Novinky
Lidí s demencí bude v roce 2050 trojnásobek, varují experti
V roce 2019 bylo evidováno 57 milionů lidí s demencí, přičemž o 31 let později bude podle aktuálního vývoje takto zasažených už 153 milionů lidí, varuje server The Lancet Public Health.
V roce 2019 bylo evidováno 57 milionů lidí s demencí, přičemž o 31 let později bude podle aktuálního vývoje takto zasažených už 153 milionů lidí, varuje server The Lancet Public Health.
Demence je již nyní sedmá nejčastěji vyskytovaná nemoc, kterou trpí staří lidé, a experti varují, že bude hůře, čemuž samozřejmě výrazně přispívá lidské chování a také neustále se zrychlující se doba, která lidem způsobuje čím dál více stresu, jenž vede k nemocem, a to nejenom k demenci.
Tato závažná mozková choroba postihuje krátkodobou, později i dlouhodobou paměť. Lidé mají narušený úsudek a časoprostorovou orientaci, ztrácí pozornost, schopnost komunikace a abstraktního myšlení.
Osobnost se postupně rozpadá, běžné každodenní činnosti se stávají problémem a zapomíná již naučené úkony, jako je oblékání, příprava jídla a hygiena. S tím jsou spojeny i poruchy nálady, nezvyklé chování a také epizodické stavy zmatenosti, které mnohdy způsobí pád, jenž má za následek všemožná poranění.
Léčba mnohých degenerativních chorob je velmi obtížná a je potřeba se zaměřovat na prevenci, tedy správný životní styl. Velkým problémem je totiž toxické prostředí. U lidí, kteří kouří, pijí alkohol či dokonce berou drogy, se zvyšuje pravděpodobnost výskytu demence.
Zrovna tak je ale problém špatná životospráva, obezita, málo spánku a stres. Bohužel s neustále se zrychlující dobou, kdy si mnozí nenajdou ani čas na to se v klidu najíst a kvůli své práci a ostatním věcem jsou v neustálém stresu, tak se velmi zvyšuje pravděpodobnost, že sami budou v budoucnu demencí trpět.
Autorka výzkumu Emma Nichols dodává, že se největší nárůst lidí s demencí očekává v Africe a ve východě Evropy, kde by se během následujících 31 let mohl počet lidí zpětinásobit.
Velmi nápomocná je pak především meditace, která významně zlepšuje funkci nervového systému, harmonizuje endokrinní systém a snižuje zánětlivé procesy. Na světě již proběhlo mnoho výzkumů, které efekty meditace testují a díky magnetické rezonanci, počítačové tomografii a dalším metodám již existují důkazy o pozitivních přínosech pravidelné meditace na lidské zdraví.
Naprostým základem pak ale zůstává správná a vyvážená strava, dostatečný spánek, pohyb na čerstvém vzduchu a vyhýbání se kouření cigaret a pití alkoholu.
Zdroj: Wikipedia, The Lancet
Cestování
Krásný dárek k Vánocům! U Českých drah si opět připlatíme
České dráhy si nadělí vánoční dárek již 10. prosince 2023. V tento den totiž vstoupí v platnost nový ceník. Cestování vlakem bude tedy opět o něco dražší. V minulém roce dopravci zdražovali o 15 procent, letos by to mělo být o trochu nižší.
České dráhy si nadělí vánoční dárek již 10. prosince 2023. V tento den totiž vstoupí v platnost nový ceník. Cestování vlakem bude tedy opět o něco dražší. V minulém roce dopravci zdražovali o 15 procent, letos by to mělo být o něco méně.
Kolik si připlatíme?
Celkové zdražení by nemělo přesáhnout 9,5 procent. Hodnota kopíruje částku v rámci Systému jednotného tarifu, který zveřejnil ve svém věštníku pro příští rok státní podnik Cendis. České dráhy své tarify vždy upravují ve stejném rozsahu jako stát. Na konkrétní informace si ale ještě pár dní počkáme.
Obecným pravidlem pro České dráhy bylo, že ceny upravovaly podle výše průměrné inflace, která se objevovala v předchozím roce. Vzhledem k mimořádně vysoké inflaci však toto pravidlo bylo porušeno a růst cen vycházel z cenové hladiny aktuálního roku.
České dráhy si za první pololetí letošního roku přišly na hrubý zisk v hodnotě 987 milionů korun. Jedná se o meziroční zlepšení o téměř dvě miliardy korun. Ve stejném období minulého roku byly dráhy ve ztrátě 931 milionů korun. Zisk vykazovaly naposledy v roce 2019.
Proč se Českým drahám v současné době tak daří?
K dobrým výsledkům přispělo zklidnění trhu s energiemi, silnější měna, ale hlavně velký návrat lidí do vlaků. V mezinárodní osobní přepravě měly dráhy vyšší tržbu o třetinu. V prvním pololetí cestovalo s Českými dráhami 79 milionů lidí, jedná se o meziroční nárůst čtyři miliony.
Ovšem na druhou stranu je prý zájem o cestování stále ovlivněn návyky, které zavedla doba pandemie, jelikož stále přetrvává například větší míra práce z domova.
Za oživení může hlavně přetrvávající zájem po zahraničních dovolených nebo volnočasových cestách, který musely být na delší čas odložené. Vracejí se i ve velkém zahraniční turisté. Nejvíce jsou využívané linky s moderními vlaky, díky kterým se zkracují celkové časy cest.
Jaké další změny přinese rok 2024?
Přibudou hlavně spoje s našimi nejbližšími sousedy, konkrétně Polskem a Rakouskem. Spojení do Polska se doplní přes Bohumín o přidají se další dva vlaky do Krakova a Vratislavi. Častější spojení do Rakouska můžeme čekat na trase Morava – Vídeň a Praha – Vídeň přes Tábor. Změny se dotknou také noční dopravy.
Další novinkou příštího roku bude nasazení nových netrakčních vozů ComfortJet. Díky tomuto kroku bude možné z dálkové dopravy postupně vyřazovat zastaralé soupravy.
„ComfortJety chceme nasadit v rámci zkušebního provozu s cestujícími nejprve na spoje mezi Prahou a Ostravou a z Ostravy přes Prahu do Františkových Lázní. Ve druhé fázi plánujeme jejich provoz na spojích Berliner z Prahy do Berlína, což by mohlo být už během roku 2024. Záležet bude na dodání potřebného počtu vlaků a dodání nezbytných schválení výrobním konsorciem Siemens – Škoda,“ nechal se slyšet Jiří Ješeta v rozhovoru pro České dráhy, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu.
Zdroj: novinky.cz, denik.cz, ceskedrahy.cz
Novinky
Brutální vražda Otýlie Vranské je po 90 letech konečně objasněna
Praha. Září roku 1933. Rozřezané tělo prostitutky nalezené v kufrech. Právě začíná vyšetřování krvavého mordu, který vyděsí celé Československo. Pachatel ale zůstává neznámý. Kdo by čekal, že ho spravedlnost objeví až po 90 letech?
Praha. Září roku 1933. Rozřezané tělo prostitutky nalezené v kufrech. Právě začíná vyšetřování krvavého mordu, který vyděsí celé Československo. Pachatel ale zůstává neznámý. Kdo by čekal, že ho spravedlnost objeví až po 90 letech?
Ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš společně se svým týmem rozluštil dlouholetou záhadu jednoho z nejmedializovanějších případů české kriminalistiky. Galaš a jeho tým na 80 procent věří, že znají jméno pachatele, který byl v souvislosti s případem již často zmiňován. I když se jedná o plno nepřímých důkazů, logické zdůvodnění situace hraje ve vrahův neprospěch.
Kdo je vrahem Otýlie Vranské?
Kdo tedy má být vrahem Otýlie Vranské? Rotmistr Josef Pěkný, válečný hrdina z ruských legií a účetní v kasárnách. Vražda byla nejspíš neplánovaná, v afektu se rozhodl zbavit milenky, která by mohla ohrozit jeho existenci vojáka z povolání. Pravděpodobně mu s mordem pomáhala i jeho přítelkyně Antonie Koklesová. Kdo z nich zasadil smrtelnou ránu již údajně zjistit nepůjde.
Jak vražda proběhla?
Rotmistr se s Vranskou znal velmi důvěrně, dlouhodobě si ji platil jako svou sexuální společnici, ona postupně začala doufat v něco víc. Své domácí se svěřila, že se bude pravděpodobně brzy vdávat. To ale ještě nevěděla, že má Pěkný vztah s jinou ženou, Antonií Koklesovou. Milostný trojúhelník postupně vedl k tragické události.
Ve večer vraždy se trojice Vranská, Pěkný a Koklesová šli bavit do restaurace U Kopců. Chvíli po půlnoci společně odcházeli ke Karlovu náměstí, kde se jejich cesty na chvíli rozdělily. Zde svědectví končí. Vranská pravděpodobně nechtěla budit bytnou, a tak se asi vydala za nimi do bytu.
Podle předpokladů se v bytě Pěkného strhla žárlivá scéna a vznikla již zmíněná komplikace, že by mohla žena lehkých mravů ohrozit pověst váženého válečného hrdiny. Tlak situace muže pravděpodobně vyprovokoval k vražednému činu.
Pěkný měl k Vranské přistoupit zezadu a podříznout jí hrdlo kozáckou šavlí s takovou brutalitou, že se hlava téměř oddělila od těla. Poté zasadil ještě další sečné rány do hlavy. Další bodné rány vznikly až poté, co bylo tělo rozčtvrceno a jejich účel není přesně znám.
Velký mediální ohlas značně brzdil vyšetřování. Noviny dostávaly stále nové a nové tipy na možné vrahy nebo doznání. Mediální tlak zároveň bránil vyšetřovatelům, aby se plně zaměřili na rotmistra Pěkného, který měl příležitost, motiv a celkově se chovat podezřele.
Proč byl Pěkný v hledáčku policie?
Hned v den vraždy vypověděl nájemní smlouvu, i když neměl k dispozici žádný nový byt. Nutno zmínit, že měl v bytě měl vanu, což se může zdát jako ideální místo pro už výše zmíněné hororové operace s mrtvým tělem.
Je také třeba podotknout, že v té době byla vana v bytech málo obvyklá a lidé se jen tak svéhlavě a nezodpovědně nestěhovali. Přesto bohužel stále chyběl hmatatelný důkaz, který by rotmistra nebo jeho milenku usvědčil. Vranská se proto spravedlnosti nedočkala.
„Zdánlivě to máme uzavřeno, ale nikdy neříkejte nikdy. To, že říkáme, že jsme s nějakou mírou pravděpodobnosti přesvědčeni o tom, kdo je pachatelem, neznamená, že se nemůžou příští týden, příští měsíc, příští rok objevit úplně nové informace, které nás povedou ještě kousek dál, nebo taky jinam,“ připustil ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš
Zdroj: denik.cz, seznamzpravy.cz, ct24.ceskatelevize.cz
Celebrity
Zemřel Václav Šašek. Připomeňte si život jednoho z nejvýznamnějších českých scenáristů a dramaturgů
Ve věku 89 let opustil tento svět Václav Šašek. Podílel se na filmech Vrchní, prchni, Kulový blesk nebo Vesničko má středisková. Svou stopu zanechal i ve snímcích Helimadoe či Má je pomsta. Pojďme si připomenout, jaký byl život tohoto scenáristy a dramaturga.
Ve věku 89 let opustil tento svět Václav Šašek. Podílel se na filmech Vrchní, prchni, Kulový blesk nebo Vesničko má středisková. Svou stopu zanechal i ve snímcích Helimadoe či Má je pomsta. Pojďme si připomenout, jaký byl život tohoto scenáristy a dramaturga.
Václav Šašek se narodil 14. října 1933 v Hnidousech u Kladna. Po studiu na vysoké škole pracoval krátkou dobu v redakci jednoho pražského deníku, pak se ale vydal jinou cestou a stal se velice oblíbeným ve své branži.
Jeho začátky
Václav Šašek vystudoval literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po ukončení studia nějakou dobu pracoval ve Večerní Praze. Potom však nastoupil do slavné tvůrčí skupiny Šebor-Bor na Barrandově.
Počátky jeho práce jsou spojené hlavně s československou novou vlnou, což je označení pro československé filmové scenáristy a režiséry, kteří začali tvořit v 60. letech 20. století.
Jeden z nejvyhledávanějších filmových tvůrců
Na jméno Václava Šaška se jen tak nezapomene. Vždyť napsal více než tři desítky scénářů, za ten k filmu Helimadoe dostal v roce 1993 Českého lva. U dalších skoro šedesáti filmů pak spolupracoval jako dramaturg.
Spolupráce s Milošem Formanem
Velice úzce spolupracoval Václav Šašek s Milošem Formanem, podílel se na jeho snímcích Lásky jedné Plavovlásky nebo Hoří, má panenko. Před odchodem Formana do USA byl dramaturgem všech jeho filmů.
Spolupracoval také s dalšími režiséry
Kromě Miloše Formana spolupracoval i s režiséry Ivanem Passerem, Jiřím Menzelem, Jurajem Herzem, Věrou Chytilovou nebo Jaroslavem Papouškem, který je znám hlavně díky rodině Homolkových. Dále jeho odkaz najdeme u filmů Kulový blesk Vrchní, prchni či Na samotě u lesa dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák.
Porevoluční doba
Po roce 1989 pracoval se synem Zdeňka Svěráka Janem. Vedle Kolji, jediného českého oscarového filmu, se podílel na Vratných Lahvích nebo Tmavomodrém světě.
Z poslední doby je známá také jeho spolupráce s Václavem Marhoulem na filmech Tobruk a Nabarvené ptáče. Jeho posledním velkým tvůrčím počinem pak byl scénář k oceňovanému televiznímu filmu Zločin v Polné z roku 2016.
Zdroj: ČTK, csfd.cz
-
Zajímavostipřed 5 dny
Podzimní lidové pranostiky: Bude tuhá zima plná sněhu nebo nám snad hrozí i hladomor?
-
Lifestylepřed 1 týdnem
Sendvičovou generaci ohrožuje únava i ztráta psychického zdraví. Jak se bránit vyhoření?
-
Zajímavostipřed 1 týdnem
Největší letecké katastrofy: Mangalore 2010 aneb velký zvrat ve vyšetřování
-
Zajímavostipřed 1 týdnem
Největší letecké katastrofy: Záhadný zánik letu AF 1611. Pozůstalí čekají přes půl století na vysvětlení