Kvíz: Dokážete přiřadit česká piva k městům jejich původu?

O nás se ve světě hovoří jako o národu pivařů, na což jsme také patřičně hrdí. Jak dobře se vyznáte v našich domácích pivech? Dokážete přiřadit k jednotlivým pivům město jejich původu?

Historie českého vaření piva sahá až do roku 993 v Břevnovském klášteře v Praze. V té době se vaření piva provádělo převážně v klášterech, protože v České republice platil 250letý zákaz vaření piva mimo kláštery, který byl zrušen až v roce 1250.

Vaření piva po zrušení zákazu

Od samého začátku vaření piva se v českém pivu používal chmel, a to několik set let, než tuto techniku přijaly i další země. Český chmel se stal pro výrobce piva velmi ceněným produktem, protože jiné země si po staletí nepěstovaly vlastní chmel. Jakmile byl zákaz vaření piva zrušen, mezi první města, která získala právo vařit jedny z prvních piv v České republice, patřily České Budějovice v roce 1265. Dále to byla Plzeň v roce 1290 a Svitavy v roce 1256.

Ačkoli bohatá tradice vaření piva je velkou součástí české kultury, pivo vařené v prvních pivovarech bylo známé jako „bílé pivo“ „či „staré pivo“. Technika vaření používala svrchně kvašené kvasnice, které produkovaly zakalené pšeničné pivo. „Staré pivo“ se vařilo se spodně kvašenými kvasnicemi. Tato piva se vařila při nízkých teplotách po delší dobu, a tak vznikly některé z prvních ležáků. Předpokládá se, že ležák vznikl v Čechách a do Bavorska se tato praxe přenesla během druhé poloviny 15. století.

Staré pivo

Staré pivo a ležák postupně mizely z české tradice vaření piva. Spolu s ubývajícími tradicemi byly české pivovary postupně ničeny ve válkách a konfliktech. Břevnovský pivovar v Praze byl zničen v roce 1420 a nebyl obnoven po dobu tři sta let. Navzdory zničení pokračovala česká tradice vaření piva, zaměřená na svrchně kvašená piva, vyráběná převážně z pšenice.

Plzeňský ležák

V polovině 19. století se z Německa vrátila spodně kvašená piva díky zlepšení dopravy a obchodu. Jen málokdo si pamatoval tmavší pivo, které jejich předkové představili svým bavorským sousedům, a tak si Češi zamilovali změnu oproti lehčímu pivu, na které byli zvyklí. Pivovary rychle začaly pracovat na vlastních metodách vaření tmavšího piva. Navzdory tomu, že jiné pivovary vyráběly tmavší pivo, v Plzni v roce 1842 vyvinul pivovar vlastní techniku sušení sladu nepřímým teplem. To vedlo ke vzniku  piva řízené chuti, ne tak tmavému jako německá piva, ale zlatavější barvy.

Pivovary počaly upřednostňovat techniku spodního kvašení v naději, že replikují plzeňskou úspěšnou inovativní techniku. Tak začala revoluce vařičských technik v Českých  zemích. Pivovary začaly přecházet na techniky spodního kvašení. S blížícím se 20. stoletím se pivovary začaly konsolidovat a pšeničná piva téměř úplně zmizela. 

Období komunismu

S nástupem komunistické éry v roce 1948 se mnoho pivovarů zavřelo, což rapidně snížilo počet výrobců. Ty, kteří přežily, vyráběly hlavně dva druhy piva, světlý nebo tmavý ležák. Jedním z mála pozitiv, které z této éry vzešlo, bylo, že Češi nebyli schopni své pivovary modernizovat ani renovovat a zachovali si staromódní techniky vaření a sladování, které jinak v celé Evropě zmizely. 

Po pádu komunismu 

Sametová revoluce v roce 1989 vedla k pádu komunistického režimu a země navázala na svou předválečnou excelenci ve výrobě. Navzdory problémům malých a středních pivovarů v 90. letech, kdy velké zahraniční akciové společnosti převzaly řadu českých pivovarů, se zbývající tradiční pivovary do roku 2000 plně zotavily. To bylo poháněno obnoveným zájmem o pravý český ležák, který většina akciových společností přestala vařit. 

S návratem kapitalismu do země začalo vznikat stále více menších hospod a pivovarů a pivovary začaly experimentovat s technikami vaření piva, chutěmi a dokonce se vrátily k vaření pšeničného piva. S více než 250 pivovary si Česká republika udržela svou dlouhou historii vaření piva i přes četné neúspěchy a omezení. To zemi nezabránilo v produkci jednoho z nejlepších piv na světě, takže není divu, že je Česká republika jedničkou ve spotřebě piva na obyvatele na světě.

Zdroje: BUDINSKÝ, V. Středočeské pivovary a piva & nejlepší vtipy o pivu a k pivu.; ELIÁŠEK, J. Pivo a pivovary Čech, Moravy a Slezska.; DIESTLER, R. Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva.