Komentář: Neplánované těhotenství aneb Rozhodnutí jsou složitá, ale právo na ně je nezpochybnitelné

Říkají ti, že máš myslet dopředu, ale co když všechny „možnosti“ selžou, a místo podpory sklízíš jen nesouhlasné komentáře? Neplánované těhotenství není jen teoretický pojem, ale realita, která je mnohem složitější, než jak se zdá v diskuzích.

V předchozím článku Jedna změna zákona… jsme rozebrali, jak legislativní zvrat v USA i hrozby změn v Česku ohrožují právo žen na tělesnou autonomii. Mnozí z vás se podělili o své názory v diskuzi, na některé z nich bych ráda reagovala, protože ukazují na širší problém, který není tak jednoduchý.

„Interrupce je vražda“ – opravdu?

Interrupce je lékařský zákrok, při kterém se úmyslně ukončí těhotenství – a to buď na žádost ženy (do 12. týdne), nebo ze zdravotních důvodů (např. při ohrožení života ženy či závažné vývojové vadě plodu). Pokud je plod neslučitelný se životem, může být zákrok proveden i po 24. týdnu těhotenství.

Z právního i lékařského hlediska tedy nejde o vraždu. Interrupce jsou ve většině demokratických zemí, včetně České republiky, legální.

Ale co morální rovina? Tahle otázka dělí společnost už desítky let. Někdo považuje interrupci za nemorální, pokud je „z pohodlnosti“. Někdo vždy – protože podle něj má i nevyvinutý plod právo na život. Jiní zas tvrdí, že morální není nutit ženu, aby porodila dítě, které nechce nebo nemůže vychovávat.

Morálka je individuální. A právě proto je důležité, aby zůstalo zachováno právo volby. Žijeme ve svobodné zemi, kde má každý právo rozhodovat podle sebe. A to by mělo platit i u rozhodnutí, jestli dítě donosit – nebo ne.

„Měla si to rozmyslet!“  A co když to nešlo? 

Každý z nás jednou zjistí, že děti nenosí čáp. Vznikají, když spermie oplodní vajíčko – nejčastěji při pohlavním styku. A když začneme být sexuálně aktivní, víme, že riziko početí existuje. Ženám se doporučuje hormonální antikoncepce, mužům kondom. Jenže… co když selže všechno?

V Česku si lidé hradí antikoncepci sami – jak hormonální, tak bariérovou. A ne každý si ji může finančně dovolit. Jenže i když si ji dovolit může, žádná forma ochrany není stoprocentní.
Hormonální pilulky mají účinnost zhruba 99 %, kondomy kolem 98 % – a dokonce ani sterilizace není zcela bez rizika. I ta má účinnost „jen“ kolem 99 %.

Selhání ochrany není vždy něčí vina. I když děláte všechno správně, může se to stát.
Ale pak jsou situace, kdy selhání není náhoda – ale úmysl. Muž si při styku tajně sundá kondom. Nebo lže o tom, že je sterilizovaný. A pak? Dva proužky na testu a otázka: Jak se to mohlo stát? Ne, není to zázrak. Je to manipulace.

A pak jsou tu případy nejhorší. Znásilnění. Co když otěhotní třináctiletá dívka? Chcete po ní, aby devět měsíců nosila dítě svého útočníka? Aby prožívala další trauma – den co den, měsíc co měsíc?

Existuje mnoho důvodů, proč může k neplánovanému těhotenství dojít. Ne vždy je to o nezodpovědnosti. Předtím, než začneme soudit, zkusme se zamyslet.

„Existuje adopce“ – A co když to není tak snadné?

Jednou z možností při neplánovaném těhotenství je adopce dítěte. Souhlas k adopci tak žena může dát 6 týdnů po porodu, souhlas musí dát i otec dítěte, pokud je zapsán v rodném listu dítěte. Tento krok může být pro některé ženy velmi těžký a v mnoha případech může být víc emocionálně a psychologicky náročný, než si vůbec dokážeme představit.

Pokud ale pomineme citlivost tohoto rozhodnutí, musíme si uvědomit, že existují i další faktory, které mohou tento proces komplikovat. V roce 2025 činí mateřská dávka 70 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Žena s průměrnou hrubou mzdou 30 000 Kč tak bude pobírat mateřskou ve výši až 21 700 Kč, čistý výdělek při stejné hrubé mzdě je 24 590 Kč. I když tento rozdíl může na první pohled vypadat jako malý, hned po započítání zvýšených výdajů na zdravotní potřeby, těhotenské oblečení a pravidelné návštěvy u lékaře, se dostáváme k problémům, které mohou být pro některé ženy neřešitelné.

Ale co když peníze nejsou problém? I tak může existovat zásadní důvod, proč adopce nemusí být pro každou ženu možná – a tím je její zdravotní stav. Když těhotenství komplikuje zdravotní problém, žena čelí nejen emocionálnímu stresu, ale i potenciálně rizikovému zdravotnímu stavu, který si může vyžádat předčasný porod nebo i ohrožení života.

Interrupce nejsou pro ženy lehkým rozhodnutím – a rozhodně to není něco, co by si „užívala“. Někdy jde o zdraví, jindy o holé přežití. Opravdu je nový život vždy důležitější než život ženy, která už existuje?

Tohle není teorie. Tohle je život

Rozhodnutí o interrupci není o pohodlnosti, nedostatku lásky k dětem nebo nezodpovědnosti. Neplánované těhotenství je složitá realita.. Tělo může bolet, psychika být přetížená. A ženy se často rozhodují mezi špatnou a ještě horší variantou.

Tak než zase někdo napíše, že „stačí myslet dopředu“ nebo „existuje adopce“, měl* by si uvědomit, že život není jen čistá teorie. Je to chaos, bolest, nejistota – a taky neustálé rozhodování v situacích, které si nikdo z nás nevybral.

Nikdo nenutí odpůrce interrupcí, aby jí sám podstoupil. Ale i oni by měli respektovat, že ženské tělo není bitevní pole pro cizí názory. Je to místo, kde má právo rozhodovat ta jediná, která v něm žije – žena sama.

Zdroje: Redakce, Antikoncepce.cz, Nadace Terezy Maxové dětem, Wikipedia, penize.cz