Změna času 2025: Proč se ručičky stále hýbou a kdy si přispíte

Dvakrát do roka si posuneme hodinky a pokaždé se o tom znovu diskutuje. Letos to připadá na noc ze soboty 25. na neděli 26. října 2025, kdy se vracíme na zimní čas. To znamená – spíme o hodinu déle. Ale proč to vlastně děláme? K čemu to mělo sloužit, kde to už dávno zrušili a proč Evropa stále váhá? Změna času je fenomén, který má víc společného s politikou a psychologií než s energií.

Proč vůbec měníme čas?

Změna času vznikla z čistě praktických důvodů. Měla šetřit energii – lidé měli vstávat dříve, využívat denní světlo a méně svítit. První s tím přišel už Benjamin Franklin v 18. století, ale nápad se ujal až během první světové války, kdy bylo potřeba šetřit uhlí. Od té doby se tato myšlenka periodicky vrací. Československo ji zavedlo v roce 1979 kvůli energetické krizi a od té doby si dvakrát ročně přetáčíme ručičky, i když elektřiny máme dnes dost.

Kdy se čas mění v roce 2025?

V roce 2025 přechod na zimní čas připadá na noc z 25. na 26. října. Ve 3:00 ráno se hodiny posunou zpět na 2:00, takže budete mít o hodinu spánku navíc. Slunce tak začne vycházet o něco dříve, ale večer se stmívá rychleji. Naopak letní čas začne opět 30. března 2025, kdy si hodiny posuneme dopředu a spánku si o hodinu „ukrojíme“.

Budeme ho měnit naposledy?

Evropská unie už v roce 2019 rozhodla, že změny času se mají zrušit. Státy si měly zvolit, zda zůstanou u letního, nebo zimního času. Jenže – dohoda mezi zeměmi nikdy nevznikla. Každý stát má jiné preference: severní země chtějí zimní čas kvůli světlu ráno, jižní preferují letní, protože mají delší dny. Výsledek? Změny času zůstaly, dokud se EU neshodne. V Česku se o tom mluví často – naposledy i v roce 2024, kdy se návrh opět odložil. Takže minimálně v roce 2025 ručičky ještě otočíme.

Kde už se čas nemění?

Mnoho zemí od střídání času upustilo. Island, Rusko, Turecko, Japonsko, Čína, Indie, většina Afriky a Jižní Ameriky – tam se hodiny nepřetáčí vůbec. Spojené státy sice změny času stále mají, ale některé státy jako Arizona a Havaj se jich vzdaly. Evropa tak zůstává jedním z posledních kontinentů, kde tato tradice přetrvává – spíš ze zvyku než z nutnosti.

Když se v 70. letech změna času zavedla, úspory energie byly znatelné – lidé opravdu méně svítili. Dnes ale hraje hlavní roli vytápění, klimatizace a technologie, které žádný posun neovlivní. Podle posledních studií Evropské komise je rozdíl v úsporách menší než 0,3 % roční spotřeby elektřiny. Jinými slovy – nepoznáme to ani na účtu. Zato tělo a psychika si toho všimnou okamžitě.

Jak změna času ovlivňuje člověka?

Lékaři potvrzují, že střídání času ovlivňuje biorytmus, spánek i náladu. Zvlášť lidé, kteří vstávají brzy, cítí únavu, podráždění nebo problémy se soustředěním. Na jaře je to horší – když se hodina ztrácí, trvá až týden, než se tělo přizpůsobí. Na podzim, kdy spíme o hodinu déle, je to snazší, ale i tak tělo reaguje. Odborníci radí: pár dní před změnou choďte spát dřív nebo později, podle směru posunu. Pomůže to zmírnit „malý jet lag“.

Letní čas znamená, že světlo zůstává déle večer, ale ráno bývá tma. Zimní čas je opak – světlo se vrací dříve, ale den končí rychleji. Když se 26. října čas posune zpět, ráno bude světlo už po šesté hodině, zatímco po páté odpoledne se začne stmívat. Pro mnohé to znamená návrat k dlouhým večerům u světla lamp a teplého čaje – a i to má své kouzlo.

Zajímavost: Kdo se posouvá jinak?

Změna času není všude stejná. Například v Austrálii má letní čas jen část států, zatímco druhá část ho odmítá. V USA se mění o týden dřív než v Evropě. A na Islandu se čas neposouvá vůbec, i když by mu to zeměpisně odpovídalo. Tam prostě berou světlo tak, jak přijde – někdy 20 hodin denně, jindy skoro žádné.

Proč se o tom pořád mluví?

Zrušení změny času je téma, které se objevuje každé dva roky – a pokaždé se odloží. Důvod je jednoduchý: neexistuje shoda. Někteří chtějí světlejší večery, jiní světlejší rána. Firmy řeší, jak by se sladily s okolními zeměmi. A politici neradi rozhodují o něčem, co se týká všech, ale nikoho nespasí. Takže dokud se Evropa nedomluví, budeme dál posouvat ručičky – i když už dávno víme, že důvod k tomu vyprchal.

Kdybychom to zrušili…

Kdyby se střídání času zrušilo, musela by Česká republika rozhodnout, zda zůstane u letního, nebo zimního času. Trvale letní čas by znamenal více světla večer, ale tmavá rána i v osm hodin. Trvale zimní čas by přinesl světlo dřív, ale kratší večery. Podle průzkumů většina Čechů preferuje letní čas, protože „den působí delší“. Odborníci na spánek však doporučují zimní – ten více odpovídá přirozenému rytmu člověka.

Takže – o hodinu víc, nebo míň?

Letos spíme o hodinu déle. Pokud máte rádi klidná rána, budete nadšení. Pokud milujete dlouhé večery, připravte se, že se stmívat bude dřív. Ať už se na změnu času díváte jakkoliv, je to malý rituál, který nám připomíná, že čas je pořád relativní. A možná i to, že někdy stačí přetočit ručičky – a získat hodinu navíc na to, co jsme odkládali.

Zdroje: Český statistický úřad, Deník, BBC Future