Spojte se s námi


Cestování

Británie má nového monarchu! Bude spravovat ostrov Piel

Publikováno

dne

Velká Británie je jednou z mála zemí, která i v 21. století zachovává monarchii, na kterou jsou její občané hrdí a hýčkají si ji. Teď má tato země nového vládce. Aaron Sanderson (33) bude korunován monarchou, tedy správcem britského ostrůvku Piel u pobřeží Cumbrie. Nejde samozřejmě o pravého monarchu, titul je totiž spojen s 300 let starým hostincem Shipp Inn.

Nového monarchu teď čeká ukončení dosavadního zaměstnání a přestěhování se na ostrov v severozápadní Anglii. Rád se ale pro svou novou roli vzdá jisté práce, za kterou pobíral nemalý plat.

Samotná korunovace proběhne dle místní tradice a to politím hlavy pivem. Nový vládce usedne na trůn s mečem v ruce a přilbou na hlavě.

Své „korunovační klenoty“ ale nebude držet pouze jednou za život. Následná péče o přilbu a meč je již od 19. století součástí nájemní smlouvy.

Sanderson se teď bude muset starat nejenom o hospůdku Ship Inn, ale také o budovy na ostrově, spravovat bude muset i zříceninu hradu ze 14. století, ale hlavně se bude muset snažit zachovat tamní ráz ostrova a přírody.

Nového provozovatele začala rada obce Barrow-in-Furness na výběžku poloostrova v Irském moři poptávat minulý rok. Králem nebo královnou tohoto kouzelného ostrůvku, který má rozlohu 20 hektarů, se chtělo stát téměř 200 uchazečů z celého světa.

Sanderson ale ostrov Piel znal již z dětství a měl k němu tak osobní vztah. To mu pomohlo k vítězství. Do své nové funkce by měl nastoupit ještě před létem.

Zdroj: The Guardian, Eturbo News

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Cestování

Moravský unikát. Hranická propast drží nový světový rekord

Publikováno

dne

Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Doposud byla rekordní hloubka naměřena v roce 2016. Nyní však probíhal další průzkum, během něhož byl rekord z posledního měření překonán.

Přepište dějiny. Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, drží nový světový rekord. Při posledním průzkumu v roce 2016 byla naměřena hloubka 404 metrů, nyní se však pomocí moderní technologie podařilo dojít o kus dál.

Nový rekord totiž činí 450 metrů. Hlouběji se bohužel nepodařilo dostat kvůli technickým omezením podvodního robota.

„Podařilo se nám opravit a otestovat podvodního robota a i přes nepřízeň počasí pokračovat v průzkumu. Zaměřili jsme se na průzkum Mikáda (200m), ze kterého jsme pokračovali do hlubších částí. Prostory, které jsme zkoumali a mapovali, jsou obrovské a ve 450m hloubce nás zastavila technická omezení podvodního robota,“ stojí na webu věnovaném moravskému unikátu.

Na měření se podíleli mimo speleology z Hranického krasu také odborníci z Maďarska, Portugalska a Srbska. Starali se o kalibrování, testování a přípravy na sestup zařízení do hlubin.

Aby průzkum vůbec mohl proběhnout, muselo již v polovině července být pomocí jeřábu být odstraněno okolo sedmi tun nánosů včetně spadlých stromů.

Průzkum bude pokračovat i v příštím roce. Ostatně je ještě co objevovat. Podle některých vědců může být hloubka Hranické propasti i okolo 40 kilometrů. Vše jsou ovšem jen teorie.

Zdroj: Zprávy z Moravy, Hranická propast, YouTube, Šumperský Deník

Pokračovat ve čtení

Cestování

Skrytá ohniska v Hřensku se stále nedaří uhasit, podobně jako jinde v Evropě

Publikováno

dne

Vysoké teploty komplikují práci hasičům, kteří se již třináctý den snaží uhasit oheň v Národním parku České Švýcarsko. V noci na pátek se rozhořelo další skryté ohnisko. Nadále hoří zhruba na 440 hektarech.

Původně zamýšlený plán slanění lezců z helikoptér se nevydařil. Helikoptéry svojí silou totiž skrytá ohniska rozdmýchávala. Lezci je měli hledat především v okolí Pravčické brány.

Další pokus by měl proběhnout během dnešního dne, kdy se budou lezci snažit na místa dostat ze země.

V hašení by jim i nadále měly pomáhat vrtulníky shazující vodu na konkrétní místa a také případné bouřky a deště, které meteorologové předpovídají na páteční a sobotní den. V tuto chvíli se v Českém Švýcarsku stále nachází zhruba tisíc hasičů.

Geologové také varují před skalními zříceními a sesuvy půdy. Policie apeluje na obyvatele a turisty, aby se oblasti vyhýbali, kvůli jejich zdraví a zároveň tím nenarušovali práci záchranných složek.

I přes varování se stále najdou tací, kteří se i přes zátarasy a neuhašená místa snaží dostat na turisticky oblíbená místa. Po nedávném překročení zákazu vstupu ze strany tří turistů policie rozhodla, že jakékoliv další přestupky budou řešit pokutou.

Tropické teploty předešlého měsíce rozpoutaly požáry na více místech Evropy. Kolem stovky hasičů stále bojuje s rozsáhlými požáry nejen ve Španělsku. Velké lesní požáry sužují také oblast severovýchodní Itálie, kde hasiči bojují s lesními požáry u hranic se Slovinskem.

Zdroj: iDNES, Policie ČR, České Noviny

Pokračovat ve čtení

Cestování

Náklady MHD rostou, hrozí zdražování jízdného

Cestujícím veřejnou dopravou zanedlouho hrozí zdražování jízdného. Náklady městských hromadných podniků se za poslední měsíce razantně zvýšily, kompenzovat ztráty by měla i města.

Publikováno

dne

Cestujícím veřejnou dopravou zanedlouho hrozí zdražování jízdného. Náklady městských hromadných podniků se za poslední měsíce razantně zvýšily, kompenzovat ztráty by měla i města.

Městské hromadné podniky musí reagovat na neustále zvyšující se výdaje. Zejména rostoucí ceny energií a paliv mohou za to, že se náklady podniků zvýšily o 1,5 miliardy korun v porovnání s minulým rokem.

Dopravním podnikům pomáhají s pokrytím ztrát města. Ty však přispějí zhruba ze dvou třetin, zbytek nákladů musí pokrýt sami dopravci.

Kompenzace měst tak rozhodně nestačí a dopravní podniky tak zvažují i razantnější krok v podobě zdražení jízdného. To se tak přímo dotkne samotných cestujících.

„Náklady na provoz městské hromadné dopravy neustále rostou a dopravci za poslední roky vyčerpali úsporná opatření. Ztráty tak musí kompenzovat zřizovatelé, tedy města, nebo je ve hře zvýšení ceny jízdného,“ uvedl pro ČTK předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán.

Zdražení je reálným krokem i kvůli značným investicím měst do nové infrastruktury, především modernizacích vozových parků. Rezervy tak nemohou dlouhodobě pokrýt drahé energie a paliva.

Za ztráty nemohou jen drahé energie, ale i situace po koronaviru. Dopravní podniky stále hlásí o poznání méně cestujících, než před vypuknutím pandemie, čímž tak chybí důležitý příjem pro jejich pokladnu.

Zdroje: ČTK, ČT 24

Pokračovat ve čtení

Oblíbené