Lichtenštejnsko aneb Pohádkové knížectví, které nemá svoji vlastní měnu, přesto jde o jednu z nejbohatších zemí Evropy

Pohádkové knížectví, o kterém bude řeč, je zasazeno v srdci Evropy. Představuje malebný a okouzlující mikrostát, který mnozí často přehlížejí. Díky své bohaté historii, rozmanitému průmyslu a úchvatným turistickým atrakcím má toto území, co nabídnout. Uhádli jste? Ano, jde o Lichtenštejnsko.

Historie a založení

Lichtenštejnsko, oficiálně známé jako Lichtenštejnské knížectví, má historii sahající až do Svaté říše římské. Bylo založeno 23. ledna 1719, kdy císař Svaté říše římské Karel VI. sloučil panství Schellenberg a Vaduz a daroval je Antonu Florianovi z Lichtenštejnska. Tím vznikl rod Lichtenštejnů, kteří zemi vládnou dodnes.

Knížectví zůstalo úzce spjato s habsburskou monarchií a později s Rakouským císařstvím. V roce 1866, po rozpadu Německé konfederace, se Lichtenštejnsko stalo plně nezávislé a zároveň si zachovalo úzké vztahy s Rakouskem. Dnes se jedná to konstituční monarchii s jedinečnou směsicí modernity a tradice.

S přibližně 37 000 obyvateli na zhruba 160 km² je Lichtenštejnsko jednou z nejmenších zemí světa, přesněji řečeno šestou nejmenší.

Význam země

Lichtenštejnsko je sice malé, ale pyšní se dynamickou ekonomikou. Jeho strategická poloha v srdci Evropy a příznivé daňové prostředí přitahují firmy a podnikatele z celého světa. Země je známá svým silným finančním sektorem, přičemž bankovnictví a finance jsou klíčovými odvětvími. V zemi se platí švýcarskými franky.

Kromě financí je Lichtenštejnsko také centrem malých a středních podniků, zejména v odvětvích, jako je výroba, farmaceutický průmysl a technologie. Země je proslulá svými vysoce kvalitními produkty, včetně dentistických nástrojů, pomůcek a léčiv.

Budoucí vyhlídky

Země soustavně pracuje na diverzifikaci své ekonomiky a investuje do výzkumu a inovací. Tento závazek k technologickému pokroku a vzdělávání zemi dobře připravuje pro budoucí růst. Navíc politická stabilita a závazek k ochraně životního prostředí z Lichtenštejnska činí atraktivní destinaci pro investory a firmy hledající stabilní základnu v Evropě.

Trvalý závazek knížectví udržovat svou jedinečnou směs přírodních krás, kulturního dědictví a modernity zajišťuje, že zůstává atraktivní destinací pro ty, kteří hledají kvalitní život v nedotčeném prostředí a rádi se pokochají přírodními a historickými krásami. Mezi ty nejnavštěvovanější patří hrad Vaduz, Gutenberg, podhorská vesnice Malbun, Triesenberg a další.

Zajímavosti

Lichtenštejnsko má jednu z nejnižších mír kriminality na světě, přičemž poslední vražda se stala přibližně v roce 1997. Pachatelé, kteří jsou odsouzeni k trestu odnětí svobody delšímu než dva roky, jsou převáženi do Rakouska. Míra kriminality je tak nízká, že každý třetí obyvatel Lichtenštejnska údajně ani nezamyká vchodové dveře.

Dále se každý rok konají oslavy samostatnosti, kdy Jeho Jasnost kníže Hans-Adam II., hlava státu, a syn knížete, Jeho Jasnost dědičný kníže Alois, zvou obyvatele svého malého knížectví na zahradní oslavy do zámku Vaduz, knížecího rodového sídla. Hlavní město Lichtenštejnska, Vaduz, má přibližně 5 425 obyvatel, ale podle rozlohy je největším městem téměř neznámé město Schaan s přibližně 583 obyvateli.

Dále stojí za zmínku, že ačkoli je němčina úředním jazykem země, většina obyvatel mluví alemanským dialektem, který se velmi liší od spisovné němčiny. Blíží se spíše švýcarské spisovné němčině. Proto je země svými občany obvykle označována švýcarskou němčinou – „Liachtaschta“, nikoli „Liechtenstein“.

Lichtenštejnské společnosti v oblasti dentálních specializací jsou lídry ve výrobě umělých zubů a podílí se 20 % na celkovém celosvětovém prodeji. Společnosti vyrábějí 60 milionů sad ročně ve více než 10 000 různých modelech. Je to převážně i díky dlouholetému obchodnímu vztahu s hollywoodskými zubaři v USA.

Další zajímavostí je, že ženy v Lichtenštejnsku mohou chodit k volbám až od roku 1986. Toho roku bylo realizováno referendum, kterého se zúčastnili pouze muži. Ti odhlasovali, že ženy mohou volit, a to pouze v těsné většině 51,3 %. 

Minulé a současné vztahy s Českou republikou 

Kvůli sporu o majetek Lichtenštejnsko neuznalo existenci České republiky ani Slovenska až do roku 2009. V letech po 2. světové válce Československo – které se později rozdělilo na dva samostatné státy – zabavilo majetek patřící lichtenštejnské královské rodině a považovalo ho za majetek nedávno poraženého Německa. Zabavená půda – desetkrát větší než současné hranice Lichtenštejnska – zahrnovala převážně lesní a zemědělskou půdu na Moravě a také hrstku rodinných paláců a k nim přilehlých pozemků.

Ačkoli Česká republika později rozhodla o restitucích, které se však týkaly pouze samotných paláců (ne půdy), Lichtenštejnsko dohodu odmítlo a neuznalo Českou republiku i Slovensko jako nezávislé státy. Teprve až v roce 2009, kdy kníže Hans-Adam II. oznámil, že Lichtenštejnsko nebude podnikat žádné další právní kroky ohledně vyvlastněného majetku. Následně pak všechny tři země obnovily diplomatické vztahy.

Obecně lze říci, že Lichtenštejnsko je zajímavou destinací pro turistické a obchodní záměry, která představuje výzvu. 

Zdroje: Klieger, P. C. The Microstates of Europe: Designer Nations in a Post-Modern World, Šumný, J. Las Vegas v Alpách, Vařeka, M. Lichtenštejnsko