Templáři a jejich poklady. V Česku se jich podle legend nachází více než dost

Chudí spolubojovníci Krista a Šalomounova chrámu, známí především jako templářští rytíři, byli vojenský řád katolické víry a jeden z nejdůležitějších vojenských řádů v západním křesťanství. Byli založeni v roce 1118 na ochranu poutníků na cestě do Jeruzaléma. Jejich hlavní stanoviště se nacházelo na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Existovali téměř dvě století. Ať už byl jejich osud jakýkoliv, jaké stopy po sobě zanechali v České republice?

Historické prameny 

Podle historických záznamů dorazili templáři do Českého království (součásti Svaté říše římské) kolem roku 1232, alespoň podle Hájkovy kroniky a několika dalších dobových pramenů. Například se dochoval záznam ve francouzském jazyce z roku 1241, který jmenuje konkrétního templářského mistra, jenž měl na starosti operace řádu v Čechách.

V té době byly také založeny některé z hlavních templářských komendrů (tj. opevněných klášterů). Jeden v Čejkovicích, další u kostela sv. Vavřince v Praze a třetí v podobě hradu Templštejn, který templáři postavili.

Po celou dobu svého působení se řád těšil zejména patronátu Václava I. zvaného Jednooký, který byl českým králem v letech 1230 až 1253. Jeho podpora jim pomohla vybudovat si v regionu silné postavení a získali rozsáhlé majetky včetně vesnic, kostelů a pozemků. Ať už to bylo jakkoli, po obviněních a zatýkacích rozkazech francouzského krále Filipa z roku 1305, byli templáři zrušeni. Stejně tak i navzdory neochotě tehdejšího českého krále Václava II. je podporovat, templáři nakonec oficiálně zmizeli z Čech. Zanechali však po sobě celou říši záhad…

Komtur Ekko – Velitel templářských rytířů v Českých zemích

Nejvýznamnějším českým templářem je rytíř jménem Ekko. Nevíme ani, zda „Ekko“ bylo jeho skutečné jméno, ale jistě to byl titul, kterým byl oslovován v dopisech, díky nimž ho známe. První zmínka o něm je v písemném dokumentu z roku 1292 jako o veliteli čejkovického velitelství a poté v roce 1302 jako o zemském templářském veliteli pro české, moravské a rakouské země.

Víme, že Ekko byl velmi blízký králi Václavu II., pravděpodobně mu sloužil jako jakýsi poradce. Bohužel, tím naše znalosti končí. Ekko byl velmi záhadný muž. Ani se doopravdy neví, v čem králi radil, ale historické prameny jeho významnou přítomnost u královského dvora potvrzují. Po vydání papežské buly Vox in excelso z roku 1312, která rozpustila řád, Ekko mizí ze všech záznamů.

Záhady templářských pokladů 

Hrad Blatná leží 95 kilometrů jižně od Prahy a podle legendy byl založen templářským řádem kolem roku 1235, kdy byl hrad poprvé písemně zmíněn (I toto místo je spojováno s komuturem Ekkem). Údajně templáři ukryli v jeho zdech obrovský poklad, když opouštěli zemi. Místo označili tajnými symboly a nápisy, jak bylo jejich tradicí, a klíč k pokladu je údajně zobrazen na malbě na zdi jedné z komnat.

Podle místní legendy poklad hledalo mnoho zájemců, ale nic nenašli. Až hradní písař rozluštil tajemné kódy. Poklepal na zeď za jedním z obrazů a zjistil, že je dutá. Vstoupil do tajného výklenku a v něm našel zmiňovaný poklad. Ani písař, ani poklad už nikdy nebyli spatřeni, ve zdi zůstala jen díra a v dutině za ní jen pár mincí. Obraz byl poté přetřen, takže i přesný vstupní bod se časem ztratil.

Město Dačice a Kamenná ruka

Další legendy jsou spojovány s Dačicemi – městem na hranici jižních Čech a Moravy. Stojí zde Starý hrad Dačice s erbem Albrechta Krajíře z Krajků. Legenda praví, že palác kdysi obývali templáři a že ve sklepě byla zazděna kamenná ruka ukazující na skrytý poklad.

Během třicetileté války (1618-1648) dorazil do Dačic oddíl Švédů a pobýval zde několik dní. Jeden ze švédských velitelů se na hradě ubytoval, čímž hrad chránil před rabováním a pustošením ze strany neukázněných vojáků. Kapitán se k místním obyvatelům vždy choval laskavě. Za to si ho všichni vážili.

Večer před svým odjezdem si kapitán jako obvykle vyprávěl s dětmi správce, když mu jedno z dětí onu legendu o kamenné ruce. Kapitán, velice zaujat oním příběhem, se otce dítěte zeptal na kamennou ruku a bylo mu řečeno, že ji templáři kdysi dávno zastavili cihlami, protože ukazuje na jejich skrytý poklad. Kapitán se zeptal, zda by poklad byl jeho, kdyby ho našel.

Správce odpověděl: „Můj předek kopal hluboko a nic nenašel; vy najdete ještě méně – o zazděném pokladu se tu nemluví, spíše se říká, že je prokletý.“

Záhada zmizelého kapitána

Kapitánovi to nedalo a odešel do sklepa, prozkoumal podzemní místnosti a povolal několik vojáků na pomoc s výkopy. Na to brzy zeď prolomili  a odhalili výklenek, kde ležela plechová rakev. V ní našli ostatky lidského těla spolu s cennými předměty.

Bylo nalezeno značné množství starobylých, zcela neznámých dukátů, které kapitán rozdal částečně vojákům a částečně správcovým dětem. Našel také velký řetěz s křížem, který dal správcově ženě. Pro sebe si nechal tři velké knihy se vzácnými malbami, stříbrnou zbroj s helmou a drahocenný meč. Z hradu se vystěhoval a od té doby o něm nikdo nikdy neslyšel.

V České republice podle historických záznamů a legend, existují další místa, která jsou spojována s templáři a skrytými poklady. Ty jsou stále  v zájmu hledačů pokladů. Přidáte se k nim?

Zdroje: BARBER, M. Letters from the East : crusaders, pilgrims and settlers in the 12th-13th centuries, CERRINIOVÁ, S. Templářská revoluce: ztracený příběh z 12. století