Skutečný trosečník: Strhující příběh muže, který se stal předlohou pro Robinsona Crusoe

Už jste si někdy pokládali otázku, zdali za románovou postavou Robinsona Crusoea nemůže stát reálný příběh, kterým se spisovatel Defoe inspiroval? V tom případě se připravte, jelikož se vydáme po stopách Alexandra Selkirka, námořníka, jehož vyhnanství inspirovalo jedno z největších literárních děl, co svět zná.

Zapomeňte na Crusoa, seznamte se se Selkirkem!

Představte si drsného, skotského námořníka, rebela s bouřlivou povahou, jenž se v roce 1704 ocitne v hluboké při se svým kapitánem. Je možné, že hádka natolik eskaluje, že Selkirk, ve vzteku vyštěkne něco ve smyslu, že raději zůstane sám na opuštěném ostrově, než by dál snášel kapitánovu tyranii. Tak se i stalo. Nevyzpytatelný osud si vybral svůj směr a Alexandr Selkirk byl vysazen na neosídlený ostrov Juan Fernández, stovky kilometrů od pobřeží Chile.

Čtyři roky v divočině byly zkouškou lidské vůle

Zatímco Robinson Crusoe strávil na svém ostrově 28 let, Selkirkova anabáze trvala „jen“ čtyři roky a čtyři měsíce. Ale nebyly to vůbec lehké roky. Představte si naprostou izolaci, ticho přerušované jen šuměním větru a vln, boj o přežití s divokou zvěří, shánění potravy a neustálou hrozbu osamělosti, která sžírá duši.

Selkirk se stal mistrem improvizace. Lovil kozy, stavěl si primitivní obydlí a učil se přežít jen s tím, co mu poskytla příroda. Jeho jedinou společností byly divoké kočky a krysy, se kterými si údajně vybudoval bizarní vztah.

Návrat do civilizace a zrod legendy

Když byl Selkirk v roce 1709 konečně zachráněn, byl z něj jiný člověk. Oblečený do kozích kůží, s dlouhými vlasy a plnovousem, zvyklý na ticho a samotu, měl potíže se znovu přizpůsobit civilizovanému světu. Jeho příběh se však rychle rozšířil a stal se senzací. Stal se inspirací pro pamflety, novinové články a divadelní hry. A právě zde vstupuje na scénu Daniel Defoe.

Defoe a tajemství Crusoa

Předpokládá se, že Daniel Defoe, renomovaný anglický spisovatel, se setkal se Selkirkem a byl fascinován jeho příběhem. Ať už přímo, nebo prostřednictvím zpráv a svědectví, Defoeho mysl byla zjevně uchvácena ideou osamělého trosečníka. V roce 1719 vydal své nesmrtelné dílo „Život a neobyčejná dobrodružství Robinsona Crusoa“, které se okamžitě stalo bestsellerem a ovlivnilo generace čtenářů.

Defoe si sice dovolil literární svobodu. Změnil jméno, místo děje (Crusoe ztroskotal u břehů Venezuely) a přidal postavu Pátka, aby zmírnil drsnou samotu. Základní premisa přežití na pustém ostrově, vynalézavost a boj s přírodou, to vše ale bylo inspirováno Selkirkovým skutečným osudem.

Tajemství přetrvává…

Dodnes se vedou debaty o tom, nakolik se Defoe opíral o Selkirkův příběh. Byl to jen jeden z mnoha zdrojů, nebo byl Selkirk hlavním pilířem Crusoovy postavy? Ať tak či onak, je nepopiratelné, že bez Alexandra Selkirka by Robinson Crusoe, jak ho známe, možná nikdy nevznikl.

Příběh Alexandra Selkirka je tak víc než jen zajímavá historická poznámka. Je to připomínka, že i v těch nejneuvěřitelnějších fikcích se často skrývá zrnko pravdy. A že tajuplné příběhy o přežití a lidské odolnosti jsou stejně fascinující dnes, stejně jako byly před stovkami let.

Zdroje: Wikipedia, britannica.com, Český rozhlas