Které státy mají atomové zbraně? Kdo jich má nejvíc?

Moderní doba přinesla paradox – atomová zbraň dovoluje přežít i zničit. Přestože jich máme méně než za studené války, bojiště je opět v pohybu. Kdo dnes disponuje jadernými zbraněmi? A proč se mluví o hrozbě světové války?

Co jsou jaderné zbraně?

Jaderné zbraně (nebo „atomové“) využívají energii z jaderné štěpné nebo jaderné termonukleární reakce. Mohou způsobit okamžitou smrt a dlouhodobé radiologické důsledky. Historicky slouží jako ultimátní politický nástroj. Ovšem jediný příklad jejich použití zůstává za 2. světové války v Hirošimě a Nagasaki.

První použití jaderné zbraně v boji se stalo během 2. světové války bombou „Little Boy“ nad Hirošimou (6. srpna 1945). Tři dny poté shodila USA bombu „Fat Man“ nad Nagasaki. Exploze zabila celkem asi 105 000 lidí. Už tehdy se lidstvo začalo ptát: můžeme vůbec ovládat takovou moc?

Kolik jaderných zbraní je na světě?

K začátku roku 2025 je na světě zhruba 12 200 jaderných hlavic, z toho okolo 9 600 v bojové službě. Přestože celkový počet postupně klesá, nová modernizace ukazuje trend růstu zásobníků a rozšiřování arsenálů.

Kdo je nejmocnější?

Dvě nejmohutnější jaderné velmoci jsou Rusko (cca 5 500 hlavic) a USA (cca 5 000). Společně drží až 90 % jaderných zbraní na světě. Za nimi následují Čína (cca 600), Francie, Velká Británie, dále pak Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Tyto státy dohromady tvoří „jaderný klub“.

V roce 1968 byla podepsána smlouva o nešíření jaderných zbraní. Cílem bylo zabránit šíření jaderných zbraní, podpořit jejich odzbrojení a umožnit mírové užívání jaderné energie. Přestože ji podepsala většina zemí světa, Indie, Pákistán nebo Izrael ji nikdy nepřijaly a Severní Korea od ní odstoupila. I přes existenci této dohody se jaderné zbraně stále vyvíjejí a množí.

Mohla by hrozit třetí světová válka?

Vzhledem k masivním arsenálům a obnovenému závodu přibývá alarmujících scénářů a podnětných otázek. Zánik smlouvy New START (omezení počtu nasazení zbraní) a nasazení AI v řízení atomových zbraní ještě zvyšují riziko selhání, omylu nebo eskalace konfliktní situace.

Proč vznikají další?

Iran nedávno dosáhl obohacení uranu, které mu umožňuje výrobu hlavic během několika měsíců, a i přes tlak USA i Izraele odmítá diplomatická řešení. Severní Korea má cca 50 hlavic a ročně schopnost vyrobit dalších několik. Tento vývoj rozšiřuje potenciální počet států s jadernou schopností.

Co může přinést budoucnost?

Dnešní éra se charakterizuje jako třetí jaderný věk. Slábnou smlouvy, roste agresivita států a kybernetická rizika. Klíčová je potřeba nových mezinárodních dohod, transparentnosti a odpovědného přístupu k AI v řízení jaderných systémů.

Atomové zbraně nejsou jen historie, jsou aktuální hrozbou. Mít jaderný arzenál znamená moc, ale i obrovskou odpovědnost. Příběh od Hirošimy po novodobé jaderné ambice nás učí, že jediná chyba může přivodit globální katastrofu. A že pro klid na světě nestačí jen síla, ale také dohoda, kontrola a odvaha jí dodržet.

Zdroje: Poznat Svět, E15, Wikipedie, BListy