Spojte se s námi


Zajímavosti

Jak vznikaly názvy slavných (nejen) světových značek?

Vývoj světových značek mnohdy nabízí opravdu pozoruhodné příběhy, se kterými se pojí i samotný vznik jejich názvu. Pojďme na procházku světem, v němž leccos vypadá jako náhoda, ale vůbec tomu tak není.

Publikováno

dne

Vývoj světových značek mnohdy nabízí opravdu pozoruhodné příběhy, se kterými se pojí i samotný vznik jejich názvu. Pojďme na procházku světem, v němž leccos vypadá jako náhoda, ale vůbec tomu tak není.

ELF
Francouzská olejářská firma vznikla sloučením existujících Régie Autonome des Pétroles (RAP), Société Nationale des Pétroles d’Aquitaine (SNPA) a Bureau de Recherches de Pétroles (BRP), ovšem její prvotní název zněl Entreprise de Recherches et d’Activités Pétrolières (ERAP). Jako dceřiná pobočka koncernu UGP (Union Générale des Pétroles) hodlala významně vstoupit coby reklamní partner motoristického sportu, zejména ve Formuli 1 se rozvíjely nové možnosti.

Jenže ERAP šéfům nezněl příliš atraktivně, proto zapojili do vymýšlení samočinný počítač a ten jim jako název, jenž se bude ve většině jazyků číst stejně jako je napsaný, vyplivl tři písmenka – ELF. Tedy žádná „11“ v němčině. Později byl titul, jenž se skutečně objevoval v mnoha formách na vozech královské formule (zejména pověstný byl tým Tyrrell) vysvětlován jako Essence Lubricants France, ale mnozí odborníci naznačují, že už to bylo pouhé naroubování slov na daná písmena.

LOTUS
Ve Formuli 1 ještě chvíli zůstaneme. Jedna ze slavných stájí nese jméno Lotus a dlouho se vedly dohady, jak na tento název její zakladatel Anthony Colin Bruce Chapman přišel. Neexistuje žádná spojitost s čímkoli z jeho okolí, proto se nejčastěji tvrdilo, že konstruktér (a také příležitostný závodník) při zakládání firmy v roce 1952 měl na mysli jistou dívku Hazel, která ho všemožně podporovala a později se stala jeho manželkou. A onen pomyslný leknín (Lotos) byl vyjádřením úcty.

Ohledně jemné změny se dochovala milá historka, že když Hazel zapisovala poprvé konstrukci svého přítele do startovní listiny, řádně nedotáhla druhé písmenko O. A Lotus byl na světě.

FIAT
Že název „fiatky“ zlidověl, takže se vlastně v mnoha případech vlastně píše špatně, není třeba zdůrazňovat. Pokud bychom totiž měli být důslední, museli bychom název turínské automobilky uvádět jako FIAT nebo dokonce F.I.A.T. Ovšem v běhu času i samotní Italové slevili a dnes je výrobce vozů uváděn jako Fiat Automobiles S.p.A. Přitom původně šlo o zkratku Fabbrica Italiana Automobili di Torino, tedy Italská automobilová továrna v Turíně.

KOFOLA
Představovat nealkoholický nápoj, snaživě konkurující gigantům Coca-Cola a Pepsi Cola, asi není třeba. Hodně lidí také ví, že ve své podstatě byla limonáda výsledkem státního úkolu využít přebytečný kofein při pražení kávy, i když i tady se tvrdí, že prvotní snahou bylo u československého socialistického občana vymazat jakékoli myšlenky na dva výše uvedené „americké a tudíž imperialistické“ drinky.

Nakonec dostal extrakt, sladkokyselý sirup, název Kofo a vyrábět se začal v dnešním Slovensku v národním podniku Galena. Aby ona souzvučka upomínající na kolu byla ještě výraznější, přidala se koncovka -la a Kofola byla na světě. Nic ji v oblibě nezastavilo, ani „zaručené zprávy“ zejména v 60. a 70. letech, že když do ní ponoříte žiletku, přes noc se v hnědém nápoji rozpustí.

Reklamu v dávné minulosti učinil nápoji i spisovatel Miloslav Švandrlík, jenž si jej doslova zamiloval. Tahal z obchodu množství lahví a prodavačky postupně jeho příchod komentovaly „Už je tady zase ten Kofolín“. Autor pak pro své životní vzpomínky sám sebe tituloval Kefalín, což měl právě základ v tomto titulu.

Zdroj: wikipedie, ročenka F1 1976, C. Chapman: Tajemství posvátného leknínu

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zajímavosti

Velký kvíz: Kolik ženských jmen dokážete vyjmenovat?

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Publikováno

dne

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Tentokrát jsme si nachystali kvíz, který s největší pravděpodobností nedokážete splnit na sto procent. Vaším úkolem totiž bude vyjmenovat co nejvíce ženských jmen a vzhledem k tomu, že v kalendáři je těchto jmen opravdu mnoho, bude se jednat o těžký oříšek.

Prokažte svůj přehled a vyzkoušejte si tento kvíz. Přejeme hodně štěstí!

Abychom Vám vzpomínání trochu usnadnili, seřadili jsme Vám všechna jména dle abecedy. Na konci kvízu si tak tímto seřazením můžete významně pomoci.

V seznamu jsou zařazena pouze jména, která se běžně uvádějí v českých kalendářích. Celkem je tedy v kvízu 226 položek.

Už sám o sobě je tento úkol velkou zátěží pro vaši paměť, k tomu se navíc přidá i časový limit. Na uvedení co největšího počtu jmen totiž budete mít 15 minut. Možná se to zdá jako dost času, nicméně ke konci se už budete nacházet v časové tísni.

Zkuste tak zavzpomínat na jména členů vaší rodiny, známých kamarádů či veřejně známých osobností a pokuste se co nejvíce vyplnit tabulku se jmény. Do komentáře nám poté nezapomeňte dát vědět, jak jste si v kvízu vedli.

A jakmile budete mít kvíz vyplněný, můžete se podívat na některý další z naší série kvízů. Určitě si vyberete.

Zdroje: Sporcle, Kalendář

Pokračovat ve čtení

Historie

Šakvická vánoční vlaková tragédie: Přes sto mrtvých a snaha komunistického režimu vše zamést pod koberec

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

Publikováno

dne

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

V noci z 23. na 24. prosince roku 1953 vládla v tehdejším Československu vánoční atmosféra. Mnoho lidí se vracelo domů za svými rodinami a těšilo se na oslavu Štědrého dne. Vše ale zastínilo velké neštěstí, které se událo v Šakvicích.

Vánoční tragédie

24. prosince 1953 v 1:06 hodin najel rychlík jedoucí z Prahy v plné rychlosti zezadu do osobního vlaku stojícího v blízkosti stanice Šakvice. Těžkotonážní železný vlak tažený parní lokomotivou zadní dřevěné vozy doslova rozdrtil. Ty byly bohužel v tu chvíli plné cestujících, kteří se vraceli z odpoledních směn v Brně či lidí vracejících se na Vánoce domů k rodinám. 

Zahynulo 106 cestujících (pozn. některé zdroje uvádějí 103), obyvatel obcí Pálavy a Slovenska. Další stovce cestujících musela být poskytnuta lékařská pomoc. Nepřehlednost tragédie přímo na místě dala průchod lidskému hyenismu a mrtví a zranění byli okrádáni o hodinky a cennosti. Kvůli tomuto hyenismu některých lidí musela místo neštěstí následující den zcela uzavřít a hlídat armáda.

Příčiny neštěstí

Vyšetřování probíhalo několik měsíců a jeho výsledek byl doslova skandální. Příčina neštěstí nebyla technického charakteru, naprosto selhal faktor lidský. 

Strojvedoucí, topič a vlakvedoucí se společně opili těžkým červeným vínem a před nehodou všichni usnuli. Všichni tři ji také ve zdraví přežili. 

Nízké tresty a snaha vše ututlat

V roce 1953 byl u moci tvrdý komunistický režim a o takto děsivé tragédii se vůbec nesmělo psát. Neexistují žádné fotografie a všechny spisy byly v přísném utajení. Pouze krátká zprávička vyšla v Rudém právu dne 27. prosince, kde se ovšem o počtu obětí žádná informace neobjevila. 

Strojvedoucí za své naprosté selhání dostal trest pouhých pět let odnětí svobody, topič čtyři léta a vlakvedoucí tři. 

V roce 2011 byla na budově šakvického nádraží odhalena pamětní deska připomínající tuto tragédii. 

Zdroje:

Wikipedie: Železniční nehoda u Šakvic, Lifee.cz: Vánoční tragédie u Šakvic, Idnes.cz: Houkání vlaku ji děsí 60 let

Pokračovat ve čtení

Novinky

Jsme ve vesmíru sami? Zeptali jsme se umělé inteligence

Otázka existence mimozemského života fascinuje lidstvo po staletí. S technologickým pokrokem se naskýtá možnost využít umělou inteligenci a zeptat se jí na názor, zda ve vesmíru existuje další vyspělý život.

Publikováno

dne

Otázka existence mimozemského života fascinuje lidstvo po staletí. S technologickým pokrokem se naskýtá možnost využít umělou inteligenci a zeptat se jí na názor, zda ve vesmíru existuje další vyspělý život.

Hledání života mimo Zemi

Začněme zkoumáním faktorů, které podporují myšlenku, že ve vesmíru nejsme sami. V průběhu let minulých už vědci podnikli mnoho astronomických pozorování, načež vědeckých poznatků naznačujících existenci exoplanet, které by mohly mít vhodné podmínky pro život je několik.

Zajímavým faktem také je, že naše galaxie Mléčná dráha podle zpráv NASA obsahuje hned miliardy planet, přičemž už podle logiky věci je tedy téměř na 100 procent jisté, že ve vesmíru nejsme sami.

Různé studie pak poukazují na to, že by na některých z nich mohla být voda v kapalném stavu, což je klíčový prvek pro existenci života, jak ho známe.

V kontextu toho, že v rámci současného vědění má být dle NASA pouze v pozorovatelném vesmíru zhruba 200 miliard galaxií, ve kterých by se mohlo vyskytovat několik takových planet, je tedy spíše otázkou, na jaké úrovni daná civilizace je, než-li to, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.

Fermiho paradox a absence kontaktu

Na druhé straně tu máme Fermiho paradox, který se zabývá otázkou: „Kde jsou všichni?“ S ohledem na to, jak obrovský je vesmír by se očekávalo, že bychom už mohli zahlédnout nějaké známky mimozemské civilizace nebo alespoň detekovat signály jejich existence.

Absence jakýchkoli definitivních důkazů však vyvolává otázku, proč jsme se s nimi dosud nesetkali.

Názor umělé inteligence

Z vědeckého hlediska nelze jednoznačně říci, zda jsme ve vesmíru skutečně sami. Je mnoho faktorů, které skutečně naznačují možnost existence života jinde v kosmu.

Objevy exoplanet, které se nacházejí v obyvatelných zónách svých hvězd, kde existují voda či chemické složky potřebné pro život, jsou jedny z mnoha prvků, které podporují myšlenku existence mimozemského života.

„Na základě stávajícího vědeckého poznání bych se sklonil k myšlence, že ve vesmíru pravděpodobně nejsme úplně sami, ale opět je důležité zdůraznit, že to není zaručená odpověď,“ napsala umělá inteligence, tedy chatbot společnosti Open AI.

„Tohle vše je pouze začátkem diskuse a představuje to některé z hlavních myšlenek spojených s tématem existence života mimo Zemi. Skutečná odpověď na tuto otázku může být ještě mnohem složitější a vyžaduje další vědecké zkoumání a technologické inovace,“ uvedl ještě chatbot.

Zdroje: NASA, American Scientist, Open AI

Pokračovat ve čtení

Oblíbené