O Janu Husovi trochu jinak. Svůj vzor v něm spatřoval i Mussolini

Protagonisty této zvláštní „korelace“ jsou dvě známé postavy: Benito Mussolini a Jan Hus. První byl jednou z hlavních postav italských politických a sociálních dějin v první polovině 20. století. Druhý byl český náboženský reformátor a teolog, který hluboce ovlivnil dějiny Česka v 15. století. Ačkoli jsou tyto dvě osobnosti a jejich historické události známy většině lidí, ať už v Itálii nebo v Čechách, velice málo je známé, že v mladém věku budoucí fašistický vůdce věnoval Janu Husovi knižní dílo s názvem “Giovanni Hus. Il veridico” (Jan Hus. Hlasatel pravdy) vydané v roce 1913.

Benito Mussolini a „kacíř“

Benito Mussolini je jedním z nejznámějších diktátorů 20. století. V českém prostředí je obecná znalost o něm zaměřena téměř výhradně na jeho činnost až od druhé poloviny 30. let. Jeho vztah k českým zemím před jeho nástupem k moci v roce 1922 je pak věcí ne zcela známou. V prvním desetiletí 20. století byl Mussolini jako bojovník Socialistické strany a vášnivý politický novinář prostoupen hlubokým antiklerikálním cítění.  To neváhal projevovat ve všech svých spisech.

Jan Hus mu nabídl ideální model, ze kterého mohl čerpat inspiraci. Tato inspirace mu dala volný průchod antiklerikálním myšlenkám a možnost odsuzovat rozšířenou korupci uvnitř římské církve, a to jak ve středověku, tak i v Mussoliniho éře.

Stejný pseudonym, který autor používal k podepisování svých článků – „pravý kacíř“ – zdůrazňuje jistou úctu, kterou choval k Čechům. Příležitost k napsání knihy dala Mussolinimu Mezinárodní konference svobodného myšlení, která se měla konat v Praze v roce 1915 u příležitosti 500. výročí Husovy smrti.

V rámci příprav na tuto událost mladý Benito udržoval úzké kontakty s Františkem Loskotem, jedním ze zástupců české divize Mezinárodní organizace svobodného myšlení. To mu pravděpodobně nabídlo příležitost připravit brožuru věnovanou Husovi.

Kniha

Mussoliniho dílo, i když není podle literárních odborníků obdařeno velkou literární silou. Představuje však užitečný materiál pro pochopení “duceho” způsobu myšlení. Mussolini se sám nechal v knize slyšet, že Jan Hus ve skutečnosti „neslouží jen k osvětlování zvrácenosti církevních autorit, ale představuje ideální model vůdce, od kterého lze čerpat inspiraci, protože díky svému silnému sociálnímu instinktu a hluboké důvěře v ideál dokáže ovládnout masy lidí, vést je a bránit před rozpory, které by jen oslabily radikální hnutí.” Sám se vyjádřil, že Jan Hus byl tedy vůdcem par-excellence.

Kniha se setkala také s úspěchem v Americe, kde ji vydali dvakrát v letech 1929 a 1939, a v Itálii v letech 1948 a 1988. V České republice se velké slávy nikdy nedočkala. Pouze zásluhou profesora Helana a jeho překladu bylo možné se s knihou více seznámit.

Po fašistická a po socialistická kritika

Pozdější kritika popisuje Mussoliniho mladické dílo o českém kacíři Janu Husovi ze 14. a 15. století, v tom smyslu, že se v knize projevuje „zářivý génius“ diktátora – nikoli Husův. Dodává, že toto dílo ukazuje Mussoliniho rané vnímání. „Italové zítřka nebudou jako Italové včerejška, protože Itálie je v procesu formování s mocným pohonem mé vůle“. Tím Mussolini změnil tvář Itálie a zrekonstruoval druhou „Římskou říši“.

Slavný italský historik Renzo De Felice se dokonce domnívá, že nelze vyloučit, že sám Mussolini se cítil nějakým způsobem morálně a psychologicky spřízněný s Husovou postavou. Zcela určitě v něm viděl svůj vzor. To se jeví velmi pravděpodobné zejména na základě souznění onoho „veridico“, které je přiřknuto Husovi, a pseudonymu „vero eretico“ (opravdový kacíř), kterým Mussolini někdy podepisoval články ve svém „socialistickém období“.

Jeho pseudonymy přitom svědčí o osobních duševních stavech, jimiž vnímal sám sebe. Určité sympatie k českému prostředí se obecně nacházely i v jeho dalších pracech. 

Zdroje: Helan, P. Duce a kacíř – Literární mládí Benita Mussoliniho a jeho kniha Jan Hus, muž pravdy, Petřík, M. 72 jmen české historie.