Jak to bylo v českých zemích před příchodem Cyrila a Metoděje? Christianizace měla svůj záměr i politický

Před christianizací českých zemí bylo hlavním náboženstvím této oblasti forma slovanského pohanství. Češi a jejich předkové uctívali mnoho bohů, šlo o tzv. polyteistické náboženství. O tomto náboženství se toho moc neví, protože až do 9. století, kdy křesťanští věrozvěstové začali zavádět hlaholici, neexistoval žádný slovanský psaný jazyk. Jak to bylo dál?

Slovanské „pohanství“

Termín „pohanství“ je v posledních letech předmětem debat, jelikož jeho výklad je poněkud nepřesný. Tento termín  převážně vymysleli křesťané k popisu lidí, kteří praktikovali tradiční náboženství. „Pohan“ by se sám nenazýval „pohanem“, ale spíše by byl známý jako stoupenec určitého kultu nebo boha.

Stejně tak lze tento termín použít ke snížení hodnoty a legitimity předkřesťanských náboženství. Termín se stal do jisté míry synonymem pro slova jako „barbarský“ a „necivilizovaný“. To je samozřejmě nesprávné. „Pohanská“ náboženství po celém světě jsou legitimními náboženstvími, která mají svůj vlastní soubor jedinečných hodnot a praktik.

Slovanští bohové

Archeologické nálezy a dochované historické texty odhalují to málo, co je o slovanském pohanství známo. Mezi důležité bohy patřili: Perun: bůh hromu a nejvyšší bůh; Jarilo: bůh mládí a jara; Lada: bohyně lásky; Svantovit: bůh války; Porevit: bůh léta; Rujevit: bůh podzimu a mnoho dalších.

Mnoho aspektů tradičního náboženství se dobře přenášelo do křesťanské víry, což umožnilo poněkud jednoduchý přechod. Mezi důležité rysy tradičního slovanského náboženství patřilo uctívání idolů, víra ve vzájemné propojení nebes, země a podsvětí, uctívání v chrámech, rituální hostiny a jiné.

Příchod křesťanství

Christianizace českých zemí se připisuje věrozvěstům Cyrilovi (Konstantinovi) a Metoději kvůli jejich misi na Moravě a vytvoření první formy psaného slovanského jazyka. Cyril a Metoděj však křesťanství do regionu jako první nepřinesli. Archeologické důkazy odhalily, že křesťanství bylo v českých zemích zavedeno již před příchodem Cyrila a Metoděje.

Na Moravě existují pozůstatky nejméně pěti kostelů, které pocházejí z doby před rokem 863 n. l., což ukazuje na duchovní a administrativní přítomnost křesťanství před příchodem Cyrila a Metoděje. První misionáři na Velké Moravě byli irsko-skotského původu a do regionu dorazili již v polovině 8. století. Franské mise (Frankové – národy z území dnešní Francie) navazovaly na původní irsko-skotské.

Mojmír I. a Rastislav

První známý vládce Velké Moravy (Mojmír I.) konvertoval ke křesťanství kolem roku 822 n. l. Franští biskupové v této době zřídili síť arcikněží, kteří měli dohlížet na konverzi Moravanů. Lidé však stále významně praktikovali pohanské rituály a zvyky.

Cyril a Metoděj dorazili na Moravu v roce 863. Vzhledem k předchozím úspěšným misím na Moravě, které vykonali Iro-Skotové a Frankové, se Cyrilova a Metodějova mise nezaměřovala pouze na obrácení pohanů v křesťanskou víru.

Druhý vládce Velké Moravy (Rastislav) si přál zřízení řádného biskupství. tj. prvního správní systému na Moravě. Představoval si konkrétně systém, kde biskupové mají jurisdikci nad církevním obvodem. Biskupové se zodpovídají vyšší církevní autoritě, například papeži.

Politické a náboženské snahy

Jako vládce měl Rastislav zájem sladit své země s politickou a náboženskou mocí církve. Usiloval o partnerství s římskou církví, ale jeho žádost byla zamítnuta kvůli rostoucímu politickému napětí mezi Moravou a Franky. Poté požádal byzantskou církev o vyslání biskupa. Církev místo toho vyslala Cyrila a Metoděje. Ti měli za úkol přidat formální liturgii a duchovenstvo do již poněkud pokřesťanštěných zemí.

Celkově se Cyrilovo a Metodějovo poslání nesetkalo s překážkami při obracení jednotlivců, ale jejich forma výuky se setkala s ostrým odporem. Stávající franští biskupové v oblasti dílo bratrů zcela odsoudili. Nesouhlasili s šířením náboženství v jakémkoli jiném jazyce než v latině, řečtině nebo hebrejštině, natož v hlaholici.

Kvůli odporu Franků na Moravě bratři v roce 867 n. l. odcestovali do Říma, aby požádali o pomoc papeže. Papež Hadrián II. formálně schválil jejich práci na Moravě. Během pobytu byl Metoděj kvůli své práci vysvěcen na kněze. Cyril zemřel krátce po jejich příjezdu.

Cyrilice

Po Cyrilově smrti Metoděj pokračoval ve své a bratrově práci vynalezením cyrilice (pojmenované na počest Cyrila). Tato méně složitá verze hlaholice se od té doby používala ke sdělování křesťanského náboženství slovanským národům a sloužila jako inspirace pro pozdější jazyky, jako je ruština, bulharština, srbština a makedonština. Metoděj pokračoval v rozšiřování slovanské liturgie až do své smrti v roce 885 n. l.

Nakonec se Moravané navzdory velkému úsilí Cyrila a Metoděje přidali k západní, latinsky mluvící církvi, nikoli k byzantské. Byl zaveden biskupský administrativní systém (o který Rastislav usiloval na začátku své vlády) a růst náboženství vzkvétal za západních podmínek. To bylo způsobeno neustálým politickým tlakem ze strany Franků. Rastislav byl sesazen z trůnu a jeho nástupce (Svatopluk I.) v roce 885 n. l. vyhnal Metoděje a jeho učedníky z Moravy.

Zárodky tradice  pro zachování zítřka

Odkaz slovansky mluvící církve se změnami v církevní správě v regionu se zcela nevytratil. Slovanští duchovní a následovníci se uchýlili do Bulharska. Slovanské učení, liturgie a literatura se staly součástí bulharské pravoslavné církve, kde se jim podařilo přežít dodnes.

Velká Morava upadla a rozpadla se mezi lety 902 a 907 n. l. To vedlo k rozdělení českých zemí mezi Čechy a Uhry. Mnoho důležitých děl Cyrila a Metoděje se po této změně mohlo v Čechách znovu objevit. Jejich učení, liturgie a psaný jazyk mohly znovu nabrat na obrátkách. Křesťanství v českých zemích procházelo v následujících několika stoletích obrovskými změnami.

Průvod na den sv. Cyrila a Metoděje

Den svatého Cyrila a Metoděje se v České republice a na Slovensku slaví 5. července. Jako svátek jej ustanovil papež Lev XII. roku 1880. V tento den se mnoho Čechů shromažďuje v bazilikách, z nichž největší oslavy jsou konány ve velehradské bazilice na Uherskohradišťsku. Jsou vyhlášené a každý rok se na nich sejdou křesťané a příznivci nejen z České republiky.

Zdroje:  Polách, A. Bratři ze Soluně, Vavřínek, V. Mezi Konstantinopolí a Římem