Zajímavosti

Velký vlastivědný kvíz o naší zemi české aneb Z každého soudku něco

Vlastivěda je soubor přírodovědných a společenskovědných poznatků o vlasti, popřípadě o nějakém jejím regionu. Prohlubováním těchto poznatků a jejich prezentaci se věnují zejména vlastivědná muzea a vlastivědné kroužky. Podle zaměření lze rozlišovat specializované vlastivědy, např. historická vlastivěda apod.

Publikováno

před 2 dny

dne

27. října 2025

Madelaine DuPoint

Vlastivěda je soubor přírodovědných a společenskovědných poznatků o vlasti, popřípadě o nějakém jejím regionu. Prohlubováním těchto poznatků a jejich prezentaci se věnují zejména vlastivědná muzea a vlastivědné kroužky. Jak dobře se v tomto oboru pohybujete Vy? Vyzkoušejte se v tomto kvízu.

Jak dobře znáte Českou republiku a nejdůležitější informace o naší zemi? Otestujte své znalosti v tomto kvízu a se svým výsledkem se nám pochlubte v komentářích.

Kvíz můžete spustit níže, přejeme hodně štěstí!

0/25

Velký vlastivědný kvíz

1/25

Jaké jsou státní symboly České republiky?

Velký a malý státní znak, státní barvy (trikolóra), státní vlajka, vlajka prezidenta, státní pečeť a státní hymna
Velký státní znak, dub, vlajka prezidenta, pečeť, státní hymna, Pražský hrad
Žezlo, koruna, vladařské jablko, státní odznak, státní znak, státní hymna.

2/25

Kdo složil hudbu k české hymně?

Antonín Dvořák
Bedřich Smetana
František Škroup

3/25

Kolik má Česká republika krajů?

4/25

Který z českých krajů je největší?

Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Olomoucký kraj

5/25

Velká Deštná je nejvyšším bodem, kterého pohoří?

Krušné hory
Vizovické vrchy
Orlické hory

6/25

Ve kterém století vznikla Velkomoravská říše?

11. století
9. století
8. století

7/25

Pro jaký významný historický čin je vzpomínán kníže Rastislav?

Přizval věrozvěsty Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
Vyhrál důležitou bitvu nad východofranckými knížaty
Osvobodil Velkou Moravu od Mojmírovců

8/25

Kolik má Poslanecká sněmovna ČR členů (poslanců)?

9/25

Kdo je autorem díla Labyrint světa a ráj srdce?

František Palacký
František Ladislav Čelakovský
Jan Ámos Komenský

10/25

V jakém uměleckém slohu je postaveno Národní divadlo v Praze?

Rokoko
Novorenesance
Empír

11/25

Od kterého letopočtu se datuje nástup Habsburků na český trůn?

1526
1378
1648

12/25

Na jaké místo se řadí Česká republika, co do velikosti země podle rozlohy, v Evropě?

41. místo
32. místo
21. místo

13/25

Co připomíná státní svátek 6. července?

Den válečných veteránů
Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Upálení mistra Jana Husa

14/25

Se kterou sousední zemí má ČR nejdelší hranice?

Polsko
Rakousko
Německo

15/25

Kdo byl prvním stavitelem a autorem katedrály sv. Víta a položil základy gotické architektury katedrály?

Matyáš z Arrasu
Sandro Boticcelli
Jan Parléř

16/25

Kdo byl posledním českým panovníkem, který trvale sídlil v Praze?

Rudolf II. Habsburský
Maxmilián I. Habskburský
Josef II. Habsburský

17/25

S jakým divadlem je spojována umělecká dvojice Jan Werich a Jiří Voskovec?

Divadlo humoru a satiry
Osvobozené divadlo
Divadlo Na Vinohradech

18/25

Kdo je autorem básnické sbírky Hřbitovní kvítí?

Stanislav Kostka Neumann
Karel Hynek Mácha
Jan Neruda

19/25

Kdo je autorem slavného cyklu obrazů pod názvem Slovanská epopej?

Mikoláš Aleš
Karel Škréta
Alfons Mucha

20/25

Která česká řeka ústí v Polsku do Baltského moře?

Odra
Morava
Dunaj

21/25

Co je to Dyjsko-svratecký úval?

vrchovina
propast
nížina

22/25

Kdo to byl Matyáš Bernard Braun?

malíř
sochař
politik

23/25

Kdo je autorem opery Rusalka?

Václav Brožík
Leoš Janáček
Antonín Dvořák

24/25

V uměleckém slohu baroko jsou postveny které z následujících pamětihodností?

Břevnovský klášter, hrad a zámek Český Krumlov, Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Zámek Kačina, Lednicko-valtický areál, zámek Nové Hrady
Zámek Bučovice, Letohrádek královny Anny, zámek Velké Losiny

25/25

Jaký je základní princip dělby moci v ČR?

Zákonodárná, výkonná a soudní moc
Zákony, legislativa a ústavní moc
Výkonná, soudní a policejní moc

Výsledky

Jak je to s vlastivědou?

Vlastivěda se vyučuje ve 4. a 5. ročníku a navazuje na elementární znalosti, které žáci získali v předmětu prvouka. Zároveň tvoří základy pro vyučovací předměty dějepis a zeměpis, které se vyučují na druhém stupni. Výuka v tomto předmětu je zaměřena na osvojení základních pojmů a jejich porozumění.

Dále je zde zahrnuto získávání základního uceleného pohledu na naši vlast, její jednotlivé části, její historii a základní poznatky o evropských zemích. Výuka zahrnuje také praktické dovednosti a práci s různými druhy map. Do výuky vlastivědy patří taktéž témata z oblasti multikulturní výchovy, výchovy k demokracii, osobnostní a sociální výchovy a světa financí.

Označení české země nebo česká zem

České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

V období od středověku se českými zeměmi rozumí země Koruny české (země podřízené českému králi) v závislosti na územních změnách: České království, Moravské markrabství. Od 1. čtvrtiny 14. století slezská knížectví (po roce 1742 jen menší část, která byla navíc v průběhu 18.–19. století po dvě období administrativně spravována společně s Moravou). Do roku 1635 pak též obojí markrabství Lužice.

Pro slezská a lužická území se také používá novodobého výrazu vedlejší země, jako projev jejich určité dějinné, etnické a státoprávní odlišnosti od vlastního českomoravského jádra státu. Další území, jež byla za vlády Lucemburků k České koruně volně připojena (prostřednictvím personální unie), tj. Lucembursko, Braniborsko a zahraniční léna, se jako české země nikdy neoznačovala.

Po zániku Rakousko-Uherska

Po zániku monarchie (zániku Rakousko-Uherska, jinými slovy po vzniku Československa) se českými zeměmi rozuměly tři země. Čechy, Morava a česká část Slezska (přičemž Morava a České Slezsko byly od prosince 1928 do konce roku 1948 spojeny do jedné Moravskoslezské země), jimž odpovídají přibližně hlavní povodí v Česku.

Po zániku zemského zřízení se pomocí označení „české země“ (popř. historické země) vymezovaly kraje nespadající pod působnost Slovenské národní rady. S blížící se federalizací Československa a zejména pak v souvislosti s jeho zánikem nad tímto historizujícím označením převážilo po dlouhých kontroverzích synonymní označení Česko, ale to hlavně pro označení moderního státu. V historických kontextech se v literatuře (především odborné) užívá nadále takřka výlučně sousloví „české země“.

Zdroje:

HAMPL, J. Kontext českých zemí.

JURAČKA, I. Vlastivěda pro 5. třídy ZŠ.