Letos je to již 50 let, co Miloš Forman natočil svůj první oscarový snímek. Jeho mládí však nebyla procházka růžovým sadem

„Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal, protože jsem chtěl vyhrát. Vůle k vítězství patří k mým základním motivačním silám. Vítězství je však docela vyčerpávající, takže další věc, která mě vždycky napadne, je tato: Dobře, vyhrál jsem, ale to není ono. Příště to bude ještě těžší.“ Přesně toto jsou slova Miloše Formana, legendy české kinematografie. Jaký byl jeho život?

Dětství

Miloš Forman se narodil v roce 1932 do učitelské rodiny, která bydlela v Čáslavi (Středočeský kraj). Byl nejmladším ze tří bratrů. Jeho otec byl členem odbojové skupiny proti nacistické okupaci. Gestapo otce zatklo, když bylo Milošovi osm let. Krátce nato zatkli i jeho matku. Stalo se tak, když gestapo odvedlo i majitele místního potravinového obchodu za to, že neinformoval německé úředníky o protinacistických letácích, které se objevovaly v jeho obchodě.

Při výslechu majitel obchodu zmínil jména dvanácti žen (včetně paní Formanové). Všechny ženy gestapo zatklo. Forman řekl, že jako dítě plně nechápal, co se s rodiči vlastně stalo, dokud v šestnácti letech neviděl záběry z koncentračních táborů.

Válka a poválečné období

Část války žil Miloš u své tety Anny a strýce Boleslava v Náchodě. Později se ho ujala rodina ředitele místní plynárenské společnosti v Čáslavi.
Po válce Forman navštěvoval internátní školu pro válečné sirotky v Poděbradech. Svá školní léta popisuje takto: „Překvapilo mě množství žáků naší internátní školy, kteří skutečně měli vlastní matku a otce. Bylo tam pár chlapců, kteří během války přišli o rodiče, stejně jako já, ale většina z nich byly děti ministrů, diplomatů a předválečné elity, a dokonce i komunistických funkcionářů.“

Ve škole se Formanovi dostalo nejlepšího možného vzdělání a setkal se se svými celoživotními přáteli Ivanem Passerem (který se později stal filmařem) a Václavem Havlem.

Praha – 60. léta 20. století

Divadlo Formana fascinovalo už od dětství. Poprvé se se světem divadla setkal během války. Jeho starší bratr Pavel pracoval jako malíř ve skupině barnstormerů s názvem Východočeská lehká opera. 

Spolu s kameramanem Miroslavem Ondříčkem a dlouholetým kamarádem ze školy Ivanem Passerem natočil Forman němý dokument Semafor o divadle Semafor pod vedení Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Formanovou první významnou inscenací byl dokument o soutěžících zpěvácích s názvem Konkurs. V Československu režíroval několik českých komedií, například velice oblíbenou Hoří, má panenko! nebo trilogii rodiny Homolkových.

Když v srpnu 1968 vtrhly do Prahy sovětské tanky, Forman byl v Paříži a vyjednával o produkci filmu Vzlétnutí (1971), svého prvního amerického filmu. České filmové studio ho na to propustilo, protože tvrdilo, že byl v zahraničí nelegálně, a donutilo ho emigrovat do New Yorku.

Americké neúspěchy a úspěchy

První film, který Forman natočil ve Spojených státech, již zmíněný snímek Taking Off, se na filmovém festivalu v Cannes v roce 1971 dělil o Grand Prix – druhou cenu s filmem Johnny Got His Gun. Přesto nezískal pozitivní kritiku. Miloš Forman uvedl, že se v tomto období potýkal s hledáním práce a kvůli filmu dlužil produkčnímu studiu 500 dolarů.

Jeho dalším filmem byl Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). Navzdory neúspěchu filmu Taking off si ho producenti Michael Douglas a Saul Zaentz najali, aby režíroval adaptaci kultovního románu Kena Keseyho “One flew over the Cuckoo´s nest”. Adaptace s Jackem Nicholsonem a Louise Fletcherovou v hlavních rolích zaznamenala kritický i komerční úspěch.

Film získal Oscary v pěti nejdůležitějších kategoriích: Nejlepší režie, Nejlepší herec, Nejlepší herečka, Nejlepší film a Nejlepší adaptovaný scénář. Jako jeden ze tří filmů v historii, kterým se to podařilo (vedle filmů Stalo se jedné noci a Mlčení jehňátek). Reputace Miloše Formana v prostředí amerického filmu byla konečně silně ukotvena.

Zajímavostí je, že nabídku k režírování „Kukaččího hnízda“ dostal Forman již dříve, v 60. letech, kdy ještě působil v Československu. Tato nabídka přišla od otce Michaela Douglase – Kirka. Miloš Forman uvedl, že žádost s dopisem od něj nikdy nedostal. Zabavila ho Českolovenská StB.

Další filmové úspěchy

Miloš Forman se pustil do natáčení dalších výrazných snímků jako byl například Ragtime, na kterém spolupracoval i s kamarádem kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Společně pracovali i na Formanově dalším oskarovém filmu Amadeus (1982). Natáčení filmu Amadeus dalo Formanovi vzácnou příležitost vrátit se do vlasti. Ačkoli byl americkým občanem, Forman nikdy nedostal oficiální povolení k návštěvě Československa.

Aby tento problém vyřešil, Forman zavolal Jiřího Purse, šéfa Československého filmového ústavu a „šéfa“ celého československého komunistického filmového průmyslu. Vysvětlil Pursovi, kolik peněz jsou američtí filmaři ochotni v Československu utratit, a rychle získal všechna potřebná víza. Natáčení přísně kontrolovala tajná policie. Film obdržel nominaci na jedenáct Oscarů a získal osm z nich.

Význam a přínos Miloše Formana

V roce 1977 se stal Miloš Forman občanem Spojených států. Jeho filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus byly v letech 1993 a 2019 vybrány do Národního filmového registru jako „kulturně, historicky a esteticky významné“.

Obecně je tak možné o Miloši Formanovi říci, že to byl česko-americký filmový režisér, scenárista, herec a profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, který se proslavil ve svém rodném Československu, než v roce 1968 emigroval do Spojených států. Během své kariéry získal dvě ceny Akademie, cenu BAFTA, tři Zlaté glóby, Zlatého medvěda, cenu César a Českého lva. Je považován za jednoho z největších filmových režisérů všech dob. Forman je také označován za významnou postavu československé nové vlny 50. – 60. let. 20. století.

Po krátké nemoci zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici Danbury poblíž svého domova ve Warrenu v Connecticutu. Je pohřben na hřbitově New Warren Cemetery ve Warrenu v Connecticutu. 

Zdroje: BERGAN, R. Miloš Forman obituary, HANEY, S. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo’s Nest dies at 86 after a ‚short illness, FORMAN, M. Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda?