížení k přistání na dráze 24.

Místo havárie

Poté, co se letadlo odchýlilo od letové dráhy, sestoupilo do strže nad řekou Vltavou, která byla mnohem níže než výška, ve které se nacházelo letiště. Letadlo již nestihlo vystoupat a narazilo do stromů – 89 metrů pod nadmořskou výškou letiště a zřítilo se do obytné čtvrti nedaleko Suchdola v 9:20 místního času. Konkrétně zahynulo 75 osob z celkového počtu 120 cestujících a členů posádky.

Spekulace 

Dodnes neexistují žádné veřejně dostupné konkrétnější zprávy o vyšetřování. O havárii je však známo následující:

• Letadlo se nacházelo necelého půl kilometru vlevo od zveřejněné sestupové dráhy.
• Systémy ILS a PAR na letišti nefungovaly.
• Viditelnost v té době byla špatná.

Mnoho lidí mělo teorii, že si piloti spletli osvětlenou železniční trať a silnici s letištěm. Podle československého civilního pilota a experta na letecké nehody Ladislava Kellera nastavení rádiových kompasů pilotem naznačovalo, že se posádka na přistání dobře nepřipravila. Kdyby správně sledovala své přístroje, sestup by zastavila.

Něco málo z vyšetřovacích dokumentů

„Pokud by posádka přestala klesat ve výšce rozhodnutí, pravděpodobně by k žádné nehodě nedošlo, protože letadlo by letělo asi 90 metrů nad prahem dráhy. Posádka však klesla do výšky 100 metrů pod prahem dráhy. To naznačuje, že posádka byla dezorientovaná, neznala svou polohu a nesledovala výškoměr. Existuje předpoklad, že pilot nesledoval přístroje a nedíval se z kokpitu.“

Dále se ukázalo, že piloti měli na obou radiokompasech nastavený pouze první radiomaják, což neumožňovalo provést správně konečné přiblížení.V době nárazu bylo v nádržích téměř 5 t paliva. Zajímavostí je, že oba palubní zapisovače (černé skříňky) nebyly během letu v řádném technickém stavu, takže jejich data nemohla být pro vyšetřování použita.

Při neštěstí přišlo na místě o život 71 cestujících spolu se čtyřmi členy posádky, další čtyři osoby svým zraněním podlehly v nemocnici. Takže nakonec v důsledku nehody přišlo o život celkem 79 osob ze 120 cestujících na palubě.

Záchranná akce

Záchranná akce byla zahájena ihned, když svědci události zavolali záchrannou službu. Nehoda se stala známou také díky tomu, jak rychle a profesionálně zvládla zdravotnická záchranná služba poskytnout pomoc a dopravit oběti nehody do pražských nemocnic. Za 35 minut od přijetí hlášení už nebyl na místě nehody žádný zraněný. Tento zákrok se pak stal i inspirací k jednomu z dílů seriálu Sanitka.

Zdroje: www.idnes.cz, ŠÍROVÁ, T. Věděl, že letadlo padá., Místo pomníku – cedulka.