Koupím ledvinu. Zn. Spěchá aneb Smutná fakta o černém trhu s lidskými orgány

Ilegální obchod s orgány zneužívá zoufalou situaci dárců i příjemců. Může za to především enormní poptávka, která výrazně převyšuje nabídku. A tak lidé uchylují k zoufalým činům…

Civilizovaný svět možná zrušil otroctví v tom ryzím slova smyslu, ovšem obchod s lidmi stále patří k nejrozšířenějším druhům kriminality. Medailové příčky patří nucené práci, včetně té dětské, a sexuálnímu vykořisťování, tzn. nucené prostituci. S odhadovaným celosvětovým obratem 1,7 miliardy dolarů se ale do popředí dostává také obchod s lidskými orgány. Ocitáme se tedy na pomezí kriminality, medicíny, etiky a lidského zoufalství.

Moderní medicína nabízí možnost transplantovat na smrt nemocnému pacientovi celou řadu orgánů a zachránit mu tak život ve chvíli, kdy už veškeré další postupy selhávají. Šance na uzdravení ovšem mnohdy narážejí na skutečnost, že v této oblasti…

poptávka výrazně převyšuje nabídku

To neznamená nic jiného, než že počet pacientů čekajících na transplantaci je několikanásobně vyšší než počet orgánů, které jsou v daném časovém horizontu k dispozici. Sama Světová zdravotnická organizace (WHO) připouští, že rok co rok umírají tisíce pacientů, pro které se nenajde vhodný dárce. Čekací listiny jsou dlouhé a pacienti zoufalí. A jak známo…

zoufalí lidé dělají zoufalé věci

Když hrozí, že se nemocný člověk vhodného orgánu nedočká, zcela logicky si pokládá otázku, zda je daná cesta cestou jedinou. Podle dostupných zdrojů se celosvětově provede zhruba 150 tisíc transplantací ročně. Ty ale pokryjí asi jen 10 % čekatelů. A to nabízí široké pole působnosti pro ilegální činnost, která v řadě zemí probíhá.

A nic na tom nemění skutečnost, že v civilizovaných zemích je taková činnost nezákonná. Legislativa většiny států dokonce odlišuje „obchodování s orgány“ a „obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů“. Jde o dva různé trestné činy s odlišnými právními důsledky.

Obchodování s orgány znamená nelegální nakládání s orgány, tedy jejich prodej, ale i poptávku. Zákon porušujete i za předpokladu, že chcete nějaký orgán koupit.

Obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů probíhá, pokud je nějaký člověk nucen, vydírán nebo podvodně přesvědčován k tomu, aby si nechal orgán odebrat. Už samotný tento akt, tedy nikoliv až samotné odebrání orgánu, je klasifikován jako trestný čin.

Kde se berou „dárci“?

Ptáte se, jak může být člověk nucen k prodeji vlastního orgánu? V první řadě je třeba se zamyslet nad tím, jací lidé se stávají cílovou skupinou. Obvykle jde o uprchlíky, migranty, lidi z ekonomicky slabých zemí v zoufalé životní situaci. Není výjimkou, když si převaděči přes hranice za svoje služby vyžádají třeba ledvinu.

Podle dostupných zdrojů jsou nejčastějšími oběťmi mladí muži ve věku kolem 30 let. Obvykle se jedná o lidi s velmi nízkým vzděláním. Běžně se totiž stává, když jim překupníci nalhávají, že člověk má tři ledviny (jednu tedy mohou v pohodě postrádat), případně, že jim chybějící ledvina doroste. Bývají jim slíbeny peníze, ale velmi často nakonec nevidí ani dolar. Pokud už jim překupníci zaplatí, neváhají je upozornit, že se tím vlastně stávají účastníky trestného činu. Vyšetřování takových kauz je pak neobyčejně komplikované. Přesto jich však několik proniklo na veřejnost. 

Indická transplantační vesnice

V roce 2008 došlo v Indii k odhalení jednoho z největších transplantačních skandálů. Figuroval v něm indický lékař Amit Kumar, který ve vesnici Gurgaon provozoval nelegální kliniku. Většina dárců orgánů (jednalo se o ledviny) byla k operaci donucena, případně byli podvedeni. Případ se dostal k soudu v roce 2013 a doktor Kumar byl ještě spolu s jedním lékařem pochybné kliniky odsouzen k sedmi letům odnětí svobody a museli oba zaplatit vysokou pokutu.

Političtí vězni v roli nucených dárců

Mediálně propíraný byl i fakt, že podle dostupných zdrojů byly v Číně nuceně odebírány orgány politickým vězňům a stoupencům Falun Gongu. Na zveřejněná podezření a ověřené informace Čína reagovala zprávou, že od roku 2015 odebírá orgány výhradně od dobrovolných dárců. Důvěryhodnost jejich prohlášení je ovšem opakovaně zpochybňována.

Ledviny jako nejčastější komodita

Na černém trhu s lidskými orgány se nejčastěji obchoduje s ledvinami, následují játra a rohovka. Zdokumentovány ale byly i kauzy, v nichž šlo o lidská vajíčka či dokonce embrya.

Jen pro představu, kolik nelegálních transplantací ve světě probíhá – podle poměrně skromného odhadu jde zhruba o 12 000 operací ročně. To nakonec není vůbec nízké číslo, když uvážíte, že k něčemu takovému potřebujete velmi dobře vybavené zdravotnické zařízení, příslušné léky a také vyškolený personál.

Obchod s lidskými orgány je každopádně v rozporu s mezinárodním právem. A když necháme platnou legislativu stranou, není možné přehlížet tragickou ukázku toho, kam na jedné straně může člověka dohnat strach o život vlastní či blízké osoby a na straně druhé, jak bezohledně může být zneužita nevědomost, slabost či chudoba lidí nucených k prodeji vlastních orgánů.

Zdroje:

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4946496

https://en.wikipedia.org/wiki/Gurgaon_kidney_scandal

https://en.wikipedia.org/wiki/Forced_organ_harvesting_from_Falun_Gong_practitioners_in_China

theexodusroad.com/organ-trafficking-facts/