Psychologický jev o lidském chování v davu byl popsán v reakci na lživý článek otištěný v The New York Times

Psal se rok 1964 a barmanka Kitty Genovese se vracela domů, kam ale již nikdy nedorazila. Byla totiž znásilněna, pobodána a při převozu do nemocnice zemřela. Její jméno ale nebylo zapomenuto a příběh Kitty Genovese posloužil jako impuls ke zkoumání psychologického jevu zvaného efekt přihlížejícího.

Případ Kitty Genovese: Událost, která spustila vlnu zájmu o lidskou pasivitu

13. březen 1964 se pro Kitty Genovese proměnil v noční můru, neboť když se nad ránem vracela domů, vyhlédl si ji na pohled spořádaný muž Winston Moseley – ženatý otec tří dětí. Kitty Genovese sadisticky bodal lovecký nožem, znásilnil a ještě okradl. Přestože Kitty Genovese našla její sousedka a zavolala ji pomoc, mladá žena během převozu do nemocnice zemřela. 

Článek v The New York Times

Protože tento hrůzný čin se odehrál v newyorské čtvrti, která je plná činžovních domů, dva týdny po události byl v The New York Times otištěn článek, v němž bylo uvedeno, že vraždě Kitty Genovese přihlíželo 38 lidí, ale nikdo z nich nezasáhl ani ženě nepomohl.

Tato reportáž ale nebyla zcela pravdivá. Lidé, kteří slyšeli křik a stali se svědky Moseleyho útoku, se snažili dovolat na policii, ale v té době ještě neexistovala tísňová linka. Jeden muž dokonce na vraha křičel, ať nechá ženu na pokoji a vyděsil ho. Kitty se tak odpotácela směrem ke svému domu, ale cestou omdlela a poté ji našla již zmíněná sousedka, která se ji snažila pomoci. 

Po 40 letech byla pravdivost článku zpochybněna

Jak to tedy tehdy skutečně bylo? V roce 2004 byl v The New York Times publikován článek, jenž zpochybňoval, že by situaci skutečně nečinně přihlíželo 38 náhodných svědků. Pro toto tvrzení totiž skutečně neexistují žádné důkazy ani podklady. Nicméně vražda Kitty Genovese posloužila dvojici psychologů jako impuls ke zkoumání lidského chování v krizových situacích. Dodnes je proto jméno Kitty Genovese spojeno s takzvaným efektem přihlížejícího či chcete-li bystander efektem. 

Psychologické mechanismy, které způsobují efekt přihlížejícího

Díky sérii pokusů bylo odhaleno, že čím více lidí přihlíží nějaké události, která vyžaduje okamžitý zásah někoho z nich, tím je šance na pomoc nižší. Na vině jsou zejména pluralistická ignorance a rozptýlení zodpovědnosti. Proč byste měli zasahovat právě vy, když může zasáhnout kdokoliv z davu? Protože si tuto otázku položí většina přítomných, málokdy se najde někdo, kdo aktivně zasáhne a situaci začne řešit. 

Postavte se krizové situaci čelem

Naštěstí existují spolehlivé způsoby, jak efekt přihlížejícího narušit. Vyžadují ovšem něco, na co si většina přítomných netroufne – aktivitu. Jakmile jeden z přihlížejících vezme situaci do svých rukou a začne ukazovat prstem na ostatní a rozdávat jim úkoly, zapojí se a s řešením krizové situace pomohou. 

Dokážete se tímto aktivním jedincem v případě potřeby stát právě vy?

Zdroje: Wikipedia, Denik.cz, SimplyPsychology