Zvíře tajným agentem? Možné je opravdu všechno!

Když mluvíme o špionech či agentech a špionáži, je normální si představit postavu Jamese Bonda nebo vysokého muže zahaleného v dlouhém plášti. Co si ale možná nepředstavíme, je roztomilé kotě nebo delfín plnící stejný úkol. V průběhu historie armády na celém světě používaly špionážní zvířata k různým úkolům. Koně sloužili jako dopravní prostředek na bojišti, zatímco psi byli mimořádně talentovaní v hledání výbušných zařízení. Mnoho států během studené války často používalo holuby a delfíny ke shromažďování informací. Budoucnost špionáže ze strany živočihů však může být ještě bizarnější.

Špionážní zvířata na obloze

Různé armádní a politické agentury používají holuby jako průzkumný nástroj od 1. světové války. Holubi byli vybaveni malými kamerami, aby poskytovaly satelitní dohled, když letěli nad nepřátelským územím. Jejich hbitost a rychlost z nich dělaly vynikající nosiče sledovacího vybavení. Holubi si navíc dokážou najít cestu domů odkudkoli, což představovalo velkou výhodu. Tento bumerangový efekt znamená, že si zpravodajský agent může být jistý, že obdrží data, která holub “shromáždí”.

Během studené války západní bezpečnostní agentury využívaly ptactvo k získávání informací o Sovětském svazu. Například CIA v tomto období vedla rozsáhlý tréninkový program špionáže holubů. Trenéři učili ptáky, jak se vydávat na mise a fotografovat místa v Sovětském svazu. Operaci pojmenovali “Tacana” a probíhala v 70. letech 20. století. Operace byla velmi úspěšná. Britská zpravodajská agentura měla v této době také své špionážní holuby. Nikdy se však k tomuto oficiálně “nepřiznala”.

Další špióni

V roce 2013 Čína vypustila hejno dronů v podobě holubů nesoucích kameru s vysokým rozlišením a signálem GPS. Drony, navržené tak, aby vypadaly a létaly jako skuteční holubi, dokázaly uletět až 20 km.

V roce 2022 policie ve východní Indii odchytila ​​holuba s připojenou kamerou. Vyšetřování stále probíhá. Lidé zaznamenali podobné pozorování i v roce 2023 poblíž indické hranice s Pákistánem. Podle zprávy měl pták k sobě připojenou kódovanou zprávu, ale bezpečnostní složky nemohly potvrdit, zda byla používána ke špionáži.

Špionážní kočky

V 60. letech 20. století zahájila CIA operaci, která využívala kočky jako odposlouchávací zařízení k získávání informací ze sovětského velvyslanectví ve Washingtonu. Projekt s názvem „Operace Akustická kočka“ zahrnoval implantaci mikrofonu do ucha kočky a rádiového vysílače na spodní straně lebky. Výzkum projektu trval 5 let kvůli složitosti vybavení kočky audio zařízením. Do lebky vložili asi deseticentimetrový vysílač s anténou propletenou až k ocasu. Odhaduje se, že veškeré chirurgické a výcvikové náklady tohoto projektu stály CIA 20 milionů dolarů.

Problémem tohoto projektu však bylo, že kočky se nedají snadno vycvičit. Na rozdíl od psů nemají kočky osvojené chování ve smečce, a proto je méně pravděpodobné, že budou poslušné. CIA se však spoléhala na zvědavou povahu koček. Během zkušební verze operace umístili kočku do parku s úkolem odposlouchávat rozhovor mezi dvěma muži, kteří seděli na lavičce poblíž. Kočka se však zatoulala a CIA operaci zrušila. Uvědomila si nepraktičnost projektu.

Podvodní špionážní zvířata: Delfíni

Několik států používalo delfíny jako špionážní zvířata k ochraně ponorek, lokalizaci podvodních min a záchrannému sledovacímu zařízení. Tito mořští tvorové mají vynikající zrak a kvalitní sluch pod vodou, což je činí nepřekonatelnými v lokalizace nebezpečných předmětů nacházejících se pod vodou. Disponují také výbornou inteligencí a sociálními dovednostmi, díky nimž jsou efektivně cvičitelní k plnění požadovaného úkolu.

V 60. letech 20. století Sovětský svaz cvičil delfíny k vyhledávání podvodních min v okolí námořních základen. Byli také zodpovědní za ochranu vstupu do sovětské černomořské flotily u pobřeží Sevastopolu na Krymu. Pokud se potápěč přiblížil ke vstupu, delfíni signalizovali zprávu pobřežní stanici pomocí echolokace. Jde o ostup, kdy se vysílaný zvuk od předmětu odrazí zpět do místa vysílání, kde je zachycen.

USA rovněž disponují tréninkem námořních zvířat, která zahrnují delfíny a lachtany. Tito podvodní tvorové pomáhají hledat podmořské miny nebo vyzvedávat různá vojenská a ponorková vybavení. Tajný projekt CIA ze 60. let s názvem “OXYGAS” si také kladl za cíl využít delfíny k připevňování výbušných zařízení na nepřátelské lodě.

Například v nedávné současnosti satelitní snímky ukázaly, že ruská černomořská námořní základna nasadila delfíny na začátku války na Ukrajině. Odborníci měli podezření, že jsou používáni k zabránění ukrajinským speciálním operacím v infiltraci přístavu a sabotážích lodí.

Ruská špionážní velryba

Pokud mohou být delfíni zvířecími špiony, pak mohou i velryby. V roce 2019 našli pozorovatelé u pobřeží Norska běluhu s ruským postrojem a držákem kamery GoPro. Norská domácí zpravodajská služba zahájila vyšetřování velryby a zjistila, že je s největší pravděpodobností součástí ruského výzkumného programu.

Norské úřady měly podezření, že velryba Hvaldimir byla experimentální špionážní velrybou pro ruskou armádu. Ruská vláda však nepotvrdila, že by tohoto mořského savce cvičila pro vojenské operace. Avšak člen Norského institutu pro mořský výzkum naznačil, že je více než pravděpodobné, že ruské námořnictvo cvičilo velrybu k ochraně své ponorkové flotily.

Budoucnost špionážních zvířat

Technicky vzato se nejedná o skutečné tvory, ale jde o robotický hmyz. První robotický špionážní robot o velikosti hmyzu vznikl během studené války, což byla zlatá éra zvířecí špionáže. CIA vyvinula tohoto brouka o velikosti hmyzu, který mohl urazit až 200 metrů. Zařízení navrhli tak, aby vypadalo jako vážka, kvůli schopnosti létat a běžnému výskytu ve většině zemí. Zdá se však, že zařízení nezkonstruovali tak, aby odolalo tlaku větru. I mírný vánek způsobil, že se tzv. „Insectothopter“ odchýlil od letové dráhy a ztratil spojení s velitelem.

Vědci vytvářejí moderní kyborgský hmyz od roku 2006, kdy výzkumné centrum Pentagonu (DARPA) požádalo o vytvoření brouků, které by bylo možné dálkově ovládat a vybavit odposlouchávacími zařízeními. Mise byla úspěšná. Na akademické konferenci v Itálii vědci z Kalifornské univerzity úspěšně předvedli vybaveného brouka elektrodami a mohli vysílat signály pomocí bezdrátového obvodu k ovládání svalů hmyzu. Michiganská univerzita také vyvinula vlastního kyborgského brouka, který dokáže uletět přibližně 100 metrů.

Zdá se, že zpravodajské agentury vynakládají stále velké úsilí, aby si udržely náskok a přechytračily svoji protistranu. Vědí také, že zvířata jsou spolehlivým nástrojem k získání důvěry. Mrazí z toho. 

Zdroje: www.nationalgeographic.cz, Security Magazin, www.idnes.cz