Možná se blíží doba, kdy na baleném čerstvém nebo mraženém mase najdeme ostrá varování před jeho škodlivostí a negativním dopadem na lidské zdraví a ekologii. Jedna britská studie, publikovaná v časopise Appetite, totiž naznačila, že se jedná o poměrně účinné opatření. V čem tkví jeho podstata?

Chovat dobytek znamená ničit přírodu

Obecně se už ví, že chov hospodářského dobytka, zejména krav, přispívá ke zhoršování životního prostředí. Podle zprávy publikované Organizací pro výživu a zemědělství OSN (FAO) totiž chovy těchto zvířat produkují více emisí skleníkových plynů než doprava, a to až o 18 %. Jsou také zdrojem znečišťování vody a poškozování půdy.

Lidská společnost zažívá stále větší prosperitu v porovnání s minulostí, což se promítá do zvyšující se spotřeby masa a mléčných produktů. Je předpoklad, že globální produkce masa vzroste na 465 milionů tun v roce 2050 oproti 229 milionům tun v letech 1999 až 2001. Jenže živočišná výroba vytváří až 65 % z celkového celosvětového množství emisí oxidu dusíku, jenž se uvolňuje hlavně z hnoje a který je škodlivější než CO₂.

Maso jako symbol luxusu

Ačkoliv výživoví odborníci široké veřejnosti představují nezdravost konzumace většího množství masa, kus pořádné flákoty na talíři je stále pro mnoho lidí zdrojem gastronomického zážitku z jídla, naplnění žaludku a symbolem toho, že na to přece mají. Nebudou se krmit vařenou čočkou nebo cizrnou, když si mohou bez problémů koupit kilogram hovězího zadního. A čím častěji, tím lépe.

Konzumace masa a civilizační choroby

Nadměrná konzumace masa vede ke vzniku civilizačních chorob. Jestliže budete mít maso na stole každý den, zaděláváte si na zdravotní problémy způsobené dnou, kornatěním tepen, mrtvicí a kardiovaskulárním onemocněním. Z výživového hlediska zcela postačí si dát maso maximálně dvakrát za týden.

Výzkum Durhamské univerzity

Vědci z univerzity v Durhamu zjistili, že štítky, které obsahují grafický obrázek na cigeretách varující před impotencí, srdečními chorobami či rakovinou plic, omezily jejich spotřebu. Podobného výsledku by rádi docílili i u konzumace masa. To by mohlo mít příznivý dopad na budoucnost planety Země.

Podle nedávného průzkumu YouGov se 72 % obyvatel Spojeného království považuje za konzumenty masa. Výbor pro změnu klimatu (CCC), který radí vládě ohledně jejího cíle nulových emisí, však uvedl, že Spojené království musí snížit spotřebu masa o 20 % do roku 2030 a o 50 % do roku 2050, aby je splnilo.

Docílit toho by šlo i pomocí varování o jeho škodlivosti pomocí štítků na balení masa. Výzkum provedený odborníky z Durhamské univerzity totiž ukázal, že jako nejúčinnější se projevilo varování milovníků masa před pandemií, která by v důsledku konzumace masa mohla vzniknout. Tito lidé snížili svůj výběr masných produktů až o 10 %. Zdravotní varování snížila výběr o 8,8 % a varování před zhoršením klimatu snížila výběr masa o 7,4 %.

Jak by se vám líbil balíček čerstvého masa s obrázkem varujícím před vznikem pandemie? Měl by pozitivní dopad na to, že byste svou spotřebu masných produktů omezili?

Zdroj: Theguardian.com, Is.muni.cz, Enviweb.cz

Známý britský odborník na krokodýly Adam Britton se přiznal k obvinění z týrání a sexuálního zneužívání psů. Videa s těmito brutálními incidenty anonymně zveřejňoval na internetu od roku 2014. Jako zoolog pracoval pro BBC nebo National Geographic.

Nejvyšší soud v Austrálii v pondělí 25. října 2023 projednával bezesporu ohavný zločin britského zoologa Adama Brittona. Žalobci ho obvinili z více jak 60 činů: mučení, znásilnění a zabití štěňat a dospělých psů. Vzhledem k právu na spravedlivý soud bylo jeho jméno pro veřejnost dříve neznámé.

Mnohá z podrobností onoho zločinu byla natolik odpudivá, že soud raději vyzval nižší soudní úředníky a další zúčastněné, aby v případě potřeby opustili soudní síň. Předseda soudu Michael Grant se obával, že by celá situace mohla být pro slabší povahy neúnosnou.

„Byla to má f-k toys.“

Činu se dopouštěl na svých mazlíčcích, ale sháněl je také u ostatních majitelů nebo útulků. Nejčastěji jsou zmiňovaní jeho dva bílí švýcarští ovčáci Ursa a Bolt, kteří byli jeho pravděpodobně první oběti, jak uvedl Daily Mail.

Často využíval internetovou australskou platformu Gumtree, kde lidé hledali pro svá zvířata nového majitele. Například z důvodů cestování nebo pracovních povinností. Pokud se na Brittona zpětně obrátili s žádostí o aktuální informace, vyprávěl falešné příběhy nebo zasílal staré fotografie.

Ze 42 psů jich uhynulo 39

Zvířata týral v přepravním kontejneru na svém pozemku v McMinns Lagoon, který byl vybaven nahrávacím zařízením. U soudu padlo několikrát označení mučírna. Videa získali z internetu, kde se s nimi Adam Britton chlubil nejméně od roku 2014.

Vše vydával pod pseudonymem, který zněl Monster nebo Cerberus. S ostatními uživateli diskutoval o bestialitě, týrání zvířat, pořizování psů a metodách likvidace jejich těl.

Dle informací uvedených na New York Post je z videí patrný sadistický sexuální zájem o zvířata. Mezi 17. listopadem 2020 a 22. dubnem 2022 zneužil 42 psů různých plemen a věku. Po mučení a sexuálním zneužití je většinou zabil. Podařil se prokázat úhyn 39 jedinců. Během soudu o zvířatech mluvil jako o f-k toys.

Prohlídka Brittonova notebooku dále odhalila 15 souborů o zneužívání dětí získaných online. Zajištěný materiál zahrnoval i batolata, která byla vystavena děsivým činům.

Zatčení proběhlo v roce 2022 na základě videí. Od té doby je ve vazbě. Další soud má probíhat v prosinci 2023. Předpokládá se, že už zde bude znám rozsudek.

Manželka si okamžitě změnila příjmení

Jeho manželka Erin je z celé situace zděšená a hned jak to bylo možné, změnila si příjmení. Chtěla se od svého manžela co nejvíce distancovat. Nic nenasvědčuje tomu, že by o jeho zájmu v týrání zvířat věděla nebo mu jakkoli pomáhala. Profesí je bioložka. Manželství trvalo nejméně 15 let.

Adam Britton vyrost v anglickém West Yorkshiru a před více jak 20 lety se přestěhoval do Austrálie, ale pracoval s krokodýly.

Jednapadesátiletý muž získal doktorát ze zoologie. Díky svým odborným znalostem si vybudoval celosvětový ohlas, zastával akademickou pozici na australské Univerzitě Charlese Darwina. Dokonce spolupracoval i s Davidem Attenboroughem.

Zdroj: BBC, Daily Mail, New York Post

Neskutečnou radost teď musí mít rodiče malého Martínka, jehož léčba bude stát 100 milionů korun. Ano, sto milionů korun, které se podařilo díky lidem vybrat během pouhých několika dní.

Martínek je dvouletý chlapeček, který trpí vzácnou genetickou nemocí – syndromem AADC. Pomůže mu jedině genová terapie, kdy ale není jisté, jestli bude výsledek opravdový takový, jaký se očekává. Nic to ale nemění na tom, že lidé z celé České republiky začali posílat peníze jako o život.

Influenceři rozpoutali vlnu solidarity

Mohou za to především sociální sítě a influenceři, kteří začali sdílet jeho příběh na svým účtech. Především Nikol Leitgeb, která každou první neděli v měsíci vyhlašuje sbírku pro jednu vybranou rodinu a protlačuje ji všude, kam se podíváte. 

Tentokrát se k ní připojil například zpěvák Marek Ztracený nebo moderátor Leoš Mareš. Jsou to lidé, kteří mají na instagramu několik desítek či stovek sledujících a po jejich prosbě bylo vidět, že na to lidé slyší a příběh malého Martínka jim není lhostejný. 

Vybraná částka předčila očekávání

V úterý ráno už bylo na kontě Donio sbírky pro Martínka více než 100 milionů, které rodina na léčbu potřebuje. Lidé ale posílají peníze nadále, v 8:35 již na účtě bylo o 5 milionů více, než rodina potřebuje. Nejen celebrity, ale také obyčejní lidé na sociální sítích sdílejí příběh malého chlapce, kterému může pomoci jen takto drahá léčba.

Vzácným onemocněním trpí pouze 120 lidí na celém světě a genová terapie je velice nákladná. Syndrom způsobuje nedostatečná produkce enzymu AADC – má vliv na fungování neurotransmiterů. Pacienti mají neurologické i další problémy, které mají obrovský vliv na jejich život. 

Chlapeček má naději na nový a plnohodnotný život

Pojišťovna léčbu bohužel neproplácí a rodiče Martínka se tak obrátili na portál Donio. K 26. září se připojilo již více než 220 tisíc dárců, kteří na konto Martínka poslali více než 105 milionů korun. Sama Nikol Leitgeb nemůže uvěřit, že se tomu opravdu děje a s rodiči chlapce je v kontaktu. 

„Neuměla jsem si představit situaci, ve které se Martínkova rodina nachází. Chlapeček nemá času nazbyt, lék existuje, ale není akreditovaný u nás, pojišťovna nemá jak léčbu proplatit. Jediná možnost – poprosit lidi o 100 milionů. My Češi jsme ale zvyklí pomáhat. Přispívat na sbírky už je pro spoustu z nás samozřejmost, stačilo se jen v jednu chvíli soustředit na jednu konkrétní sbírku. Pořád doufám, že se připojí nějaká větší firma nebo někdo, kdo může uvolnit větší množství peněz. Opět se mi zdá, že se nejvíc snaží ti, co mají sami málo,“ řekla pro Super.cz.

Český národ se tak ukázal v nejlepším světle a opět prokázal, že má ve zvyku pomáhat druhým. Živým příkladem je právě Martínek.

Zdroj: Super, Novinky