1. září aneb Co se stalo ve světě a doma v tento den?

1. září je 244. den roku (245. v přestupných letech) v gregoriánském kalendáři. Do konce roku zbývá 121 dní. Co se však událo v tento den ve světě a v českých zemích? Vzpomeňme na některé události…

Zemětřesení Tokio-Jokohama

1. září 1923 byl obědový čas v japonském hlavním městě Tokiu a sousedním „Městě hedvábí“ Jokohamě narušen masivním zemětřesením o síle 7,9 stupně Richterovy škály. Otřesy způsobily zřícení více než poloviny tokijských cihlových budov, většiny budov v Jokohamě, přičemž zabily desítky tisíc lidí.

Velké zemětřesení si vyžádalo odhadem více než 140 000 obětí a přibližně 1,5 milionu lidí přišlo o domov. Silný vítr po úderu, způsobený tajfunem, který se přehnal u pobřeží poloostrova Noto v severním Japonsku, šířil plameny a způsobil děsivé ohnivé bouře. Protože zemětřesení přetrhlo vodovodní potrubí, požáry byly uhašeny až 4. září, poté, co shořelo asi 45 % Tokia.

Začátek 2. světové války

Dne 1. září 1939 bombardovaly německé síly pod vedením Adolfa Hitlera Polsko na zemi i ze vzduchu. Začala druhá světová válka. Německo napadlo Polsko, aby znovu získalo ztracená území a nakonec ovládlo svého východního souseda. Německá invaze do Polska byla ukázkou toho, jak Hitler zamýšlel vést válku – strategie, která se později stala „blitzkriegem“ (bleskovou válkou).

Německý “blitzkrieg” se vyznačoval rozsáhlým bombardováním v raných fázích, jehož cílem bylo zničit nepřátelské letecké kapacity, železnice, komunikační linky a muniční sklady, následovaným masivní pozemní invazí s ohromujícím počtem vojáků, tanků a dělostřelectva.

Protesty proti válce ve Vietnamu

V projevu před 100 000 lidmi v kambodžském Phnompenhu francouzský prezident Charles de Gaulle odsuzuje americkou politiku ve Vietnamu a naléhavě žádá americkou vládu, aby stáhla své jednotky z jihovýchodní Asie. De Gaulle uvedl, že jednání o urovnání války by mohla začít, jakmile se Spojené státy zavážou ke stažení svých vojsk do určitého data. Spolu s kambodžským princem Norodomem Sihanoukem podepsali prohlášení vyzývající k nevměšování cizích států do záležitostí Indočínského poloostrova.

O tři dny později náměstek ministra zahraničí William Bundy odmítl de Gaulleův návrh a uvedl, že Spojené státy hodlají stáhnout své síly, až „Severovietnamci odejdou“. Během stejného projevu také prozradil, že Spojené státy mají nyní v Thajsku 25 000 vojáků. Zejména pro operace letectva.

Sověti sestřelili korejské civilní letadlo

1. září 1983 byl let 007 společnosti Korean Airlines (KAL) na posledním úseku letu z New Yorku do Soulu s mezipřistáním v Anchorage na Aljašce. Jak se letadlo blížilo ke svému cílovému místu, letadlo se začalo výrazně odchylovat od své trasy. Za krátkou dobu letadlo vletělo do ruského vzdušného prostoru a přeletělo nad poloostrovem Kamčatka, kde se podle dostupných informací nacházely některé přísně tajné sovětské vojenské základny.

Sověti vyslali dvě stíhačky, aby letadlo zachytily. Podle nahrávek rozhovorů mezi piloty stíhaček a sovětským pozemním řízením stíhačky, Sověti rychle lokalizovali let KAL. Pokusili se s dopravním letadlem navázat kontakt. Protože se ani jedna ze stíhaček nedočkala odpovědi, jedna z nich odpálila střelu s tepelným naváděním. KAL 007 byl zasažen a zřítil se do Japonského moře. Všech 269 lidí na palubě zahynulo.

Objevení vraku Titanicu

Sedmdesát tři let poté, co se Titanic potopil na dno severního Atlantiku, nalezla společná americko-francouzská expedice dne 1. září 1985 vrak lodi Titanicu. Potopený parník se nacházel asi 640 kilometrů východně od Newfoundlandu v severním Atlantiku. Okolo 4 000 metrů pod hladinou. Úsilí o nalezení a záchranu Titanicu začalo téměř okamžitě po jeho potopení.

Technická omezení – stejně jako naprostá rozlehlost pátrací oblasti v severním Atlantiku – však toto úsilí extrémně ztěžovala. Americký oceánograf a bývalý důstojník námořnictva Robert D. Ballard, který působil v oceánografickém institutu Woods Hole v Massachusetts, vedl svou první pátrací expedici v roce 1977. Ta byla neúspěšná. Do roku 1985 byly neúspěšné vlastně všechny.

Česká historie…

1310 – Jan Lucemburský se oženil s Eliškou Přemyslovnou.
1347 – Karel IV., den před svou korunovací, udělil pražským arcibiskupům privilegium korunovat české krále.
1442 – Vojsko Jiřího z Poděbrad obsadilo Tábor a Táborité byli přičleněni k ostatním husitům.
1598 – Rudolf II. povýšil Hradčany na královské město. Současně vznikla čtvrť chudiny Nový svět.
1643 – Švédská armáda pod velením generála Lennarta Torstensona zahájila devítidenní neúspěšné obléhání Brna.
1868 – Byla otevřena železniční trať Plzeň – České Budějovice, součásti Dráhy císaře Františka Josefa.
1939 – Stovky občanů na území Protektorátu Čechy a Morava zatklo gestapo v rámci akce Akce Albrecht I.
1950 – V rámci armády byly zřízeny Pomocné technické prapory.

Zdroje: Rešerše – www.history.com, Český historický atlas.