Žralok grónský: Nejdéle žijící obratlovec, který může dosáhnout stáří až 500 let

Žralok grónský je považován za tajemného tvora Atlantiku a Severního ledového oceánu. Výraznou raritou je u něj neobvyklá dlouhověkost, jež dosahuje až neskutečných 500 let. Pojďme se k němu ponořit blíže. Nebojíte se?

Základní údaje

Žralok grónský nese také označení žralok šedý, žralok gurry či spící žralok. Jeho přirozené prostředí představují vody Islandu, Norska a Kanady. Jedná se o největší druh žraloka na světě. Velikost je srovnávána se žralokem bílým. Podle výzkumů o něm víme, že může dorůst délky až 6,4 metrů a vážit 1000 kg.

Zajímavostí je, že maso žraloka grónského není poživatelné, jde vlastně jedovaté. Proč? Jeho maso může u lidí způsobit příznaky ne dalece podobné těžké opilosti, a to kvůli neurotoxinům v jejich mase. Podle svědectví z dřívějších pramenů je zaznačeno, že tažní psi, kteří maso pozřeli, byli zcela paralyzováni. Proč tedy docházelo k jeho odchytům? Bylo to díky další zvláštnosti, a to díky blahodárnosti, který lidskému organismu přináší účinky oleje, které má tento žralok obsažený v játrech. Původní obyvatelé jím léčili veškeré své neduhy.

Danou toxicitu způsobuje tzv. trimethylaminoxid (TMAO), který žralokovi napomáhá ve stabilizaci enzymů a strukturálních proteinů v obraně proti účinkům silného chladu a výraznému tlaku vody, které by ho mohly jinak oslabovat. Nelze však zcela říci, že maso žraloka grónského nemá upotřebení. Na základě fermentačního procesu, jež napomáhá odstranit TMAO z něj na Islandu vyrábějí pochoutku, tzv. hákárl. Konkrétně je maso zavěšeno na 4 – 5 měsíců do chladných, dobře větratelných komor, kde uzrává v tradiční lahůdku bez jakýchkoliv škodlivých účinků.

Jiné zvláštnosti

Věřte tomu nebo ne, ale tento druh žraloka neútočí na lidi. Jsou sice dostatečně velcí a silní na to, aby člověku uštědřili nějakou tu újmu, avšak neexistuje žádný zdokumentovaný případ jeho útoku na člověka. To, že byste “proplavali” či propluli kolem grónského žraloka, aniž by si vás všiml, má velkou pravděpodobnost. Stejně tak byste si vy nevšimli jeho, jelikož obliba velkých hloubek mu nabízí privilegium maskovat se tak, že je opravdu složité jeho přítomnost zaznamenat.

Vůbec první vizuální záznamy tohoto žraloka byly pořízeny roku 1995 a téměř 18 let trvalo pořídit video, jež by zachycovalo žraloka grónského v jeho prostředí. Jak již bylo uvedeno, potápění se do extrémních hloubek je jeden z důvodů, proč jsou tito žraloci viděni tak ojediněle. Podle biologů jde o hloubky až 2 200 metrů, kde může také odpočívat na skalnatých podvodních šelfech.

Potrava a pohyb

Žádné jídlo není pro grónského žraloka příliš dobré. Supové si vysloužili pověst drtičů odpadků na souši, a totéž lze říci o grónských žralocích. Ačkoli se tito obratlovci živí tuleny a rybami, grónští žraloci jsou považováni primárně za mrchožrouty a živí se jakýmkoli masem, které najdou. Zkrátka žádnou mršinu neodmítne. Některé výzkumy uvádějí, že v útrobách uhynulých druhů tohoto žraloka byly nalezeny ostatky koní či sobů. 

Grónští žraloci vědí, že pomalost a jistota vyhrávají. Proč? Jejich rychlost vykazuje pouze 0,3 metrů za vteřinu, snad právě proto, že nejsou aktivními lovci. Hlavním důvodem je však ona hloubka a chladná voda. Všechny druhy žraloků jsou studenokrevné, avšak žralok grónský vykazuje zálibu ve vodě při teplotách do max. 10°C. Žralok grónský je skutečně jediným druhem žraloka, který snáší chladné vody po celý rok.

Dlouhověkost

Grónští žraloci představují obratlovce se závratnou dlouhověkostí. Vědci odhadují, že jde až o 500 let, ale i více. Tyto závěry učinili z oční čočky, o které hovoří jako o metabolicky neaktivní. Během svého života čočka získává nové a nové vrstvy, stejně jako stromy v podobě letokruhů. Zkoumaný vzorek představoval tkáně čoček 28 samic tohoto druhu. Výzkum byl proveden metodou tzv. radiokarbonového datování, která umí změřit izotop uhlíku, který dokáže absorbovat nejvnitřnější vrstva čočky. Ve vztahu k jejich zraku je také zajímavé, že v průběhu svého života přicházejí někteří jedinci o zrak úplně. Je to kvůli parazitujícímu druhu korýše, který se na oči přisává. Věk zkoumaného vzorku byl v rozmezí 292 – 512 let, což činilo průměr 390 let.

Zdroje:

Velká encyklopedie žraloků.

SVATOŇ, V. Největší a nejdéle žijící obratlovci.

National Geographics.