Špatné dětství bez žádných následků? Studie ukazuje, jak nás mohou gorily naučit odolnosti i přes nepřízeň osudu

Většina živočišných druhů se v dospělosti potýká s celou řadou problémů, pokud je v dětství potká něco traumatizujícího. Výzkumníci z Dian Fossey Gorilla Fund společně s Michiganskou univerzitou analyzovali 55 let trvající databázi života goril. Odhalili něco fascinujícího. Mladé gorily, které v raném věku například přišly o rodiče, netrpěly v dospělosti žádnými problémy. Jak se jim to povedlo?

Stejně jako lidé, i gorily žijí dlouho a mají malý počet potomků, do kterých intenzivně investují čas i zdroje. To z nich dělá dobrý srovnávací zvířecí model pro pochopení důsledků nepříznivých událostí v raném věku i u lidí. Vědci zkoumali údaje o 253 volně žijících gorilách horských z Národního parku Volcanoes ve Rwandě.

U lidí se špatné dětství může odrazit v psychických problémech, kratší délce života nebo v celé řadě zdravotních komplikací. Velká řada proměnných u lidí výrazně ovlivňuje zjištění, zda třeba rakovina nebo předčasná smrt měla kořeny v raném věku jako takovém. Nebo zda na to měla vliv kultura, společnost či jiné faktory.

„Když se podíváte na zvířata, odstraníte velkou část variability, kterou máme u lidí. Například všechny gorily se stravují podobně, všechny mají v rámci svého každodenního života dostatek pohybu. Nemají možnost se zapojit do chování s negativními zdravotními důsledky, jako je kouření,“ tvrdí doktorka Robin Morrisonová, výzkumná pracovnice Dian Fossey Gorilla Fund a hlavní autorka studie.

Nepříznivé události v raném věku

Studie pro své účely vytvořila šest různých typů nepříznivých událostí. Ztráta otce nebo matky, zkušenost se smrtí člena skupiny v důsledku infanticidy (záměrné usmrcení), nestabilita sociální skupiny, málo vrstevníků v sociální skupině a konkurenční sourozenec s malým věkovým rozdílem. Vědci sledovali, co se stane, když gorila nezaznamená žádnou, jednu, dvě nebo tři či více nežádoucích příhod.

Zjistili, že čím více těchto nepříznivých událostí gorily zažily před šestým rokem života, tím větší byla pravděpodobnost, že jako mladé zemřou. Pokud gorily i přes nepříznivé události přežily do 6 let, nezkrátil se jim život.

Ve skutečnosti byl dokonce pozorován pravý opak! Gorily vystavené raným nepříznivým událostem, které přežily, měly o 70 procent nižší úmrtnost v průběhu dospělosti. Byl zde vysloven předpoklad, že pouze nejsilnější jedinci byli schopni tyto zkušenosti v raném věku překonat.

Síla sociální skupiny

Vědci mají několik teorií, proč jsou gorily horské tak odolné. Mají totiž velmi úzkou sociální skupinu. Pokud mladá gorila ztratí matku, nestane se ve skutečnosti izolovanější: ostatní gorily zaplní mezeru a přijmou ji mezi sebe.

„Mládě po ztrátě matky skutečně tráví více času v blízkosti ostatních goril, a to zejména nejvýše postaveného dospělého samce.Tato silná vazba umí v kritickém období poskytnout dostatečnou oporu a ochranu. Něco podobného bylo prokázáno i u lidí. Kvalita našich sociálních vztahů je velmi důležitým prediktorem našeho zdraví a dlouhověkosti. V některých případech dokonce i důležitější než genetika nebo životní styl,“ říká Morrisonová.

Další teorie spočívá i ve faktu, že gorily horské žijí v prostředí bohatém na zdroje. Nemají moc konkurentů nebo predátorů. Gorily mnohem snadněji zpracují nepříznivé události, když se nemusí stresovat s hledáním potravy nebo bojovat o život.

Tato překvapivá zjištění vyvolávají důležité otázky o biologických kořenech citlivosti na rané zkušenosti a o ochranných mechanismech přispívajících k odolnosti.

Zdroj: Dian Fossey Gorilla Fund, gorillafund.org, BBC