Komiks je u nás nedoceněným žánrem. Jak s ním šel v Česku čas?

Do Československa, respektive do českých zemí, se komiksy dostaly ve stejné době jako do jiných evropských zemí. Na začátku 20. století vycházelo obrovské množství různých obrazových cyklů ve společenských časopisech a novinách. A tyto někdejší humoristické stránky se pomalu vyvíjely v něco víc, v obrazové sekvenční cykly, kterým dnes říkáme komiks. Jaké jste četli vy?

Začátky

Pokud se snažíme najít základní kámen českého komiksu, je třeba se vrátit do roku 1922, kdy Josef Lada začal vydávat svůj komiks s názvem Legrační žerty Frantíka Vojíska a Kozla Bobeše. Byl to první seriálový komiks, který vyšel v českých periodikách. Josef Lada je jedno z nejznámějších jmen. Ale je tu i Ondřej Sekora, výtvarník a tvůrce, který stojí za Ferdou Mravencem, příběhy antropomorfovaného mravence, které jsou dodnes nesmírně populární, i když ne tak ve formě komiksů jako v ilustrovaných knihách.

Zřejmě nejznámějším českým komiksem nejen meziválečného období, ale možná všech dob, představovaly Rychlé šípy. Byl to příběh o partě pěti chlapců žijících ve městě a prožívajících dobrodružství na ulicích i na venkově, plný didaktických příkladů a dobrodružných napětí. Tyto příběhy, které napsal Jaroslav Foglar a ilustroval Stanislav Fisher, začaly  vycházet v roce 1938 a lze je bezesporu považovat za nejslavnější český komiks 20. století.

Éra komunismu

Komunistický režim rozhodně nebyl velkým fanouškem komiksů jako takových. Většinu komiksů zakazoval a pozastavoval jejich vycházení, což se týkalo i Rychlých šípů. V té době byly komiksy vnímány jako něco, co se nehodí do nového komunistického státu. Takže v 50. letech komiksy téměř neexistovaly.

V 60. a 70. letech vycházelo size mnoho komiksových seriálů, byly však cenzurované. Prakticky neexistovaly komiksy pro dospělé čtenáře, pouze komiksy pro děti vycházející v dětských časopisech. Za nejvýraznější, jehož obliba trvá dodnes, je známý Čtyřlístek, a to od roku 1969.

Pro 70. léta byly typické, ale ne zcela výrazné, sci-fi komiksy, které vycházely v časopise ABC. Co se týče obsahu pro dospělé, byl vydáván komiks Pepík Hipík ilustrovaný Kájou Saudkem. V 80. letech komunisté jeho vydávání rovněž zakázali.

Období pádu komunismu

Po pádu železné opony se komiksy do Československa okamžitě vrátily. V roce 1990, jen pár měsíců po Sametové revoluci, v zemi vycházely desítky komiksových projektů a komiksových časopisů.

Zahraniční přeložené seriály, jako Mickey Mouse a Spiderman, všechny tyhle superhrdinské a vtipné zvířecí příběhy si našly cestu do Československa. Po několika dalších letech ale většina těchto komiksů opět přestala vycházet.

Po roce 1989 si vydavatelé, umělci a redaktoři mysleli, že komiksy, které v minulé éře komunisti zakazovali, budou mít okamžitý úspěch a vydělají jim obrovské množství peněz a popularitu, ale nebylo tomu tak. Komiks je totiž velice úzkým specializovaným žánrem.

Po roce 2000

Pokud se podíváme na současný komiks, je možné jeho kořeny nalézt v roce 2000 nebo v letech kolem přelomu tisíciletí. Tehdy začala nová generace umělců publikovat svá díla, i když nejprve pouze v subkulturních fanzinech (fanouškovských časopisech) bez jakéhokoli komerčního zisku.

Podle současné české odbornice a aktivní komiksové autorky Lucie Lomové, je opravdu těžké založit něco typického pro současný český komiks. Ten totiž vyrostl ze subkulturních kořenů a nemá jednotný styl. Každý umělec má svůj vizuální styl, svůj přístup k médiu. Takže v českém komiksu neexistuje žádný mainstream.

Jestli je něco typického pro nový český komiks, tak je to ale vůle experimentovat. Podle Lomové nemá české prostředí tolik autobiografie, což je dnes na evropské i světové scéně celkem podstatné. Je potřeba potřeba „zacílit“ a lépe se soustředit na komiksové téma.

Co tedy říkáte na český komiks, vypůjčíte si a začtete se na koupališti například do: Nikkarin – 130, Lucie Lomová – Divoši, Karel Jerie – Candide, Toy_Box: Moje kniha Vinnetou a do dalších? 

Zdroje:, Kruml, M. Comics: Stručné dějiny, Rychetský, J. Dřív nebýval komiks tak drsný a násilnický, Lomová, L. Rozhovor