Spojte se s námi


Zajímavosti

Zázrak na řece Hudson: Po srážce s hejnem hus Airbusu A320 vysadily motory. Pilot úspěšně přistál na řece

Jednalo se o obvyklý komerční let US Airwais 1549 na trase La Guardia Aiport (New York) – Charlotte – Seatlle. Byl mrazivý lednový den, jako každý jiný. Jenže krátce po vzlétnutí airbusu se let proměnil v hrůzný zážitek, který skončil na řece Hudson.Jednalo se o obvyklý komerční let US Airwais 1549 na trase La Guardia Aiport (New York) – Charlotte – Seatlle. Byl mrazivý lednový den, jako každý jiný. Jenže krátce po vzlétnutí airbusu se let proměnil v hrůzný zážitek.

Publikováno

dne

Jednalo se o obvyklý komerční let US Airwais 1549 na trase La Guardia Aiport (New York) – Charlotte – Seattle. Byl mrazivý lednový den, jako každý jiný. Jenže krátce po vzlétnutí airbusu se let proměnil v hrůzný zážitek, který skončil na řece Hudson.

Letoun byl ve vzduchu jen pár minut, poté směřoval na Hudson

V kokpitu seděl kapitán Chesley „Sully“ Sullenberger a první důstojník Jeffrey Skiles. Mimochodem Sully byl pilotem kluzáků a expertem na bezpečnost letectví. Pro Skilese to bylo první přidělení na A320.

Krátce po vzletu se airbus střetl s hejnem bernešek velkých, v anglické mluvě známých jako kanadská husa. Pasažéři uvádějí, že uviděli nějaké stíny a vzápětí náraz. „Za okýnkem jsem viděl plameny. Hned jsem věděl, že je to vážné,“ vzpomíná cestující Nick Gamache. Pasažéři netušili, co se děje.

Kapitán s prvním důstojníkem hejno hus spatřili na poslední chvíli

Neměli šanci se jim vyhnout. Ve výšce 2 818 stop došlo k nárazu a motory ztratily na výkonu. Pohonné jednotky nasály bernešky, které byly cca 3,5 kg těžké. Ve vnitřních částech motoru se později našly zbytky těchto ptáků, které byly analyzovány za pomoci DNA.

Vysadily oba motory!“ hlásí kapitán. Okamžitě sahá po přepínači spouštění motorů.

„Spouštění, start. Zapínám APU,“ hlásí dál a přebírá řízení letounu. Právě zapnutí pomocné energetické jednotky APU vyhodnotila později vyšetřovací komise za prozíravé. Mimochodem první důstojník Skiles je čerstvým pilotem Airbus A320 a ocitl se ve stavu, který na předchozím Boeningu 737 nezažil.

„Ztráta tahu na obou motorech,“ hlásí Sully a žádá Skilese, aby si vzal příručku Quick Reference Handbook a našel postup pro tento případ.

„Mayday mayday mayday, Cactus 1539, střet s ptáky, ztratili jsme tah obou motorů a vracíme se zpět na La Guardia,“ hlásí Sullenberger řídícímu letovému provozu (ATC).

Čas se žene obrovskou rychlostí. Každá sekunda rozhoduje. Zatímco oba piloti neustále řeší motory a diskutují, jak provést přistání, kapitán mění názor. Přiklání se k možnosti ditchingu, čili řízenému nouzovému přistání na vodě. Z šedesátitunového Airbusu se stal těžko ovladatelný kluzák.

Sully: „Skončíme v Hudsonu.“

ATC: „Pardon, můžete opakovat?“

Ale Sully se odmlčel. Když začal točit doleva, došlo mu, že zpátky nedoletí. Na počítání nebyl čas a pro navrácení na letiště neměli potřebnou výšku. Musel se spokojit se svou zkušeností. „Prostě jsem to odhadl. Vsadil bych na to život,“ řekl později. Podle jeho názoru měli cestující a posádka největší naději na přežití díky přistání na řece.

Zázrak na řece Hudson se zapsal do letecké historie zlatým písmem

Je až neuvěřitelné, jak Sully dokázal udržet chladnou hlavu a vůbec vsadit na riskantní pokus přistát na řece Hudson. Samozřejmě věděl, že proletět obydleným městem je velmi nebezpečné. Nicméně mu přálo i štěstí, když se přímo mistrovsky vyhnul mostu George Washingtona. Letadlo minulo pilíř mostu jen o pár desítek metrů. Záleželo na každém kilometru rychlosti a úhlu dopadu.

Přistání na vodě patří k nejriskantnějším manévrům, které pilot může vůbec zažít

Přesto se kapitánovi podařilo dosednout s airbusem na hladinu tak, že se letoun neroztrhl ani nedošlo k výbuchu. Posádka ale v té rychlosti i napětí zapomněla zajistit letadlo proti přistání na vodě. Airbus je totiž vybaven systémem, jenž dokáže uzavřít všechny otvory do letadla. Načež zabrání pronikání vody.

Jak je možné, že na to zapomněli? Instrukce byla v manuálu až na poslední straně a posádka se k ní prostě nepropracovala. Měla na to pouhé dvě minuty.

Záchranáři pracovali na plné obrátky

Kapitánovi hrála do karet klidná hladina řeky i propracovaný systém řízení letounu, takže se mohl soustředit na sestup. Není ale pochyb, že extrémně nebezpečné přistání na řece Hudson zvládl excelentně.

Dispečeři letového provozu mezitím zajistili pobřežní stráž a varovali plavidla v Hudsonu. V pohotovosti byly hasičské záchranné sbory, lodě, čluny, vrtulník s potápěči. Sullenberger, věrný rčení, že kapitán opouští svou „loď“ poslední, dokonce vnitřek letadla prošel dvakrát, aby se přesvědčil, že tam nikdo nezůstal.

Kapitán s důstojníkem vzlétli se 155 cestujícími a všech 155 cestujících svým dramatickým manévrem zachránil. Evakuovaní stáli na křídlech letadla či ve vodě na částečně ponořených skluzavkách. Došlo jen k několika poraněním, ale co je důležité, všichni přežili. I když mnozí utrpěli posttraumatický šok, jako jsou záchvaty paniky, vzpomínky, stres, nespavost.

Nastalo vyšetřování

Média oslavovala „Sullyho zachránce“, ale vyšetřovací komise NTSB měla jiný názor. Oba piloti procházeli přísným vyšetřováním. Padaly dotazy: „Jak dlouho jste před tím spal, kdy jste naposledy pil. Drogy?“

Dotazovali se i prvního důstojníka: „Rodinné problémy?“ „Nic, co by ovlivnilo mou práci,“ zněla odpověď. Inspektoři zkoumali, proč se kapitán nevrátil na letiště. Proč se rozhodl jinak, když zazněla dokonce i dvě místa přistání –  La Guardia a letiště Teterboro. V komunikaci s ATC bylo i několikrát popleteno číslo letu.

NTSB za pomoci leteckých simulátorů provedla několik pokusů s doletem na La Guardia. Ale jen sedm z 13 simulací uspělo. Komise navíc uznala, že by obrátku musel kapitán udělat ihned po střetu s husami. Vzala v potaz reálnou situaci, kdy zákonitě došlo ke zpoždění, jelikož kapitán musel vyhodnotit střet s husami a zvolit další postup.

Když do simulace vložili zpoždění 35 sekund, aby se přiblížili realitě, ztroskotali. Komise potvrdila, že v dané situaci bylo Sullyho rozhodnutí tím jediným správným a s nejvyšší pravděpodobností přežití.

Kapitánu Sullymu osobně poděkovali hned dva američtí prezidenti, kteří si zrovna měnili v Bílém domě svůj post. Jedním z nich byl George Bush. Barack Obama ho dokonce pozval na svou inauguraci. Sully se stal národním hrdinou.

Zdroje: Wikipedia.org, aeroweb.cz, YouTube, idnes.cz

Oblíbené