Plod Havlovy amnestie? Duo Kutílek-Kott zmařilo za den čtyři životy

Pouhé tři dny po zvolení do úřadu vyhlásil nový prezident Československa Václav Havel amnestii nemající obdoby. Z 31 000 uvězněných se na svobodu dostaly dvě třetiny. V některých případech měl tento krok pro nevinné lidi fatální následky.

Už na první pohled je zřejmé, že za 72 hodin nelze prověřit přes dvacet tisíc spisů. Havel snad chtěl napravit křivdy komunistického režimu, což se zčásti podařilo, ale živelné propouštění přinášelo také mnoho hořkých plodů. Na svobodu se například dostali dva muži a už po čtyřech měsících měli na kontě pět mrtvých.

Slušní hoši

Byli předurčeni k úspěchu. Jak Michael Kutílek (*1951), tak Josef Kott (*1957) pocházeli ze spořádaných plzeňských rodin. Měli umělecké a sportovní zájmy. Kott se stal vojákem z povolání v hodnosti poručíka a dokonce postoupil do řad ministerstva vnitra, kde působil jako člen užší ochranky prezidenta Gustáva Husáka.

Oba ale také trápila chorobná kleptománie. Kott si nedovoleně přisvojoval vojenský materiál, Kutílek okrádal spolužáky. První byl propuštěn z ministerstva a vrátil se do řad armády, druhý skončil ve výchovném zařízení pro mladistvé. Delikty ovšem narůstaly. Kott byl nakonec od ČSLA vyhozen, zbortil se jeho soukromý život a po dvou rozvodech skončil ve věznici Minkovice u Liberce, kde se setkal s Kutílkem.

Budeme zabijáci!

Pracovní náplní nápravného zařízení Minkovice byla výroba exportních lustrů a nad nimi ti dva plánovali, co budou dělat na svobodě. Protože zde byli častými „hosty“ političtí vězni, domnívají se někteří experti, že tato dvojice zlodějíčků proplula na svobodu na základě zmíněné amnestie právě díky místu, kde si odpykávali trest.

Kott opustil brány vězení už 6. ledna, Kutílek ho následoval 1. března. Když se setkali, začal Kutílek osnovat způsob, jak „podnikat“. Budou nájemnými vrahy.

K tomu ovšem potřebovali zbraň. Kott před zatčením pracoval v podniku Stavební stroje v Nýřanech a leccos o zdejším provozu věděl. Při své činnosti u ministerstva vnitra si pro „strýčka Příhodu“ ukradl policejní uniformu (samozřejmě ještě předrevoluční) a hodlal ji nyní využít.

V noci na 2. května 1990 přijeli s Kutílkem do Nýřan a „policista“ Kott vyzval strážného ke kontrole zbraně, k níž opravdu jednou za čas docházelo. Když však oznámil nedostatky v užívání a chtěl pistoli strážnému bez jakéhokoli potvrzení odebrat, nastala rvačka a padl výstřel. První mrtvý na krátké cestě ležel na zemi nýřanské strážnice.

Vražedné orgie

Oba muži nasedají do své Tatry 613 a míří na Zbiroh. Do cesty se jim dostanou dvě šestnáctileté stopařky. S nimi Kott a Kutílek zamíří na lesní cestu u obce Líšná; tady se Dita Dubská a Sylvie Landová musejí svléknout, obléknout a poté jsou jejich těla poseta 57 bodnými ranami. Hrůzné je, že dívky nebyly zabity zároveň, takže jedna musela sledovat, co ji v následujících minutách čeká.

Podle polyamorfního psychopata Kutílka šlo o rituální satanistickou vraždu, díky níž nabydou pachatelé energii a dostane se jim ochrany. Sadistický Kott zase podle některých výpovědí cítil nenávist k ženám a zabitím dívek si vyvažoval svůj komplex.

Další cesta vedla zpět do Plzně, kde chtěli oba vrazi usmrtit vytipovanou ženu. Tentokrát mělo jít už o ryze loupežný motiv. Jenže u dotyčné probíhala oslava a velký počet lidí v bytě nutil Kotta s Kutílkem změnit plán. Proto si zastavili taxi a nechali se odvézt k motelu Tři sudy u Kařezu blízko Rokycan. Tady taxiáře zabili, aby v jeho peněžence našli pouhých 1000 Kčs.

Osudné autíčko

Frustrovaný Kott podle svědectví Kutílka chtěl zastřelit nedaleko jdoucí mladý pár, ale jeho partner mu v tom zabránil. Došlo k hádce a poté poslednímu útoku. Na parkovišti u motelu, opět za využití uniformy, vytáhli z kabiny kamionu pod záminkou špatného parkování britského šoféra a poté ho jeden z dvojice střelil do hlavy. Kott mu pak sebral malý model autíčka s nápisem CAMEL. Rozpory mezi zabijáky eskalovaly – Kott tvrdil, že mu Kutílek v případě přiznání či prozrazení hrozil násilím na členech jeho rodiny.

Ač to zní neuvěřitelně, řidič těžké zranění přežil a poskytl cennou informaci, že na něj zaútočili policisté. Skutečná policie už šetřila nýřanskou vraždu a dala si ji do souvislosti někdejší Kottovu přítomnost v podniku. Když dorazili do bytu Kottovy exmanželky, našli u jeho dcery zmíněné autíčko. Bylo jasné, kdo je pachatelem a zakrátko Kott i s Kutílkem seděli ve vyšetřovací vazbě.

Diletantství nebo pochybení?

Oba zadržení vyšetřovatelům nic neulehčili. Házeli vinu jeden na druhého: Kott tvrdil, že u vražd vůbec nebyl, Kutílek zase říkal, že mu jeho kumpán vyčítal malou agresivitu. Nakonec při prvním soudním řízení dostal Kutílek 25 let a Kott doživotí. Případ ovšem provázely zjevné nedostatky, chyby až hrubé omyly, takže se táhl k velkému pobouření zejména pozůstalých zavražděných dívek až do roku 1995, kdy byli oba vrazi posazeni za mříže na doživotí.

Během této etapy se provalila ještě jedna vražda, kterou měl na svědomí samotný Kutílek. V dubnu 1990 byl při obhlížení případných cílů napaden opilým mladíkem a po potyčce ho bodl do hrudníku. Pokud se celý případ odehrál podle Kutílkova tvrzení, jednalo se tentokrát o hraniční případ sebeobrany. Zjevné ovšem bylo, že pachatel nikomu případ nenahlásil.

Epilog

Kutílek ve vězení prošel „očistnými rituály“ a někdy kolem roku 2015 začal tvrdit, že jediným vrahem je jen a pouze on. Zda šlo o přiznání nebo účelové prohlášení těžko ověřit, protože v roce 2017 ve vězení zemřel.

Kott toho využil a začal usilovat o obnovu procesu, což mu Plzeňský krajský soud v roce 2022 zamítl. Jak uvedla s úsměvem jeho advokátka Andrea Janková, hodlá se svým klientem hnát celou věc až k Ústavnímu soudu. Jako zásadní průlom uvádějí svědectví Kottova synovce, jenž měl být skrytým svědkem manipulace ze strany Kutílka.

Kolem případu se rovněž strhla velká mediální smršť. Protože už se k životu pozvolna probouzel bulvár, objevily se spekulace, zda dvojice nenavázala v Minkovicích dokonce homosexuální vztah, ale ani jeden se na toto téma nikdy nevyjádřil. Jisté bylo jen jedno: starší Kutílek měl na Kotta značný vliv a iniciativa k vraždám vzešla nepochybně od něj.

Od první vraždy po postřelení britského řidiče uteklo pouhých 26 hodin. V tomto případě představa, že se lidé propuštění na základě amnestie na svobodu chopí nové šance, dostala poměrně zrůdné obrysy.

Zdroje: CNN Prima News, iDnes, Bez Lítosti, Novinky, Deník