Spojte se s námi


Cestování

Tip na výlet: Praděd, nejvyšší hora Moravy a Slezska a nejvyšší bod České republiky

Bájný Praděd. Vrchol opředen pověstmi a legendami. Díky vysílači, díky němuž zde nalezneme nejvyšší, byť umělý, ležící bod v České republice, lze dominantu Jeseníků rozpoznat z velké dálky. Proč se sem vydat a jaký směr zvolit?

Publikováno

dne

Bájný Praděd. Vrchol opředen pověstmi a legendami. Díky vysílači, díky němuž zde nalezneme nejvyšší, byť umělý, ležící bod v České republice, lze dominantu Jeseníků rozpoznat z velké dálky. Jak se na Praděd dostat a jaký směr zvolit?

Jeseníky patří mezi nejkrásnější hory v České republiky. Specifické jsou zejména svou atmosférou, kvůli které se mnoho lidí vrací. Jedna návštěva zkrátka většinou nestačí. Magické vrcholky jesenických hor vás pohltí.

Tím nejvyšším vrcholem je Praděd. Vrchol leží ve Slezsku, pod ním se nachází moravskoslezská hranice a najdeme zde tedy nejvyšší bod Moravy i Slezska. Když započítáme také vysílač, tak tu nalezneme také nejvyšší bod v České republice, byť umělý.

Z vyhlídky na vysílači jsou krásné výhledy. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až na Sněžku v Krkonoších, Lysou Horu či Radhošť v Beskydech. Vzácně můžeme vidět až slovenská pohoří Vysoké Tatry a Malá Fatra.

Pod vrcholem se navíc pasou skotské krávy a poníci, díky čemuž je výlet ještě o něco zajímavější. Zejména na skotské krávy nenarazíte na každém kroku.

Jak se dostat na Praděd?

Praděd je dostupný pěšky i na kole. Cyklisté však musí počítat s tím, že mají menší výběr směrů, odkud vyrazit. Víceméně se nabízejí jen tři možnosti. Nejdelší je i ta nejnáročnější, ta začíná v Koutech nad Desnou, odkud je to na Praděd 15,1 kilometrů a je potřeba překonat 924 výškových metrů.

Nejpříjemnější variantou je naopak cesta z Červenohorského sedla, odkud je po cyklotrase Praděd 12 kilometrů daleko a cyklisté musí překonat „pouze“ 540 výškových metrů. Poslední variantou je start v Karlově Studánce, odkud vás čeká 711 výškových metrů a 10 a půl kilometru.

Vyrazit na Praděd pěšky je ale přeci jen o něco kouzelnější. Zejména, pokud bychom začínali v Karlově Studánce. Právě odtud vede téměř až k Pradědu proslulá naučná stezka Bílá Opava, nahoru vedou žlutá a modrá turistická trasa, žlutá je obtížnější. A co čekat? Vodopády, kaskády, žebříky, žádná nuda. Necelých devět kilometrů, téměř 650 metrů stoupání.

Máte-li rádi hřebenovky, jsou v nabídce dvě varianty, které lze během jednoho dne zvládnout dohromady. Záleží na vaší kondici a fyzické zdatnosti.

První možnost je vyrazit z výše zmíněného Červenohorského sedla, kam se lze dostat autem či autobusem ze Šumperka i z Jeseníku. Odtud lze na Praděd dojít po červené turistické trase, po níž potkáte legendární horskou chatu Švýcarna. Jedná se o kratší a méně náročnou možnost, trasa měří 9,6 kilometrů a je nutno překonat „pouze“ necelých 500 výškových metrů.

Druhou možností je vyrazit od motorestu Skřítek, kam se rovněž lze dostat autobusem ze Šumperka či z Bruntálu. Odtud lze zvolit dvě možnosti. Buď jít hned přímo na hřeben po zelené přes Ztracené kameny, Pecný a Břidličnou horu až na Jelení hřbet, kde se trasy sloučí a pokračuje dále červená, nebo vyrazit po žluté přes Zelené kameny a Alfrédku s tím, že na zelenou a posléze červenou navážete na Jelením hřbetu, odkud pokračujete přes legendární Petrovy kameny a Ovčárnu až na Praděd.

Hřebenovka přes Pecný a Břidličnou horu je dlouhá 15 a půl kilometru a je potřeba překonat téměř 800 výškových metrů. Druhá varianta je o pět kilometrů delší, skrz stoupání ale není výrazně náročnější.

My ovšem doporučujeme variantu přes Ztracené kameny, Pecný a Břidličnou horu. Jedná se o krásnou trasu, dost možná nejkrásnější část hřebene v Jeseníkách s dechberoucími výhledy, nádhernou krajinou.

Výhodou je, že ať trasu zvolíte jakkoliv, vždy se lze dostat dolů/nahoru autobusem z Ovčárny, odkud jezdí autobusy z a do Karlovy Studánky. Ovčárna je necelé čtyři kilometry od Pradědu, nachází se zde i restaurace.

Kdo by si chtěl trasu ještě trochu ztížit, může vyrazit od rozcestí Nad Malým kotlem odbočit doleva po zelené k Františkově myslivně. Dojdete téměř až k dolní nádrži vodní elektrárny Dlouhé stráně a pokračujete po modré nahoru přes Divoký důl, jednu z nejkrásnějších lokalit v Jeseníkách. Ta se ale vyznačuje náročným a prudkým stoupáním na trase lemující potok, krásná soutěska, připadáte si jako v divočině.

Před Divoký důl lze vyrazit i z Koutů nad Desnou, odkud však jdeme před dolní nádrž právě až k Divokému dolu po zpevněné cestě.

Zdroj: Mapy.cz, Jeseníky, Frews

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Cestování

V září si na Madeiře užijete příjemně teplou vodu v oceánu, výlet na lodi za delfíny a velrybami nebo horskou túru

Na Madeiru se můžete vypravit v jakémkoliv období v roce. Tento ostrov věčného jara nabízí po celý rok poměrně příjemné teploty vzduchu i vody. Od listopadu do února tu vlivem působení Golfského proudu více prší, na horách vás může zastihnout i sníh, který je místní atrakcí. V září si tu ještě užijete pohodové koupání v teplých vodách Atlantského oceánu. Za zvážení rozhodně stojí si pronajmout osobní auto a vyrazit prozkoumat ostrov po vlastní ose.

Publikováno

dne

Na Madeiru se můžete vypravit v jakémkoliv období v roce. Tento ostrov věčného jara nabízí po celý rok poměrně příjemné teploty vzduchu i vody. Od listopadu do února tu vlivem působení Golfského proudu více prší, na horách vás může zastihnout i sníh, který je místní atrakcí. V září si tu ještě užijete pohodové koupání v teplých vodách Atlantského oceánu. Za zvážení rozhodně stojí si pronajmout osobní auto a vyrazit prozkoumat ostrov po vlastní ose.

Ostrov květin, vína a krajkářství

Madeira je ostrov v Atlantském oceánu, vzdálený od Maroka něco přes pět set kilometrů. Jedná se o autonomní oblast Portugalska. To je pro cestovatele z České republiky výhodné, protože mu jako cestovní doklad postačí vlastnit občanský průkaz. Ačkoliv se bude nacházet asi devět set kilometrů od Lisabonu, stále bude v EU. Z Prahy na Madeiru je to letadlem asi čtyři a půl hodiny cestování.

Madeira je ostrov docela malý, dlouhý je asi 57 kilometrů a široký sotva 22 kilometrů. Nabízí však krásnou přírodu s bujnou vegetací – pláže, nížiny i hory. Lidé tu žijí především z cestovního ruchu, známé je také krajkářství nebo produkce vína. Turisté ostrov navštěvují asi od poloviny 19. století.

Vrchol prastaré sopky a levády

Madeira je sopečného původu, jedná se vlastně o vrchol vyhaslé sopky. Zatímco jih je na srážky chudý, na severu prší prakticky denně. To vedlo k vytvoření systému zavlažovacích kanálů, kterým se říká levády. Ty přivádějí vodu ze severu na jih. K jejich budování došlo už v 15. století. Na počátku 20. století tu bylo na 200 levád s délkou 1 000 kilometrů.

V současnosti kanály dosahují celkové délky až 5 000 kilometrů. Za odběr vody z levády místní platí, a to cenu stanovenou podle vzdálenosti od zdroje vody. Podél levád vedou turistické chodníky s bohatou květenou. Některé cestovní kanceláře nabízejí si určité úseky levád projít společně s průvodcem, který seznamuje turisty s jejich historií.

Horská túra z Pico Ruivo na Pico Arieiro

Kdo si chce na Madeiře užít horskou turistiku, může se vypravit na nejvyšší vrchol ostrova, kterým je Pico Ruivo (1862 m). S dalším vrcholem, Pico do Arieiro (1818 m) ho spojuje vysokohorská stezka, což jsou do sopečné horniny vytesané traverzy, strmá schodiště, tunely, skalní brány. Rozhodně si na tuto túru obujte pořádnou trekovou obuv. Chce to také mít dobrou fyzičku, protože vás čeká poměrně náročná cesta s velkým výškovým převýšením.

Nenechte si ujít výlet lodí za delfíny a velrybami

Při pobytu na Madeiře stojí za to si zaplatit výlet motorovou lodí na širý oceán a pozorovat přitom delfíny a velryby. Členové lodní posádky bývají v tomto ohledu erudovaní a umějí o těchto mořských savcích zajímavě vyprávět. Jednou z možností je přístav v Calhetě, odkud tyto lodě vyplouvají.

Zdroje: Getyourguide.com; Cestujtelevne.com, Wikimedia.org

Pokračovat ve čtení

Cestování

Tipy na výlet: Opravdu řádí v jihlavských katakombách duch? Můžete se sami přesvědčit!

Pod Jihlavou se nachází spletitá síť podzemních chodeb, která sama o sobě působí velmi tajemně. Čas od času však můžete zaslechnout i zprávu o tom, že se ve zdejších katakombách objevuje duch. Je na tom něco pravdy?

Publikováno

dne

Pod Jihlavou se nachází spletitá síť podzemních chodeb, která sama o sobě působí velmi tajemně. Čas od času však můžete zaslechnout i zprávu o tom, že se ve zdejších katakombách objevuje duch. Je na tom něco pravdy?

Chodby vzniklé před staletími

Vznik jihlavského podzemního labyrintu se datuje někam do 14. až 16. století. Dnes není úplně jasné, proč podzemní chodby vznikaly, ale předpokládá se, že si měšťané chtěli rozšiřovat svoje sklepy a úložné prostory a postupně tak vznikaly propojené chodby.

V následujících stoletích čekala jihlavská podzemí různé osudy. Někdy byla téměř zapomenuta, jindy si v nich našly své sídlo podivné existence, za války zase podzemí sloužilo jako kryt. Dnes je část jihlavských podzemních chodeb zpřístupněna veřejnosti.

Tajemná svítící chodba

Za zprávy o duchovi, který se v podzemí údajně vyskytuje, zřejmě může unikátní svítící chodba. Když do ní vstoupíte a zhasnete světla, zjistíte, že chodba září přízračným zeleným světlem. Někteří lidé dokonce tvrdí, že v této chodbě či v jejích konkrétních částech vnímají silné toky energií.

Zajímavé je, že tato chodba byla objevena až v 70. letech. Můžeme se tedy ptát, zda se v jihlavském podzemí nenachází nějaké další překvapení.

Ať už na podzemního ducha věříte či ne, v této chodbě na vás rozhodně čeká silná atmosféra, ze které vás možná bude trochu mrazit.

Výlet do Jihlavy

V jihlavském podzemí jsou zpřístupněny prohlídkové okruhy, na nichž mohou návštěvníci spolu s proškoleným průvodcem projít část labyrintu. Součástí prohlídky je například expozice věnovaná hornictví a dobývání stříbra a samozřejmě se návštěvníci podívají do zmíněné tajemné svítící chodby, která je největším lákadlem.

Vydejte se do Jihlavy vyzkoušet štěstí, třeba to budete právě vy, kdo ducha podzemí opravdu spatří.

Zdroj: dojihlavy.cz

Pokračovat ve čtení

Cestování

Vzhůru za zážitky: Hrad Bouzov

Dneska se společně vydáme na hrad, který je znám především pro to, že na něm bylo natočeno opravdu velké množství filmů a pohádek. Cílem naší cesty je Olomoucký kraj, v němž o zajímavá turistická místa není nouze, my však máme jasno a míříme na státní hrad Bouzov. Jaká je jeho historie a co v areálu můžete navštívit?

Publikováno

dne

Dneska se společně vydáme na hrad, který je znám především proto, že na něm bylo natočeno opravdu velké množství filmů a pohádek. Cílem naší cesty je Olomoucký kraj, v němž o zajímavá turistická místa není nouze, my však máme jasno a míříme na státní hrad Bouzov. Jaká je jeho historie a co v areálu můžete navštívit?

Rozhodnout se pro dovolenou v Olomouckém kraji rozhodně není špatný nápad. Svou rozmanitostí musí region uspokojit úplně každého, i toho nejnáročnějšího návštěvníka. V této části republiky můžeme navštívit třeba hory nebo historické a přírodní památky. 

Navíc jde zde spousta cyklostezek, na své si tedy přijdou i milovníci cyklistiky. Samozřejmě nesmíme zapomenout na hlavní město kraje, kterým je Olomouc. Tady se určitě zastavte na Horní náměstí, kde stojí sloup Nejsvětější trojice. Právě tato památka patří na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Pár faktů

První zmínky o hradu pochází z přelomu 13. a 14. století. Až do roku 1696 ho střídavě vlastnili příslušníci českých a moravských rodů, pak ho koupil Řád německých rytířů. Od roku 1945 už je hrad majetkem státu, navíc toto skvostné místo patří od konce 20. století mezi národní kulturní památky. Návštěvníci mají možnost zhlédnout různé obrazy, umělecké předměty, a také historický na míru vyrobený nábytek. 

Při slavnostních příležitostech, jakými je například zahájení a ukončení sezóny nebo hradní jarmark, můžou návštěvníci spatřit i dva funkční padací mosty a padací mříž. Hrad má speciální kouzlo a často se na něm konají různé akce, může se jednat o koncerty, divadelní představení či výstavy nebo svatby. Jedná se také o místo, které je velice oblíbené mezi filmovými režiséry.  

Prohlídkové okruhy

Návštěvníci si mohou vybrat ze šesti nabízených okruhů. Časová náročnost jednotlivých prohlídek je různá, záleží na tom, co chcete navštívit. V rámci základního okruhu uvidíte reprezentační prostory. Pokud se rozhodnete pro delší okruh, zamíříte i do obytných prostor.

Za návštěvu stojí i nejvyšší věž hradu, ze které se můžete pokochat nádhernými výhledy. Výstup na ni není náročný a stačí vám přibližně dvacet minut. Pro rodiny s dětmi předškolního věku si hrad připravil prohlídku s Ohnivcem, ta je však dostupná jen do konce září. Další variantou je procházka hradním příkopem nebo prohlídkový okruh, v němž hrad poznáte od sklepení až po půdu. U poslední možnosti je ale potřeba zakoupit lístek přes internet.

Vstupenky

Vzhledem k tomu, že hrad nabízí různé okruhy, není zde jednotná výše vstupného. Mezi zvýhodněné skupiny lidí patří studenti, děti, senioři či držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Pokud výlet plánujete předem, můžete si vstupenky zakoupit online, nicméně jde to jen do 24 hodin před prohlídkou. V klidu můžete zůstat i v případě, kdy online předprodej hlásí vyprodáno, ve většině případů je totiž možnost zakoupit vstupenky na místě.

Pohádky a filmy

Pokud jste se někdy dívali na televizi a měli pocit, že děj se odehrává na tomto hradě, mohla to být klidně pravda. Celkem se zde totiž natočilo 34 filmů a pohádek a filmaři se sem vrací velice rádi. Už v roce 1959 zde vznikala první pohádka s názvem O medvědu Ondřejovi, z dalších známých pohádek lze vyjmenovat Rumplcimprcampr, Království potoků nebo třeba Dvanáct měsíčků. A to rozhodně není vše. 

Tak hurá na cestu, tohle místo za návštěvu rozhodně stojí!

Zdroj: olkraj.cz, hrad-bouzov.cz

Pokračovat ve čtení

Oblíbené